Základem je dobrá znalost stanov
Než se člověk stane členem nějaké družstevní záložny, měl by velmi pečlivě vybírat. Na trhu sice působí již jen 20 kampeliček, které jsou pod přísným dozorem, bedlivé zkoumání jejich podmínek se určitě vyplatí. Než si klient některou kampeličku, které svěří své peníze, vybere, měl by se určitě obrátit také na Úřad pro dohled nad družstevními záložnami.
Při pohledu na seznam činných záložen lidé zjistí, že více než polovina z nich působí v Praze. Ostatní jsou v nejrozličnějších koutech České republiky. U některých z nich je členská základna je profesně či ekonomicky provázaná. Příkladem může být Vojenská družstevní záložna.
Jiné záložny vznikly kolem leasingových či realitních firem, které tak umožňují svým klientům financovat nákupy vozů či nemovitostí. Největší tuzemská záložna, co do výše vkladů, je součástí pražského brokerského domu FIO - FIO družstevní záložna. Je tedy možné říci, že výběr kampeliček je poměrně pestrý.
Zajímavou kampeličkou je také Spořitelní a úvěrní družstvo Royal Savings and Loans. Ta se zaměřuje hlavně na ruskojazyčné cizince. Pro ně může být členství v kampeličce poměrně výhodné, neboť zde mohou získat snáze úvěr než ve standardní bance.
Prvním krokem, který by zájemce o členství v družstevní záložně měl vždy učinit, je si pozorně prostudovat stanovy. Tam jsou obsaženy základní informace a podmínky. Jakoukoliv věc, která není zcela jasná, je vhodné si nechat vysvětlit. Zjednodušeně řečeno - lidé by se měli hodně ptát, měli by být velmi opatrní.
Potenciální družstevníci by se také v kampeličce měli dotazovat na skutečnost, zda se záložnou není zrovna vedeno nějaké řízení ze strany Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Pokud ano, jaké jsou k tomu důvody a jak se celá věc vyvíjí.
Stejnou skutečnost je nutné si ověřit také na samotném úřadu. Jestliže klient v prvopočátku nezíská v kampeličce korektní informace, už to je určitá známka nepříliš seriózního jednání. V takovém případě je lepší dát přednost jiné záložně.
Fatální chybou v minulosti u většiny družstevníků bylo to, že se prakticky vůbec nezajímali o dění v záložně. "V době před krachy záložen navštěvovalo členské schůze v průměru jen okolo tří až čtyř procent družstevníků," říká Oldřich Zajíc, mluvčí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. "To se dnes naštěstí již neděje. Naopak lidé jsou výrazně aktivnější, čtou stanovy a vědí, na co se mají ptát. Také dozorová činnost je podstatně přísnější, než tomu bylo dříve," dodává Zajíc.
Na co nezapomenout před výběrem družstevní záložny
V prvé řadě je nutností si pečlivě prostudovat stanovy konkrétní družstevní záložny. Lidé by měli být opatrní a nezdráhat se zeptat na věci, kterým přesně nerozumějí.
Je nutné také zjistit, zda Úřad pro dohled nad družstevními záložny právě nevede nějaké řízení s konkrétní kampeličkou. Na tuto skutečnost by se lidé měli vždy v družstevní záložně informovat.
Nezbytným krokem je také se s dotazem obrátit na samotný Úřad pro dohled nad družstevními záložnami a ověřit důvěryhodnost konkrétní záložny, respektive, zda úřad nezapočal s kampeličkou správní řízení (případně co bylo příčinou).
Zdroj: Úřad pro dohled nad družstevními záložnami
