Martin Pecina: Nejsem agent firmy ČEZ, ale profesionál

Nejsem agent firmy ČEZ, ale profesionál

Odborník - a zároveň vlivný lobbista. Tak charakterizují podnikatelé a politici Martina Pecinu, náměstka ministra průmyslu a obchodu. Mnohé z nich zarazilo, když se Pecina ocitl mezi kandidáty na budoucího šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Pecina totiž úřad důrazně kritizuje, když se v různých sporech vůči němu zastává státních firem. Překážku pro svůj přestup na opačnou stranu v tom ale nevidí. "Jsem profesionál a hájím tu pozici, na níž jsem," tvrdí.

HN: Jaké šance na své zvolení do čela antimonopolního úřadu si dáváte, kdo vás podporuje?
Hovořím o tom s různými lidmi, ale samozřejmě nemohu vědět, jak se vláda a prezident rozhodnou. Zná mě osobně většina ministrů, premiér i prezident.

HN: Cítíte podporu premiéra Paroubka?
Mluvil jsem s ním o tom, telefonicky jsem se o tom bavil i s předsedou ČSSD Grossem.

HN: Opoziční i koaliční politici ovšem poukazují na to, že když nyní vůči antimonopolnímu úřadu vystupujete s ostrou kritikou, bylo by mírně řečeno nestandardní, kdybyste měl najednou hájit druhou stranu.
Já jsem profesionál a zastávám stanovisko té pozice, na které jsem. To je, jako kdyby manažer, který někdy v životě dělal třeba pro ČEZ, už nikdy v životě nemohl dělat pro jinou firmu. Tak to přece není.
Dnes hájím pozice státu v několika kauzách proti antimonopolnímu úřadu, jako jeho předseda bych byl samozřejmě v jiné roli. To je pro profesionála velice snadná otázka.

HN: Myslíte, že byste tedy v nové funkci mohl začít dělat všechno jinak?
Takové otázce příliš nerozumím. Byly konkrétní kauzy, které se řešily a které bych už pochopitelně jako šéf úřadu neřešil. Některé jsou zažalovány a bude se jim věnovat správní soud.
Pokud by v jedné dvou kauzách možná mohlo dojít k nějakému teoretickému střetu zájmů, tak by se to ošetřilo. Ale domnívám se, že třeba problém s Vítkovicemi Steel bude do konce prázdnin vyřešen, a když ne, tak se to prostě bude ubírat soudní cestou.

S Romanem se znám, ale on šéfa úřadu nevolí

HN: Říká se, že by vás na antimonopolním úřadu velice rád viděl šéf firmy ČEZ Martin Roman.
To skutečně nevím. Neslyšel jsem o tom, že by se představenstvo ČEZ taky podílelo na této volbě, a myslím, že to v zákoně tak není.

HN: S Romanem ale dobré vztahy nesporně máte?
Znám ho z doby, kdy jsme ho volili do představenstva ČEZ. Byť on je z Havířova, tak jako já, a jsme téměř stejně staří, tak jsme se předtím neznali. Můj vztah k němu je takový jako k dalším manažerům velkých firem. I když jsem členem dozorčí rady ČEZ, tak nevystupuji, aspoň doufám, jako nějaký agent této společnosti. Ale je to státní firma, čili samozřejmě podporu ministerstva má.

HN: Takže například navrhujete, aby ČEZ v privatizaci získal Severočeské doly?
Ano, to je v našem návrhu.

HN: Proč ale předchozí šéf firmy ČEZ právě kvůli privatizaci Severočeských dolů musel z funkce odejít?
To není pravda, to si vymysleli novináři. Říkal jsem vždy, že jsme neodvolali pana generálního ředitele Míla z funkce člena představenstva kvůli kauze Severočeské doly. Podmínky, které byly tenkrát vládou stanoveny, byly takové, že ČEZ v nich nemohl uspět.

HN: Proč tedy Jaroslav Míl odešel?
Protože s ním byla velmi špatná komunikace. Časem se začal domnívat, že už není zaměstnanec státu, ale že je v ČEZ něco víc. To jsme jako zástupci majitele samozřejmě nemohli akceptovat.
Pravda je, že pokud vláda rozhodne, aby se Severočeské doly prodaly do rukou ČEZ, bude to znamenat změnu mého původního stanoviska. Ale už jsem zdůraznil, že kdysi byl tendr vypsán tak, aby se ČEZ přihlásit nemohl. Se změnou stanoviska problém nemám, protože spojení ČEZ se společností dobývající uhlí má svoji logiku.

HN: Kdyby Severočeské doly ČEZ dostal, znamená to, že budou utlumeny úvahy o stavbě nějakých dalších jaderných elektráren?
To ne, se stavbou hnědouhelných elektráren se počítá v naší koncepci. Ale každopádně se doly budou časem uzavírat a spotřeba elektrické energie bezpochyby bude stoupat.

Velcí hráči ovlivňují státní koncepci energetiky

HN: Ale vždyť vědci počítají naopak s tím, že ve vyspělé společnosti bude spotřeba energie spíš klesat?
To může, ale napřed patrně doženeme západní státy. Až budeme mít spotřebu elektřiny jako v Rakousku, pak se bavme o úsporách.

HN: Ovšem teď se přece elektřina z Česka vyváží?
Přidáváme kapacity proto, abychom měli dostatečný instalovaný výkon. Abychom si mohli posvítit, i když je špička. To, že vyvážíme elektrickou energii, je pravda, ale když se podíváte na energetickou bilanci státu, tak samozřejmě daleko více, než vyvážíme elektřiny, tak dovážíme ropy a plynu. Čili to není tak, že bychom vyváželi životní prostředí, naopak ho dovážíme.
A navíc, zvlášť elektřina z jaderných elektráren je samozřejmě velmi sofistikované zboží s velkou přidanou hodnotou, tak proč bychom neměli vyvážet zrovna toto. To chceme vyvážet brambory, anebo surové železo?

HN: Má Česko vůbec nějakou energetickou koncepci, která zohledňuje pokles spotřeby energie v budoucnu?
Máme energetickou koncepci a naše konkrétní záměry jsou s ní ve shodě. Tu koncepci teď zpřesňujeme podle toho, jaký má ČEZ investiční výhled. Ale v zásadě je to ve shodě. Čili víme, jak se bude vyvíjet těžba, víme, kolik z toho vyrobíme elektřiny, a do té koncepce jsme dali, kolik budeme potřebovat jaderných elektráren a kolik plynových.

HN: Nerozumíme tomu špatně tak, že se ta koncepce tvoří podle ČEZ?
Tato koncepce vychází z reality. Máte reálné možnosti těžby. A z těch jsme udělali koncepci, jak se bude těžba vyvíjet. Třeba nějaká soukromá společnost v severních Čechách řekne: Já tu šachtu zavřu. A my s tím nebudeme moci nic dělat a koncepci budeme muset upravit.
Ale samozřejmě, že se koncepce musí upravit hlavně podle velkých hráčů. Jestliže OKD mi řekne, že mi otevře důl Frenštát a bude tam těžit, tak ta koncepce potom bude vypadat jinak a já řeknu, já už nepotřebuji tolik jaderných elektráren. Anebo mi řekne, že končí s těžbou v roce 2010, a zase to budu muset upravit. A stejné je to s ČEZ.

HN: Mimochodem, kdy a kde se budou stavět další jaderné elektrárny?
Mluvit o tom je akorát rozdmýchávání vášní. Ale jaderné elektrárny se bezpochyby budou stavět po celé Evropě, už se s tím začíná a jiná alternativa není. My v České republice jsme na tom poměrně dobře, protože máme jaderné elektrárny poměrně nové, umíme vyrábět elektřinu z uhlí a nemáme potřebu hned něco stavět. V naší koncepci hovoříme o jaderných elektrárnách v roce 2020 nebo 2022.

HN: Budou v Temelíně, nebo v nějaké úplně jiné lokalitě?
Temelín je samozřejmě technicky a ekonomicky nejpříhodnější lokalita, ale v jiných lokalitách se taky budou stavět.

Chci přinést na úřad manažerský přístup

HN: Když jste odborníkem na privatizaci a energetiku, co vás vlastně nutí, abyste přešel na jiný úřad?
Tímhle odborníkem jsem od 17. února 2003, kdy jsem tady usedl. Předtím jsem celý život dělal na hutním projektu a zabýval se koksárenstvím. Tak teď se budu zabývat soutěžním právem, třeba.

HN: Kdybyste byl šéfem antimonopolního úřadu teď, poslal byste například také kontrolory do bank?
To patrně ano.

HN: Jaké konkrétní přednosti tedy máte pro funkci šéfa tohoto úřadu, a co byste měnil?
Měl bych tam vnést manažerský přístup, aby se dodržovaly všechny správní lhůty, aby tam byl trošku odbornější pohled na průmysl, ale i na jiné věci.

Martin Pecina
Narodil se v roce 1968, v roce 1986 absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Karviné. Poté vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě a v letech 1997 až 2000 si ještě doplňoval vzdělání na Masarykově ústavu vyšších studií a Sheffield Business School. Od roku 2001 je členem ČSSD. Nejprve se živil jako programátor (v letech 1990 až 1992), pak byl obchodním ředitelem společnosti Proxima. V roce 1996 přešel do podniku Hutní projekt Frýdek-Místek, kde byl v letech 1999 až 2003 generálním ředitelem.
Od února roku 2003 je náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Má na starost privatizaci klíčových firem, důrazně hájí průmyslové společnosti i vůči antimonopolnímu úřadu. Podporoval například vyřazení společnosti Mittal Steel z privatizace firmy Vítkovice Steel. Zasazuje se o to, aby společnost ČEZ získala Severočeské doly. Když ČEZ nedávno přišel s kampaní, podle níž bude nezbytné v příštích letech zvyšovat ceny elektřiny, Pecina argumentaci energetiků vydatně podpořil. Jeho kritici tvrdí, že si svou činností připravuje půdu pro to, aby časem ze státní sféry přestoupil právě do firem, jejichž záměry prosazuje. On sám ovšem zdůrazňuje, že hájí jen zájmy státu a ze státních služeb v dohledné době rozhodně vystoupit nehodlá. Odmítá i kritiku ekologů, od nichž za minulý rok dostal anticenu Ropák.
Pecina je ženatý a má dvě děti.