V příspěvku Mýtus o scházejících inženýrech (HN 20. června) se profesor Zlatuška snaží vyvrátit "dojem o nedostatku absolventů technik". Argumentuje statistickými údaji o nezaměstnanosti čerstvých absolventů v Česku a v Británii. Tyto údaje však neanalyzuje, jako by ani nepracoval v akademickém prostředí.

Technika je náročná
Každý maturant ví, že studium exaktních vysokoškolských oborů je většinou náročnější a dokončení méně jisté, v porovnání s ostatními obory. Také tato skutečnost vede k tomu, že žádanější jsou lehčí obory. K jejich studiu jsou přijati z nadbytku zájemců nejnadanější studenti, zatímco okruh uchazečů o technické a přírodovědné vzdělání je omezen. Nadaní studenti na lehčích oborech často stihnou souběžně se studiem sbírat praktické zkušenosti při různých brigádách. Tím zvyšují svou bezprostřední zaměstnatelnost.
Právě praktické zkušenosti nejvíce chybějí čerstvým vysokoškolským absolventům (HN Kariéra, 16. června). Nedostatek těchto zkušeností je jedním z důvodů relativně vyšší nezaměstnanosti absolventů technik. Ta je však podstatně nižší ve srovnání s průměrnou nezaměstnaností v republice.
S autorem lze souhlasit v názoru, že nedostatek kvalitních absolventů technik by se měl projevit v nabídce atraktivnějších pracovních podmínek. Inspirující mohou být údaje o pracovním trhu v USA, který je kvalitně monitorován. Z údajů CNN (http://money.CNN.com ) je vidět, že zaměstnavatelé lákají absolventy technických a přírodovědných oborů tržním nástrojem - mzdou.

Příchod cizinců
S nedostatkem se v USA potýkají i přes to, že podíl těchto absolventů je 2,5krát vyšší nežli v Česku. Nedostatečný zájem mladých Američanů studovat techniku je řešen otevřením těchto oborů cizincům. Studuje na nich polovina cizinců. Bez nich by rozdíl v příjmech techniků a ostatních byl ještě výraznější.
Ve svých soudech se profesor Zlatuška opírá o domácí data, která údajně ukazují, že poptávka maturantů po vysokoškolském studiu odpovídá možnostem budoucího uplatnění. Z toho vyvozuje, že by podpora VŠ vzdělání měla být podle této poptávky. Jaká data má na mysli, jestliže zatím tržní vztahy v našem vysokém školství nebyly zavedeny? Domnívá se, že český pracovní trh potřebuje sedminásobek ekonomů, dvanáctinásobek právníků, stonásobek egyptologů, ... a současně že lze jednoznačnou shodu zaměstnavatelů (HN 16.června.) o nedostatku absolventů technik ignorovat?
Stát financuje školství, a proto má právo (spíše povinnost) ovlivňovat vzdělanostní strukturu tak, aby napomáhala prosperitě země. Zkušenosti vyspělých ekonomik ukazují, že pracovní trh potřebuje exaktně vzdělané pracovníky. Tato zkušenost je promítnuta i do dokumentů EU.
Rovněž Koncepce reformy českého vysokého školství zdůvodňuje potřebu regulovat vysoké školství: "Absolventi přírodovědných a technických oborů jsou považováni za základní potenciál pro působení v té části vědy a výzkumu, která nejvíce může ovlivnit ekonomickou konkurenceschopnost země".
Údaje v koncepci jsou ve shodě s žehráním zaměstnavatelů nad nedostatkem techniků. Uvádějí, že podíl absolventů přírodovědných a technických oborů ve věkové kategorii 20 až 29 let je v Česku čtyři procenta, což je druhý nejnižší v EU. Nižší je jen v Řecku, v EU jako celku je 10 procent. Ve Velké Británii je tento podíl šestnáctiprocentní, proto porovnávat britský pracovní trh absolventů technik s českým není na místě.

Technika je drahá
Proti argumentům podporujícím technické a přírodovědné vzdělání stojí jeden zásadní. Tato studia jsou všude ve světě podstatně nákladnější nežli studium neexaktních oborů. Proto asi neustanou ataky, žádající přímo či nepřímo snížení počtu studentů a kvality vybavení technických a přírodovědních univerzit. Takto lze totiž uspořit miliardy korun na technikách a přesunout je na jiné univerzity.

Autor, chemik, přednáší na VŠCHT