Češi pobývající v zahraničí jsou zase o kousek blíž možnosti volit poštou. Druhé čtení má sněmovna po úmorných dvaceti hodinách za sebou, a když to klapne i ve čtení třetím, nebudou se muset krajané žijící v jiných zemích trmácet k volbám často až přes půl kontinentu na ambasádu. Jaký to pokrok! Jaké to zvýšení občanské participace! Nádhera!!!

Tak zpět. Opravdu jásáme v roce 2024, že bude možné ze zahraničí volit poštou? Jenom ze zahraničí? A jenom poštou? To je na nadšení dost málo. Měli bychom se v úvahách o volbách posunout mnohem dál. A nejen pokud jde o používané technologie.

Korespondenční volba ze zahraničí je samozřejmě dobrá věc. Řeči o tom, že jde o ohrožení demokracie, protože korespondenční hlasování popírá princip přímé volby, jsou legrační. Jasně že za vámi, když vkládáte hlas do obálky, může stát někdo s pistolí a nutit vás k volbě toho či onoho. Ale jaká je pravděpodobnost, že se to stane? Rozhodně ne větší, než že někdo přijde do domova důchodců, rozdá dárky a doporučí volbu nějakého populisty. Rozhodně ne větší, než že někdo s odpuštěním zblbne z řetězových mailů a zvolí lháře a manipulátora. Chápou to v naprosté většině evropských zemí a konečně se k tomu, přes odpor populistů a extremistů, vyděšených, že jim volba ze zahraničí zhorší volební výsledek, dopracováváme také.

Už aby bylo hotovo, abychom se mohli od „vynalézání kola“ co nejrychleji posunout dál, k řešení skutečně současných otázek spojených s volebním procesem. První spočívá v tom, proč by neměla být možná korespondenční volba i na území Česka. V Německu funguje korespondenční hlasování vnitrostátně už od roku 1957 a zajišťuje mimo jiné to, že volební účast je u našich sousedů až o dvacet procentních bodů vyšší než u nás. Jestliže nezpochybňujeme kvalitu demokracie v Německu, tak není důvod neusnadnit výkon volebního práva a nezvýšit tak participaci občanů na rozhodování i u nás.

Druhá otázka je, proč bychom měli při „korespondenční“ volbě zůstávat u dopisů, což je komunikační metoda minulého století. Vše dnes přece probíhá online, včetně těch nejcitlivějších operací. Musíme snad bankovní příkazy posílat poštou nebo chodit na bankovní pobočky? Ne, můžeme transakce provést elektronicky. Ze zahraničí, z domova z gauče, odkudkoli. Dokonce ani český stát už netrvá ve všech případech na papírech. Třeba daňová přiznání lze posílat online. Tak proč trvat na papírech u voleb?

Námitky, že by ve virtuální sféře někdo mohl volby snáze ovlivnit, jsou úsměvné. Na vše přece existují autentizační procesy. Například dvojité ověření. Přihlásíte se do bankovnictví, provedete transakci, systém vás vyzve, abyste potvrdili, že jste to vy, potvrdíte a hotovo. Proč by to nemělo jít u voleb? Přihlásíme se do volební aplikace, odvolíme, přijde SMS s kódem, ten zadáme, čímž potvrdíme, že opravdu volíme my, a je to! Jistě, všechno se dá hacknout, ale jestliže elektronicky fungují stamilionové transakce, tak volby mohou fungovat elektronicky taky tak. Například v Estonsku tak fungují k všeobecné spokojenosti, řešení je tedy připraveno, stačí ho převzít.

Námitka, že k volbám by se mělo „chodit“, protože je to závažný akt, se může zdát relevantní. Ale upřímně řečeno, v době, kdy se do online světa přesouvá opravdu všechno, je trochu zpozdilá. Volby jsou tak trochu sázení na vlastního politického „koně“. Když chcete vsadit na koně skutečného, nemusíte chodit do kamenné pobočky sázkovky nebo přímo na závodiště. Tak proč chodit osobně k volbám? Kdo si chce „svátek demokracie“ užít, má mít samozřejmě možnost obléci sako a klobouk a rituálně dokráčet do volební místnosti. Ale není důvod neumožnit i poněkud současnější metodu vyjádření politických preferencí.

Zároveň by bylo rozumné podívat se poněkud současnějším pohledem na samotné volební právo. Uznáváme například, že lidé dospívají dříve než v minulosti. Proto umožňujeme v Česku řídit nově sedmnáctiletým, diskutuje se o snížení hranice trestní odpovědnosti. Bylo by dobré proto doprovodit to všechno úpravou volebního práva alespoň od 16 let. Tak jako například v Rakousku. Že jsou v tomto věku lidé ještě „nezralí“? Ale no tak. V Rakousku ano a u nás ne?

Je to vlastně celé jednoduché. Pokud má demokracie reagovat na současné problémy, měly by její mechanismy odpovídat podmínkám současného světa. Takže až konečně dotáhneme korespondenční volbu ze zahraničí, měli bychom rychle pokračovat dál. Protože možnost volby poštou z ciziny je pouze krůčkem z minulosti dávné do minulosti nedávné. Volby ve skutečné „country for the future“ by měly vypadat úplně jinak.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.