Rozvinout červený koberec nestačí. Trump na schůzce s Putinem nedosáhl míru kvůli zásadní chybě, kterou stále opakuje

Když na Aljašce končil summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, na několika místech Ukrajiny se rozezněly sirény ohlašující ruský vzdušný útok. Potud se tedy nic nezměnilo – Putin nemá zájem válku bezprostředně ukončit a Trumpovi ani nic takového neslíbil. Zajímavější je to, co schůzka ukázala o Trumpovi a jeho záměrech.

„Příště v Moskvě?“ řekl Putin – anglicky – na závěr krátkého společného prohlášení obou politiků. Trump to označil za zajímavý nápad, byť připustil, že by kvůli cestě do Moskvy asi doma čelil kritice. Každopádně bylo i před kamerami zřejmé, že summit končil v přátelské atmosféře, navzdory tomu, že jeho výsledkem vlastně je jedno velké nic.

V určitém ohledu je ono „nic“ pozitivní. „Trump nezaprodal Ukrajinu. Nekonal se žádný Mnichov nebo procentová dohoda,“ glosoval to profesor historie a odborník na válku na Ukrajině Sergej Radčenko v narážce na mnichovskou dohodu a na úmluvu mezi Stalinem a Winstonem Churchillem o rozdělení vlivu ve východní Evropě po druhé světové válce. Mělo by to znít jako samozřejmost, ale ve skutečnosti je to pozitivní – skutečně nebylo vyloučené, že si Trump nad Ukrajinou prostě umyje ruce s tím, že se má s Kremlem buď domluvit (samozřejmě podle tamních not), nebo se mu podvolit.

Obecně ale platí, že Trump vůči Putinovi opět prokázal nepochopitelnou míru trpělivosti. Před summitem sázel silácké výroky ve stylu, že pokud odhalí nezájem Rusů o mír, uvalí na ně tvrdý trest v podobě sankcí. Putin, stojící po Trumpově boku, po schůzce opakoval svou starou nesmyslnou mantru o nutnosti řešit původní příčiny konfliktu, tedy vlastně požadoval, aby Ukrajina dobrovolně přešla do jeho sféry vlivu. A, jak řečeno, žádnou ochotu k zastavení nebo aspoň pozastavení bojů neprojevil. Trump na to nijak nereagoval.

„Je tu obava, že Američané nakonec závazku udržet Ukrajinu jako suverénní stát nadřadí jiné zájmy – a to především normalizaci vztahů s Ruskem,“ shrnul to český výzkumník Ondřej Ditrych působící v evropské výzkumné agentuře EUISS. Skutečně: zřejmě není daleko od pravdy konstatování, že Trump chce mít konflikt na Ukrajině tak říkajíc z krku. Chce ho ukončit nejen kvůli jím veřejně opakované ambici získat Nobelovu cenu míru, ale i proto, že vlastně nechápe, proč by Američané s Rusy měli mít nějaké hlubší spory.

Donalde, měli by po tobě pojmenovat Izrael... Putin zatím Trumpa při každé schůzce přechytračil. Jak to dopadne tentokrát?

15. 8. 2025 ▪ 4 min. čtení

„Trump vlastně nechápe, proč Ukrajinci dál bojují. Jeho světonázor je v jistém smyslu stejný jako ten Putinův. Oba věří, že vliv ve světě je rozdělen mezi několik velmocí a ostatní země by je měly poslouchat. V jeho vnímání ležela Ukrajina ve sféře legitimního ruského vlivu a nechápe, proč by to celé mělo být americkým problémem,“ řekl HN profesor Mark Galeotti, přední znalec Ruska a války na Ukrajině.

Odtud tedy pramení Trumpova netrpělivost s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které dá občas průchod i na veřejnosti. Stalo se to i během společného prohlášení s Putinem. „Teď je to na prezidentu Zelenském,“ uvedl. Vrátil se tedy ke své několik měsíců staré rétorice, jako by to vlastně byla Ukrajina, na kom především závisí, jestli válka skončí. Což je absurdní.

Trump stále nepochopil, že chce-li skutečně přispět k ukončení války, musí jednat úplně jinak. Putin nyní nemá důvod boje zastavit, jeho vojákům se na frontě daří, byť stále jde o velmi pomalý postup vykoupený obrovskými ztrátami. Ruský prezident je nicméně tuto cenu ochoten platit. K příměří ho prostě nemůže dotlačit červený koberec, který před ním Trump rozvinul na Aljašce, ale jen tvrdost.

Washington by měl věrohodně pohrozit tím, že Ukrajině masivně navýší vojenskou pomoc. To by byla kredibilnější varianta než zmíněné sankce, s nimiž si Trump pohrával – jenže je otázkou, jestli by je skutečně zavedl, když by přivodily nárůst světových cen ropy, na což je americký prezident velmi citlivý. Zároveň by Američané mohli Putinovi klidně nabídnout i nějakou formu dohody o ekonomické spolupráci. Koneckonců, touží po tom nejen byznysmen Trump, ale i Putin, pro něhož by to byl symbol toho, že s ním nejsilnější země světa jedná jako rovný s rovným. Ale každopádně platí, že Putin válku ukončí jen tehdy, když sezná, že jeho armáda nemá naději na další postup. V zájmu toho Trump na Aljašce neudělal nic. Proto summit nemohl skončit jinak než bez výsledků.