Jaké diety má firma vyplatit?

Vysíláte svého pracovníka do zahraničí na pracovní cestu? Pak mu náleží náhrada cestovních výdajů.
Nejde jen o proplacení účtů za dopravu a ubytování a dalších nezbytných vydání. Pokud by například v hotelu nebylo v ceně ubytování i jídlo, má pracovník nárok ještě na diety. Jejich výši určila pro každou zemi zvlášť vyhláška Ministerstva financí. Narozdíl od tuzemských diet, které umožňují zaměstnavateli stanovit náhradu v určitém rozmezí, je zahraniční stravné dáno pevnou částkou.

Pobyt v cizině
Stravné v cizí měně náleží zaměstnanci až při pobytu v jiném státě. Je tak nutné oddělit tuzemskou a zahraniční část pracovní cesty. Nárok na stravné v eurech či dolarech vzniká až okamžikem překročení státní hranice, případně odletem letadla. Do té doby je třeba se řídit pravidly pro výpočet tuzemských diet.
Stravné poskytované podle sazeb pro zahraniční pracovní cesty se úměrně krátí podle délky pracovní cesty. Je-li v kalendářním dni pracovník v zahraničí déle než dvanáct hodin, náleží mu stravné v plné výši. Zabere-li však zahraniční část pracovní cesty méně než dvanáct hodin, je nutné diety upravit. Za konec pobytu v cizině se přitom opět považuje překročení hranice nebo přílet letadla.
Strávil-li tedy kupříkladu pracovník v Německu celých osm hodin v kalendářním dni, může dostat za tento den maximálně patnáct eur. To odpovídá osminásobku jedné čtyřiadvacetiny sazby pro tuto zemi. V případě, že by zaměstnanec nepobyl v zahraničí ani celou hodinu, stravné v cizí měně dostat nemůže. To ale nemusí znamenat, že by neměl na diety nárok. Čas v zahraničí se mu prostě připočte k době strávené na pracovní cestě v tuzemsku.
Zákonem stanovená částka stravného se však může krátit i v dalších případech, nejen podle délky pobytu v cizině. Předpis podnikatelům umožňuje snížit základní sazby až o pětadvacet procent, pokud si tuto možnost vyjednají v kolektivní smlouvě, stanoví ve vnitřním předpisu, případně sjednají přímo v pracovní smlouvě.
Stejně jako u náhrad za tuzemskou pracovní cestu se při výjezdu do zahraničí stravné krátí, je-li například v hotelu zajištěné stravování. Pokud je v ceně ubytování snídaně, oběd i večeře, stravné se neposkytuje.
V případě, že je součástí účtu za pobyt v hotelu jen polopenze či snídaně, výše diet se musí úměrně snížit. A to o 20 až 40 procent za každé "hlavní" jídlo. Za zajištěné stravování se ale nepovažuje například pohoštění během mítinku či občerstvení v letadle. Kromě stravného může zaměstnanec obdržet na cestu do zahraničí nad rámec diet i kapesné. To nesmí převýšit 40 procent stravného. U dlouhodobějších pracovních výjezdů přichází v úvahu i náhrada jízdného za cesty k návštěvě rodiny.

Cesta vlastním vozem
Pokud pracovník pojede do zahraničí pojede vlastním automobilem, náleží mu i základní náhrada za ujeté kilometry a spotřebované palivo. Zde však platí omezení: v cizí měně se účty za benzín proplácejí až po 350 kilometrech za hranicemi. Pokud tedy pracovník ujede v Německu 610 kilometrů a natankuje u tamní benzínové pumpy, počítá se mu náhrada za cenu zjištěnou z německé účtenky jen u 260 kilometrů. Náhrada za benzín spotřebovaný na prvních 350 kilometrech v cizině se bude počítat stejně jako u kilometrů ujetých v Česku.


Sazby stravného ve vybraných zemích