DPH v Česku a v Německu se liší

DPH v Česku a v Německu se liší

Vstup České republiky do EU v květnu 2004 výrazně ovlivnil úroveň česko-německé obchodní spolupráce. V důsledku zrušení celních bariér mezi Českou republikou a Německem (i dalšími členskými státy) k datu vstupu již není obchodování zatíženo dřívějšími celními procedurami.
České společnosti, které vstoupí na německý trh, si musí uvědomit, že podmínky obchodování nejsou stejné v porovnání s těmi, které platí v České republice.
Zejména v oblasti DPH je nutno rozlišit druh činností (dodání zboží nebo poskytnutí služeb) poskytovaných v jiných členských státech a dále, zda se na tyto činnosti v rámci daných podmínek vztahuje česká či německá DPH. Tyto skutečnosti je třeba mít zjištěny ještě před započetím vlastní obchodní transakce, aby se vyloučily případné komplikace.

Registrace a číslo plátce

Český zákon o DPH rozlišuje obecně mezi dobrovolnou a povinnou registrací k DPH.
Dobrovolnou registraci v současné době nemohou zvolit ty společnosti, které nemají v České republice své sídlo. Právnická osoba se sídlem v České republice je povinna registrovat se k DPH, pokud její obrat přesáhne 1 000 000 Kč (přibližně 33 333 eur) v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců předcházejících dosažení tohoto limitu.
Zdanitelným obdobím může být budˇ kalendářní měsíc, nebo kalendářní čtvrtletí. Pokud obrat předcházejícího kalendářního roku nepřesáhne 10 000 000 Kč (přibližně 333 333 eur), je zdanitelným obdobím kalendářní čtvrtletí. V případě překročení tohoto limitu je zdanitelným obdobím kalendářní měsíc. Pokud obrat v předcházejícím kalendářním roce přesáhl 2 000 000 korun (přibližně 66 666 eur), je na rozhodnutí plátce daně, zda si zvolí jako zdanitelné období kalendářní měsíc. Pro subjekty registrované pouze k DPH je zdanitelným obdobím kalendářní čtvrtletí a nikoliv kalendářní měsíc.
Dle pravidel české DPH užívá poplatník pouze jedno daňové identifikační číslo jak pro styk s finančními úřady, tak i při zpracování a podání přiznání k DPH, fakturování, vnitrokomunitární dodávky atd.
V Německu obecně neexistuje možnost dobrovolné registrace ani limit pro povinnou registraci. Proto i transakce dle německých předpisů osvobozené od DPH mohou z důvodu nízké hodnoty podléhat registrační povinnosti.
Předběžné přiznání k DPH může být podáno obecně budˇ pro období jednoho měsíce, nebo jednoho čtvrtletí. Čtvrtletní období se použije v případě, kdy výše daňové povinnosti příslušného plátce v předcházejícím roce nepřekročila limit 6136 eur. Následně musí být podáno také roční přiznání k DPH.
V Německu se používají dvě různá daňová identifikační čísla. Za prvé je to tzv. Steuernummer (daňové číslo), které vydává příslušný místní finanční úřad po registraci a jež slouží ke komunikaci s tímto úřadem, včetně plateb a podání přiznání. Jeho struktura a počet číslic se liší - každá spolková země má svůj systém. Poplatník může rovněž požádat o přidělení DPH identifikačního čísla u Spolkového finančního úřadu (Bundesamt für Finanzen). Skládá se z písmen DE a devíti číslic a je užíváno především pro účely vnitrokomunitárních dodávek zboží a služeb.

Dodávky do call-off skladů

Dle naší zkušenosti většina případů, kdy je společnost povinna zaregistrovat se k DPH, vzniká tak, že dodávky jsou uskutečňovány prostřednictvím konsignančních nebo tzv. call-off skladů umístěných v jiném státě. Ošetření těchto dodávek je v Česku i v Německu odlišné, podobné je to s dopady na DPH.
Český zákon o DPH považuje přemístění zboží z členského státu EU do České republiky za pořízení zboží, které uskutečnila osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě a která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v ČR. Tato osoba se nemusí v Česku registrovat k DPH, pokud je zboží dle smlouvy určeno pro jednoho odběratele v Česku. Tento odběratel je povinen odvést a zaplatit českou DPH na základě daňového dokladu vystaveného osobou registrovanou jako plátce daně v jiném členském státě. Tento proces se běžně nazývá "call-off stock" zjednodušení.
Pokud však v průběhu přepravy zboží do Česka nemůže dodavatel z jiného členského státu zaručit, že si toto zboží odebere jediný zákazník zodpovídající zároveň i za odvod a platbu české DPH, pak se na tohoto dodavatele z jiného členského státu vztahuje povinnost registrace k české DPH a bude zodpovědný za splnění všech zákonných požadavků vyplývajících z českých předpisů o DPH (včetně podání přiznání k DPH, souhrnného hlášení a Intrastatu, je-li to potřeba).
V Německu nelze žádné podobné zjednodušení uplatnit. Pokud je zboží dopraveno do Německa, aniž by bylo předtím prodáno, dodavatel provede vnitrokomunitární transakci s následující domácí dodávkou, a to bez ohledu na to, že má jen jednoho odběratele. V důsledku tohoto lokálního dodání zboží je třeba fakturovat s německou DPH, a proto se dodavatel musí v Německu zaregistrovat jako plátce DPH a splnit veškeré povinnosti (předběžné a roční přiznání k DPH, souhrnné hlášení a, je-li potřeba, i hlášení Intrastat.)
Autoři pracují ve firmě PricewaterhouseCoopers

Vybrané rozdíly u DPH v Česku a Německu

Český zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje obecně mezi dobrovolnou a povinnou registrací.
V Německu obecně neexistuje možnost dobrovolné registrace ani limit pro povinnou registraci.
Dle pravidel české DPH užívá poplatník pouze jedno daňové identifikační číslo jak pro styk s finančními úřady, tak i pro další úkony.
V Německu se používají dvě různá daňová identifikační čísla.