Průzkum: Češi nadacím fandí, byť neznají detaily

Obyvatelé Česka přejí nadacím. Většina míní, že jsou důležité a fungují tam, kde selhává stát. Tak vyznívá výzkum, který pro Fórum dárců udělala agentura Median a v němž odpovídalo přes pět set lidí.
"Pro budoucnost nadací je pozitivní přístup důležitý," reagovala ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová. "Ukazuje se, že si nadace za patnáct let své novodobé existence získaly důvěru."

Nadacím nejvíc fandí vysokoškolsky vzdělané ženy ve věku 20 až 40 let, které žijí v Praze a ve velkých městech.
Negativně se k nim naopak stavějí nejčastěji muži od 40 do 60 let se základním nebo středoškolským vzděláním z menších obcí na Moravě.
O fungování nadací a jejich smyslu ("vybírají dary a rozdělují je na řešení opomíjených problémů - například menšin, zdravotně postižených či na památky") má základní přehled osm až devět Čechů z deseti.

Naopak detailům jejich práce rozumí sotva polovina lidí - každý pátý dotázaný například v průzkumu uvedl, že nadace financuje stát. Kalousová připomíná, ve skutečnosti je tomu už dlouho jinak. Nadace sice dostaly od státu v minulosti část peněz z privatizace. Ty posílily jejich jmění, další prostředky jim už ale stát neposílá. Peníze dostávají od lidí, firem a ze zahraničí.

Necelá polovina Čechů se plete i v tom, kolik nadací v zemi působí. Podle výzkumu se domnívají, že těchto organizací jsou tisíce. Kalousová však upozorňuje, že v republice působí jen necelé čtyři stovky nadací - oproti tomu ostatních neziskových organizací je v Česku registrováno na třicet tisíc.
Mají-li lidé uvést jméno konkrétní nadace, nejčastěji zazní: Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. V průzkumu ho zmínilo čtrnáct procent dotázaných.

I na dalších místech jsou organizace, jejichž jména často citují média - Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, Nadace Terezy Maxové, Nadace Adra či Nadace Charty 77.
"Těší mě, že nás lidé znají. Je to nejspíš dáno sbírkou na jihovýchodní Asii, kde jsme byli vidět," říká předseda správní rady Nadace Adra Vítězslav Vurst a zároveň přiznává: "Na rozdíl od ostatních, kteří dělají tu systematickou mravenčí práci, je Adra typická tím, že její známost roste díky mimořádnými událostmi, se kterými jsme přímo spojeni."

Pro Asii se letos této nadaci podařilo vybrat přes 120 miliónů korun, za které se například opravuje 27 škol na indonéské Sumatře, na thajském ostrově Phúket se z českých peněz staví školka pro 170 dětí, na Srí Lance pak organizace podporuje výstavbu sta lodí a skladišť pro místní rybáře.
"Pro takové události se peníze shánějí daleko lépe. Důvěra veřejnosti k neziskovým organizacím, které pomáhají právě při takovýchto mimořádných událostech, v Česku za poslední roky hodně stoupla," míní Vurst.

"Pro ostatní naše projekty, jako je například podpora domácí hospicové péče, to už tak jednoduché není. Tam jsme na tom stejně jako všichni ostatní - oslovujeme různé dárce, pořádáme benefiční akce, jednou za rok pravidelnou sbírku."
Nadace a nadační fondy ročně poskytnou potřebným a neziskovým organizacím zhruba šest set miliónů korun. Samy služby, jako je například péče o postižené či vzdělávání dětí, nenabízejí.

Nadací prudce ubylo v roce 1998, kdy začal platit nový zákon. Ten stanovil povinnost uložit nejméně půl miliónu korun do nadačního jmění a zavedl přísná pravidla jejich fungování.