Ke konci prvního poletí měli Češi v podílových fondech 196,7 miliardy korun. Oznámily to Unie investičních společností a Asociace pro kapitálový trh, které sdružují drtivou většinu investičních společností působících na českém trhu. V srpnu již investovaná částka téměř jistě přesáhla 200 miliard.
To je meziroční růst o 35 miliard, více než dvacet procent. "Předčilo to naše očekávání," říká Martin Fuchs, člen představenstva AKAT.
Klienti sledují minulost
V domácích fondech bylo na konci června uloženo 122,5 miliardy korun. Za pololetí tak objem investovaných prostředků vzrostl o dvanáct procent. Zahraniční fondy dosáhly třiadvacetiprocentního růstu na 74,2 miliardy. K růstu přispívá větší důvěra v kapitálový trh a také nízké výnosy z bankovních vkladů. Na bankovních účtech je ale podle ČTK přes bilión korun.
Největší objem prostředků se čeští drobní investoři snaží zhodnotit na peněžním trhu - bezmála sto miliard. Následují dluhopisové fondy s více než 40 miliardami. Ve smíšených fondech je 19,4 miliardy a v akciových sedmnáct. Podobně jsou na tom i fondy zajištěné. Fondy fondů hrají s necelými čtyřmi miliardami okrajovou roli.
"Český investor je konzervativní, mnohem více než v západní Evropě," komentuje rozložení prostředků Martin Fuchs. Zdrženlivost podstatné části vkladatelů potvrzují i zástupci několika investičních společností oslovených HN.
Řada investorů se ovšem řídí minulými výkony, které ani zdaleka nezaručují budoucí výnosnost. "Může se stát, že se vkladatel i po vysvětlení situace rozhodne pro fond se zajímavou historickou výkonností, který v následujícím období nebude patřit mezi úspěšné," připouští Michal Maďar z firmy ČP Invest. "Platí klasické učebnicové principy," dodává.
Investor se tak může připravit o ještě zajímavější výnos z fondu, který se vzápětí třeba díky ekonomickému cyklu začne dařit.
Počet klientů není snadné přesně stanovit. "IKS Komerční banky má zhruba 185 tisíc klientů," uvádí mluvčí Komerční banky Marie Petrovová. Žádný správce ale nemůže přesně vědět, zda jeho klienti neinvestují ještě u konkurence. Martin Hanzlík z UNIS uvádí jako hrubý odhad počtu vkladatelů milión osob.
Všechny formy kolektivního investování zaznamenaly v prvním pololetí zajímavý růst objemu. Například zajištěné fondy poloviční, dluhopisové pětinový a akciové sedmnáctiprocentní. Domácích fondů bylo k 11. srpnu v Česku registrováno 65, zahraničních 983.
Trh ovládají banky
Mezi správci fondů dominují banky, které mají výhodu v rozsáhlých pobočkových sítích. Více než tři čtvrtiny prostředků spravují ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka.
Banky mají největší podíl i na poskytování služeb ve správě aktiv. V tomto odvětví bylo v pololetí podle statistik UNIS bezmála 290 miliard korun - i tady se projevil meziroční pětinový nárůst. Vede ČSOB, která pomáhá klientům obhospodařovat 85 miliard korun.
Na rozdíl od západní Evropy zatím tyto služby v tuzemsku využívá mnohem méně fyzických osob - podle UNIS tvoří kolem šesti procent klientů.
To je meziroční růst o 35 miliard, více než dvacet procent. "Předčilo to naše očekávání," říká Martin Fuchs, člen představenstva AKAT.
Klienti sledují minulost
V domácích fondech bylo na konci června uloženo 122,5 miliardy korun. Za pololetí tak objem investovaných prostředků vzrostl o dvanáct procent. Zahraniční fondy dosáhly třiadvacetiprocentního růstu na 74,2 miliardy. K růstu přispívá větší důvěra v kapitálový trh a také nízké výnosy z bankovních vkladů. Na bankovních účtech je ale podle ČTK přes bilión korun.
Největší objem prostředků se čeští drobní investoři snaží zhodnotit na peněžním trhu - bezmála sto miliard. Následují dluhopisové fondy s více než 40 miliardami. Ve smíšených fondech je 19,4 miliardy a v akciových sedmnáct. Podobně jsou na tom i fondy zajištěné. Fondy fondů hrají s necelými čtyřmi miliardami okrajovou roli.
"Český investor je konzervativní, mnohem více než v západní Evropě," komentuje rozložení prostředků Martin Fuchs. Zdrženlivost podstatné části vkladatelů potvrzují i zástupci několika investičních společností oslovených HN.
Řada investorů se ovšem řídí minulými výkony, které ani zdaleka nezaručují budoucí výnosnost. "Může se stát, že se vkladatel i po vysvětlení situace rozhodne pro fond se zajímavou historickou výkonností, který v následujícím období nebude patřit mezi úspěšné," připouští Michal Maďar z firmy ČP Invest. "Platí klasické učebnicové principy," dodává.
Investor se tak může připravit o ještě zajímavější výnos z fondu, který se vzápětí třeba díky ekonomickému cyklu začne dařit.
Počet klientů není snadné přesně stanovit. "IKS Komerční banky má zhruba 185 tisíc klientů," uvádí mluvčí Komerční banky Marie Petrovová. Žádný správce ale nemůže přesně vědět, zda jeho klienti neinvestují ještě u konkurence. Martin Hanzlík z UNIS uvádí jako hrubý odhad počtu vkladatelů milión osob.
Všechny formy kolektivního investování zaznamenaly v prvním pololetí zajímavý růst objemu. Například zajištěné fondy poloviční, dluhopisové pětinový a akciové sedmnáctiprocentní. Domácích fondů bylo k 11. srpnu v Česku registrováno 65, zahraničních 983.
Trh ovládají banky
Mezi správci fondů dominují banky, které mají výhodu v rozsáhlých pobočkových sítích. Více než tři čtvrtiny prostředků spravují ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka.
Banky mají největší podíl i na poskytování služeb ve správě aktiv. V tomto odvětví bylo v pololetí podle statistik UNIS bezmála 290 miliard korun - i tady se projevil meziroční pětinový nárůst. Vede ČSOB, která pomáhá klientům obhospodařovat 85 miliard korun.
Na rozdíl od západní Evropy zatím tyto služby v tuzemsku využívá mnohem méně fyzických osob - podle UNIS tvoří kolem šesti procent klientů.
