Cena mědi je nevyzpytatelná

Červenavý, měkký a kujný kov, zároveň pevný a mimořádně odolný vůči extrémním povětrnostním vlivům, výborný vodič elektřiny a tepla. To jsou jenom některé vlastnosti mědi. Lidstvo ji používá více než deset tisíc let, jak dosvědčují archeologické nálezy.
Měď je také symbolem peněz. Bez ní se neobejde ražba mincí, mají-li být mnohem odolnější vůči opotřebení. Nyní patří ke kovům, s nimiž se nejvíce obchoduje na komoditních burzách.

Trh reaguje citlivě
Cena mědi se od roku 2003 více než zdvojnásobila a jenom během loňského roku vylétla skoro o čtyřicet procent. Poptávka stoupla nejenom v Číně, ale také v USA a Japonsku. Uvedená trojka rozhodujícím způsobem určuje celosvětovou poptávku po kovu.
Mezinárodní skupina pro výzkum trhu s mědí (ICSG), mezivládní organizace sídlící v portugalském Lisabonu, předpovídá, že světová spotřeba mědi letos vzroste o více než osm procent na 17,1 miliónu tun a v roce příštím přesáhne 18 miliónů tun.
Asi čtvrtinu spotřebuje elektronický průmysl, Například každý automobil na svoji výrobu v průměru spolkne asi 27 kilogramů mědi a obří boeing kolem čtyř tun, uvádí ICSG.
Ovšem bez mědi se nedá ani stavět, a tak její trh neponechá v klidu žádná významnější zpráva z tohoto odvětví. Když tento týden washingtonské ministerstvo obchodu oznámilo, že v červenci se vydalo nejvíce stavebních povolení za posledních dvaatřicet let, měď na Newyorské komoditní burze okamžitě podražila o 1,1 procenta na rekordních více než 1,73 dolaru za libru.
Včera ale cena v New Yorku spadla na 1,65 dolaru za libru, neboť z Londýna přišla zpráva, že zásoby na tamní burze vzrostly o výrazných 11 procent na 61 075 tun. "Cena uzrála pro výraznější korekci," míní podle agentury Bloomberg Mike Armbruster z firmy Alta Worldwide Trading.
Mnozí prognostici na počátku letošního roku tvrdili, že trh během následujících měsíců čeká "cenový kolaps". Vycházeli z předpokladu, že poleví tempo hospodářského růstu v Číně, spotřebovávající zhruba pětinu veškeré mědi.
Zmírnit se mělo i tempo růstu poptávky v USA. Ale všechno je jinak. Už v dubnu se cena mědi kvůli vysoké průmyslové poptávce a nízkým zásobám vyšplhala na šestnáctileté maximum a dále rostla až na 3670 dolarů za tunu šestnáctého srpna. Pro srovnání: loňský průměr činil 2868 dolarů.

Experti asi Čínu podcenili
"Ukazuje se, že cena mědi závisí na průmyslovém rozvoji v Číně mnohem více, než jsme předpokládali," cituje britský časopis The Economist komoditního experta Michaela Lewise z ústavu Deutsche Bank.
Ten je přesvědčen, že nynější hospodářský nástup Číny má stejný či podobný historický význam jako průmyslová revoluce v Británii v devatenáctém století, pronikání osadníků na americký "Divoký západ" nebo poválečná proměna Japonska z převážně agrární země na průmyslovou velmoc.
To, že se nepočítalo s tak silnou čínskou poptávkou, potvrzuje i Juan Villarzu, výkonný šéf chilské státní těžební společnosti Codelco. Ta je světovou jedničkou v produkci mědi, když kontroluje asi 17 % jejích světových zásob. ICSG je odhaduje na 2,3 miliardy tun.
Právě Chile, odkud pochází více než třetina veškeré mědi (35 procent), má z tohoto kovu největší prospěch. Pro jeho měnu peso je skoro každá zpráva o tom, že kov zdražil, vzpruhou. Za uplynulých dvanáct měsíců vůči dolaru posílilo o 19 procent na 531,50 za dolar.
Chilské hospodářství právě díky vývozu stále dražší mědi loni zaznamenalo růst o 6,1 procenta, což je nejlepší ukazatel od roku 1997. Země letos podruhé dosáhne solidního rozpočtového přebytku odpovídajícího 1,6 procenta HDP