Slovenština zmizela ze škol, má se vrátit
I když je to angličtina, která již dnes ve školách platí za nejvyhledávanější cizí jazyk a která se má v příštích letech stát řečí číslo jedna, v plánech resortu školství je výrazný prostor věnován také slovenštině.
"Důvod je jednoduchý. Zatímco střední a starší generace slovenštině rozumí a dokáže se jí domluvit, mladší generace ji už vnímá jako cizí jazyk," říká poradce ministryně školství Martin Profant. "Je to škoda, protože naučit se rozumět tomuto jazyku je velmi snadné."
Úřad Petry Buzkové chce proto uvolnit peníze na metodické příručky učitelům, v nichž je navede, jak nenásilně v hodinách děti ke slovenštině přivést. A také chce jednat s veřejnoprávními médii - Českým rozhlasem a Českou televizí - aby do vysílání zařazovaly více pořadů ve slovenském znění. "Kouzlo spočívá v tom, že si při poslechu děti uvědomí, jak blízko nám slovenština je," říká Profant.
I když na podporu slovenštiny mají jít statisíce korun, studie ukazují, že nepůjde o zbytečně vynaložené peníze. České děti totiž podle vědecky podložených studií skutečně slovenštinu vnímají zhruba stejně jako ruštinu.
Vypovídá o tom sociolingvistický průzkum týmu z Univerzity Palackého v Olomouci, který pod vedením Květoslavy Musilové již od roku 1997 sleduje, jak sousední jazyk vnímají mladí lidé do dvaceti let.
Z něj vyplývá, že děti nejsou schopny správně přeložit slovenský text, a některá slova (například žeriavy - jeřáby či vreckovka - kapesník) jsou pro ně už zcela nepochopitelná.
