Státní zájem angličtina
Vláda bude brzy schvalovat Národní program výuky cizích jazyků, připravený Ministerstvem školství. Za prvé je třeba říci, že je dobré a správné, že stát konečně zařadil výuku jazyků na seznam priorit. Podle všeho budou k tomu uvolněny vyšší prostředky. Cosi podobného mělo být schváleno již dávno a je velkou chybou, že se tak nestalo. Rozumní ekonomové již více než deset let upozorňují, že aktivní znalost angličtiny je podmínkou úspěchu na stále tvrdším globálním trhu práce.
Zdá se ale, že obsáhlý materiál poněkud směšuje dvě různé věci: znalost různých cizích jazyků a znalost angličtiny. Zlepšení znalosti angličtiny je ekonomická nutnost. Lidé, kteří ji nebudou ovládat, se budou ocitat na druhé či dokonce slepé koleji, a země, která znalost angličtiny nezvýší, bude jako celek zaostávat.
Přiznejme si, že znalost ostatních jazyků je už víceméně kulturní záležitost, do které nemusí aktivisticky vstupovat stát. Samozřejmě: španělština, francouzština, němčina či čínština jsou také mnohdy třeba k obchodním jednáním či k povznesení ducha, ale nabídku a poptávku po nich si dokáže trh vyřešit sám. Jinými slovy: v tomto ať se postará každý, každá rodina nebo každý podnik.
V návrhu postrádáme coby prioritu dovoz "rodilých mluvčích" do našich škol. Pokud se materiál zmiňuje o tom, že televizní programy mají být pouze titulkovány, mluví pouze o veřejnoprávních médiích. To ale asi nepomůže. Vysoká konkurenceschopnost skandinávských zemí v globální ekonomice souvisí s tím, že každý teenager mluví perfektní angličtinou. A to zase doložitelně vyplývá z toho, že ve Švédsku nenajdeme dabing ani na komerčních televizních stanicích. V angličtině se vysílají i dětské filmy. Obejdeme se bez toho? jan.machacek@economia.cz
