Martin Ehl: Penze, makedonská státnost a orli na Baltu

Být chudým, být nezaměstnaným, být důchodcem, to jsou noční můry, kterým čas od času propadá snad každý, a kdekdo se také snaží nabízet řešení. Zejména se hodí, jde-li o čas předvolební nebo čas jinak napjatý, kdy správně oznámené zvýšení důchodů nebo rychle proveditelné opatření na snížení nezaměstnanosti odláká pozornost od problémů palčivějších nebo komplikovanějších. Je proto až s podivem, že například v předvolebním Polsku, kde ostrý souboj o parlamentní křesla a post hlavy státu v těchto týdnech přehlušují jen oslavy čtvrtstoletí založení nezávislých odborů Solidarita, se nikdo z volebních lídrů nechopil nápadu, jak dramaticky snížit nezaměstnanost na venkově, o němž informoval list Kurier Szczeci#241#ski.
V západním Polsku totiž agentura spravující zemědělské nemovitosti může podle nejnovější změny zákona rozdělovat bezplatně půdu nezaměstnaným, kteří kdysi pracovali v zemědělských družstvech. Maximálně ovšem dva hektary na osobu, navíc jde o les. "Za správu lesa mohou něco málo vydělat," píše list s tím, že z 200 hektarů bylo zatím přiděleno šest a příliš velký zájem tento způsob boje proti nezaměstnanosti, zřejmě kvůli náročnosti práce, nepřinesl.
To v Chorvatsku, které se potýká s velkým státním dluhem, vzbudila ohlas zpráva, že nejpozději do poloviny příštího roku bude rozhodnuto, jak budou penzistům doplaceny dlužné částky z minulých let. Vláda podle listu Slobodna Dalmacija připravila návrh, podle něhož se důchodci mají rozhodnout, zda chtějí během dvou let dostat zpět poměrně rychle menší část nedoplatků, nebo zda si vyberou delší, osmiletou lhůtu, během níž jim bude vrácen celý dluh.
Celý projekt souvisí se založením nového důchodového fondu a reformou, kterou vláda plánuje podobně jako většina vymírajících evropských národů. Pravicový kabinet však bude za dva roky usilovat o znovuzvolení, a tak se doplatky důchodů budou hodit i jako volební zbraň. Důchodci, kterým stát dluží, totiž tvoří více než desetinu všech obyvatel Chorvatska - to je nezanedbatelná voličská skupina.
V sousedním Srbsku si naopak odbory stěžují, že pokud vláda přijme nynější tvrdé podmínky Mezinárodního měnového fondu pro reformu penzijního systému, tak se důchodcům sníží už beztak katastrofálně nízký životní standard. "Kolem miliónu a půl důchodců se ocitne na hranici existence. Čeká je život prosebníků," píše list Glas Javnosti.
V dobách mezinárodních sankcí v devadesátých letech důchodci pravidelně čekali na doplatky penzí tři i šest měsíců a režim Slobodana Miloševiče si jimi kupoval hlasy před volbami. Nyní v Srbsku nejsou vyloučeny předčasné volby a z hlediska vlády by bylo nerozumné rozhněvat si skupinu vlivných voličů reformou. Ta je ale potřebná, jinak se srbský sociální systém brzo úplně zhroutí.

Kostel v Srbsku

V srpnu, v dobách pravidelných oslav makedonské státnosti a obnovení makedonského národa po druhé světové válce v rámci socialistické Jugoslávie, naplno ožívají spory Makedonců s jejich sousedy o symboly státnosti či národa. Letos se slovní přestřelka týká pro Makedonce důležitého chrámu svatého Prochora Pčinjského, který se ale nachází za severní hranicí Makedonie v Srbsku.
Pro Makedonce je to nejen důležité církevní místo, ale především je to místo zasedání výboru komunistického hnutí odporu v roce 1944. Ten rozhodl o založení šesté svazové republiky, Makedonie, a tím pádem založil moderní makedonský stát a národ.
Navíc pravoslavná makedonská autokefální církev, kterou srbská církev neuznává a vede s ní dlouhé a tvrdé spory, chce v chrámu konat svoje bohoslužby, což je pro Srby nepřijatelné. Mít vlastní národní církev je na Balkáně základní potřeba a výraz nezávislosti, proto tolik povyku.
Podle makedonského deníku Vreme už před rokem makedonská vláda poslala Bělehradu návrh řešení sporu o přístup do monastýru, který pro samotnou srbskou církev nemá příliš velký význam, ale z principiálních důvodů ho nemůže předat - i proto, že makedonské úřady nedávno uvěznily představitele srbské církve v Makedonii kvůli údajně nepovolené činnosti. Je to přímo modelový příklad balkánského sporu kombinujícího víru v boha s nacionalismem.

Orlí velmoc

Ne nadarmo má Polsko ve znaku orla. Polští ornitologové podle deníku Gazeta Wyborcza s hrdostí oznámili, že celková populace orlů v zemi utěšeně roste nebo se nezmenšuje. "Polsko je orlí velmocí," oznamuje list. Ubývá pouze těch druhů, které se živí rybami - kvůli ničení sosnových porostů u řek a rybářům, kteří orly považují za škodnou.
To sousední Litvě hrozí kvůli orlům dokonce sankce EU. Podle týdeníku Baltic Times hrozí vyhynutí orla mořského, který hnízdí u Alytusu v místech, kde byla za sovětských časů založena rybí farma. Zdejší hnízdiště jsou ohrožena, i když jsou zanesena na seznamu míst Natura 2000 a podléhají celoevropské ochraně. Jaké sankce ale může Brusel kvůli orlu mořskému vůči Litvě zavést, týdeník neuvedl.
martin.ehl@economia.cz