Obchodní bilance plní opět stránky novin: Od začátku existence České republiky vykazovala statistika stamiliardové deficity obchodní bilance, letos poprvé vykazuje přebytek. Čím to? A odráží statistika realitu? Máme se z přebytku radovat? Jak má na saldo reagovat vláda?
Po staletí usilovaly vlády o přebytky obchodní bilance. Více vyvézt než dovézt se považovalo za blaho pro ekonomiku, za cíl hospodářské politiky. Je to omyl.
Když v zemi přibude věc z ciziny a ubude peněz nebo zlevní měna, není to nic špatného. Naopak je to výsledek svobodného obchodu, který je výhodný pro toho, kdo prodal, i pro toho, kdo nakoupil, těžko tedy může jít o neblahý výsledek pro ekonomiku jako celek.
Pochybné měření
Samo měření obchodní bilance je sporné a výsledkům se dá sotva věřit. Kdovíjaká je skutečnost, když Německo vykazuje kladnou obchodní bilanci s Českou republikou a současně Česko vykazuje kladnou obchodní bilanci s Německem; když český dovoz z Německa za prosinec 2004 byl podle Eurostatu 1804 miliónů eur a podle ČSÚ 1386 eur. To je rozdíl 13 miliard korun za jediný měsíc.
Nad saldem obchodní bilance ale nemá smysl ani bědovat, ani se z něj radovat. Je totiž jen jednou stranou mince a druhá strana téže mince - bilance kapitálových toků - má vždy přesně opačné znaménko. Platební bilance je vždy dopočítávání do nuly. "Smutek" z deficitu obchodní bilance je vždy vykompenzován "radostí" z vysokého přílivu zahraničního kapitálu a naopak.
Dlouhých patnáct let od listopadu jsme zažívali trvalý příliv investic ze zahraničí. I domácí zisky byly investovány převážně doma. Letos poprvé zaznamenal kapitálový účet platební bilance čistý odliv kapitálu (díky investicím do zahraničí, převážně na Slovensko).
Odliv kapitálu tlačí na oslabování koruny, což prospívá exportu. Vysoký export zase tlačí na zhodnocování koruny, což odrazuje zahraniční investice. Počínaje letošním rokem přestala v důsledku odlivu kapitálu koruna posilovat. Výsledek pomáhá dělat kladné saldo obchodní bilance.
Až příští vláda sníží daně firem a kapitálových výnosů, odliv peněz na Slovensko pomine, posilování koruny se obnoví a obchodní bilance se vrátí do deficitu a nebude na tom nic alarmujícího. Mají se tedy politici chlubit přebytkem běžného účtu, nebo se trápit deficitem na účtu kapitálovém?
Zbytečné trápení. Obchodní bilance vždy nějak "vyjde", je výslednicí rozhodnutí miliónů lidí. Nemá proto smysl se nad ní trápit ani usilovat o nějakou její hodnotu. Nemá tedy smysl ji ani měřit.
Schizofrenní úsilí
Když stát usiluje o kladné saldo obchodní bilance (podpora exportu) i o kladné saldo finančního účtu (lákání investic), provádí vlastně nesmyslnou, schizofrenní politiku. Každé přilákání investic tlačí na kurs a škodí exportu, každý vývoz tlačí kurs nahoru a snižuje výhodnost zahraničních investic. Provádění obojího současně vede k tomu, že se oba vlivy vyruší, je to tedy jen vyhazování peněz. Vláda by spíš měla nechat věci být.
Měla by nechat občany a firmy konat, neovlivňovat uměle ani jednu stranu platební bilance. Abychom zbavili vládu pokušení ovlivňovat za naše peníze nesmyslně export a zahraniční investice, musíme nejdříve odstranit příčinu tohoto vládního aktivismu: měření obchodní bilance.
Autor je výkonným ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku
Diskutujte na téma Fóra HN: "DÁ SE VĚŘIT ČESKÉ STATISTICE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU?"
