Babyboxy mohou urychlit adopci. Ale s rizikem

Babyboxy mohou urychlit adopci. Ale s rizikem

Pro rodiny, které uvažují o adopci novorozence a nelíbí se jim, že musejí na dítě po porodu kvůli zákonným lhůtám měsíce čekat, se rýsuje nová výjimka. Dítě z babyboxu.
Pokud totiž matka využije možnosti anonymně odložit své dítě do této speciální schránky, může se zdravý novorozenec dostat jen pár dnů po porodu z rukou lékařů přímo do nové rodiny. V ústavu tak nestráví ani den. Rodiče jsou totiž neznámí, a nemusí se čekat na jejich souhlas s adopcí.
Takže zatímco tradiční způsob adopce přes ústav trvá v České republice minimálně dva měsíce, v některých případech i rok, zdravé dítě z babyboxu může být u svých nových rodičů už týden po porodu.
Babybox však není jen možnost rychlé adopce. Jeho zastánci si hlavně slibují, že sníží počet případů, kdy matka porodí mimo nemocnici a dítě zabije, protože ho nechce.
Cesta ale není úplně volná. I při novém pokusu o rychlou adopci vstupují do hry úředníci. Jak rychle zareagují, je dopředu nejisté.
Během týdne, kdy dítě zůstává v porodnici v péči lékařů, totiž musí pověřená obec kontaktovat krajský úřad, ten pak vytipovat vhodné rodiče, které ještě musí stihnout potvrdit soud.
A zatímco organizace, jako je například Fond ohrožených dětí, rychlou adopci s nadšením vítají a hodlají prosadit, aby byla možná i v jiných případech, ne všichni úředníci si myslí, že dát dítě z porodnice rovnou do nové rodiny je nejlepší řešení. Argumentují: spíš než rychlost je v takových případech důležitější chránit žadatele o adopci. A někteří odborníci jim dávají za pravdu.

Chybí vyšetření

Na první pohled jednoduché řešení má totiž úskalí - zdravotní riziko. Pokud se dítě vyhne ústavu, vyhne se tak i vyšetřením.
"Děti, které odcházejí do náhradní rodinné péče, pocházejí nejčastěji od matek z těch nejnižších sociálních vrstev," popisuje František Schneiberg z Ústavu sociální medicíny a veřejného zdraví Univerzity Karlovy. "Zkušenost z pražského kojeneckého ústavu ukazuje, že třeba každé třetí dítě má pozitivní nález na žloutenku, kterou matka mohla získat při fetování. Dítě z ústavu je sice předané nové rodině až po dvou měsících, ale už se o něm ví daleko víc než čtvrtý den po porodu," tvrdí.
Argumenty šéfky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové, že když dítě do dvou měsíců bude v ústavu, bude deprimované a labilní, jsou podle něj nepodložené. "Plně vnímat okolí totiž začne až po dvou měsících života. Do té doby je mu jedno, kde je," uvedl.

Riziko pro nové rodiče

Může se tedy zdát, že rychlá adopce je správná možnost jen pro velmi zodpovědné rodiče, kteří s dítětem absolvují všechny testy, které by jinak dítě absolvovalo v ústavu. Pak ale rodiče musí být připraveni na možnost, že lékařské testy odhalí i nějakou genetickou vadu, na kterou lékaři nepřišli během těhotenství, protože matka na kontroly nechodila.
"Adoptivní rodiče chtějí, aby dítě mělo základní vyšetření a oni získali aspoň minimální záruky. Nechtějí dítě z porodnice," potvrzuje Eva Nemeškalová, primářka kojeneckého ústavu v Kolíně.
Do třetice však ještě jedna hrozba: biologičtí rodiče se mohou během tří měsíců, než soud rozhodne o adopci, vrátit a chtít dítě zpět.
"Pak je těžké polemizovat, jaké řešení je lepší. My jsme nejraději, když může jít dítě přímo do rodiny, ale chránit žadatele také musíme," uvedla Olga Dofková, vedoucí referátu náhradní rodinné péče na brněnském magistrátu.
V Brně už zkušenost s nalezeným novorozencem a rychlou adopcí mají. Případ ukazuje, že i přes hrozbu rizik je o dítě zájem.
Do Nemocnice Milosrdných bratří, kde babybox připravují, přinesli novorozeně pracovníci Fondu ohrožených dětí. Krátce před tím jim ho předal neznámý muž s tím, že se o něj se ženou nemohou postarat a chtějí ho dát k adopci.
Soud sice na návrh brněnského magistrátu rozhodl dítě poslat do ústavu. Komise zdejšího krajského úřadu však během čtyř dnů vybrala z šesti prověřených zájemců o adopci náhradní rodinu. Soud už jí tento týden svěřil zdravého chlapce do péče. Dítě, které zatím v porodnici zůstává kvůli malé váze, se tak ústavu vyhne a dostane se přímo k budoucím rodičům. Ti zůstanou v anonymitě. Po třech měsících si mohou dítě adoptovat.

Jak se může dítě dostat k náhradní rodině

vyhnout se ústavům? babybox nebo "Přímá" adopce
Zdravý novorozenec, kterého matka anonymně odloží, se může do nové rodiny dostat jen pár dnů po porodu přímo z rukou lékařů. Vyhne se tak ústavu. Tedy pokud úřady rychle zareagují. Rodiče jsou neznámí, a nemusí se čekat na jejich souhlas s adopcí, jak je běžné.
Vedle babyboxů je i jiná možnost: matka si před porodem sama vytypuje pár, kterému chce dítě svěřit. Až soud však dává v obou případech osvojitelům jistotu, že mohou o dítě pečovat. O adopci pak rozhodne po třech měsících.
Šest týdnů čekání na souhlas
Pokud matka porodí v porodnici a dítě chce dát k adopci, může tak udělat nejdříve šest týdnů po porodu. Do té doby dítě čeká v kojeneckém ústavu či v zařízení pro okamžitou pomoc. Kraj může začít hledat nové rodiče již během šestinedělí, aby se vše urychlilo. Do rodiny se zdravé dítě dostává po dvou měsících.
Dítě může zůstat v ústavu i rok
Nejdéle v ústavu musí zůstat děti, jež matka porodila v porodnici, ale pak bez souhlasu k adopci zmizela. Teprve pokud se biologičtí rodiče do dvou měsíců neozvou, může soud rozhodnout, že není třeba souhlasu s osvojením, a dítě může do rodiny. V současné době to často trvá rok i dva. Na vině dosud byly pomalé soudy. Nyní musí rozhodovat "přednostně a s největším urychlením".