Němky volily Schrödera

Němky volily Schrödera

Začalo to loni v květnu, když Německo vybíralo svého příštího prezidenta. Horstu Köhlerovi, někdejšímu šéfovi Mezinárodního měnového fondu, konkurovala uznávaná profesorka politických věd Gesine Schwanová. Tehdy poprvé začali Němci nahlas mluvit o tom, že je načase, aby v čele převážně muži ovládaného státu stanula žena.
O bezmála rok a půl později se téma "ženy v politice" ve Spolkové republice skloňuje znovu. To, co se nepovedlo Schwanové, totiž dokázala jiná Němka - o jedenáct let mladší Angela Merkelová.
Přestože ještě včera večer nebylo jisté, zda se křesťanská demokratka skutečně stane historicky první německou kancléřkou, minimálně jeden primát už Merkelové zůstane: je první ženou v Německu, která svou stranu dokázala dovést k pozici favorita ve volbách.
O tom, zda výhra političky zůstane předělem čistě symbolickým, nebo zda se pro ženy v nejlidnatější zemi Evropské unie skutečně něco změní, se ale rozhodne až v příštích měsících.

Povzbuzení pro Evropu?

"Zvolení této excelentní političky by bylo skvělé pro celou Evropu," napsala minulý týden v komentáři pro nizozemský list Trouw evropská komisařka Neelie Kroesová.
Přestože by se z titulu svého úřadu k volbám ve státech EU vyjadřovat neměla, stojí si nizozemská liberálka za svým. "Jedna z nejdůležitějších evropských zemí by získala ženského vůdce," vysvětluje. "Zdá se, že Evropa na to je připravená."
V Německu, stejně jako ve většině ostatních evropských států včetně Česka, jsou ženy ve vedoucích pozicích v politice, ekonomice a vědě i po letech debat o rovných příležitostech spíš výjimkou.
Ty, co se prosadit dokázaly a získaly prestižní posty, pak podle expertů uspěly právě proto, že se chovaly jako muži.
Minimálně do konce letošního léta volila stejnou taktiku i Angela Merkelová. Na předvolebních mítincích mluvila místo o rodině či mateřských školách téměř výhradně o reformách, zahraniční politice a o daních.
Ani v její stínové vládě, takzvaném kompetenčním týmu, ženy nijak nevyčnívají. Šéfka CDU do ní navíc přizvala odborníka na finance Paula Kirchhofa, který se v minulosti zviditelnil například tím, že veřejně hlásal, aby ženy nepracovaly a zůstávaly doma s dětmi.
Pro strany dosavadní vládní koalice - sociální demokraty a Zelené - je to jasný důkaz toho, že německé matky, které by rády skloubily rodinu a zaměstnání, ale nemají kam v pracovní době posílat své děti, budou mít s kabinetem Angely Merkelové smůlu.
"My budeme mít kancléřku, a vy se vrátíte k plotně," hlásal například jeden z volebních plakátů strany Zelených.
O tom, že se žena-kancléřka v Německu zasadí třeba o to, aby školy otevřely odpolední družiny, ale pochybují i nezávislí odborníci. "Minulé měsíce nás přesvědčily o tom, že paní Merkelová nebude dělat politiku pro ženy," tvrdí například Ulla Bocková, politoložka ze Svobodné univerzity v Berlíně.

Feministický finiš

"Ženskou kartu" nakonec Merkelová vytáhla až počátkem září. Zatímco dříve v politice odmítala jakékoliv zvýhodňování žen na úkor mužů, těsně před volbami zavedení kvót - po vzoru Norska - podpořila. Aby přetáhla aspoň část voliček, které před třemi lety hlasovaly pro Gerharda Schrödera, poskytla rozhovory i takovým časopisům, jako jsou Brigitte, Cosmopolitan nebo feministická Emma.
Řadu z více než 32 miliónů německých voliček Merkelová přesto nepřesvědčila. Podle prvních povolebních odhadů pro ni včera hlasovalo méně žen než pro dosavadního kancléře.
"Fakt, že Merkelová je žena, pro mě nebyl rozhodující," vysvětlila HN čtyřiatřicetiletá Claudia Peterová, bankovní úřednice ze Severního Porýní-Vestfálska. "Volila jsem SPD. Merkelová podle mě nemá dost síly a není taková osobnost, aby se prosadila."

Mocné političky světa

Gloria Macapagalová-Arroyová (57)
filipínská prezidentka, která vládne 80 miliónům lidí
Sonia Gándhíová (58)
vůdkyně Indického národního kongresu, která - byť není premiérkou - ovlivňuje všechna důležitá rozhodnutí indické vlády
Bénazír Bhuttová (52)
někdejší premiérka islámského Pákistánu, nyní v exilu
Margaret Thatcherová (79)
bývalá britská premiérka s přezdívkou "Železná lady", která v roce 1979 stanula jako první žena v čele velké západní demokracie
Gro Harlem Brundtlandová (66)
jako předsedkyně vlády v osmdesátých a devadesátých letech prosadila, aby v norském kabinetu usedl vedle mužů i skoro stejný počet žen