Napětí panuje v poslední době mezi ropnými spotřebiteli a producenty. Ústředním tématem diskusí obou těchto skupin je vysoká cena ropy a zejména pak benzínu. A také to, kdo za ni vlastně může.
Zbraň nejtěžšího kalibru minulý týden použil britský ministr financí Gordon Brown. Ten svalil vinu na Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). Podle něho by měl ropný kartel dodávat na trh víc suroviny. A dokonce i Claude Mandil, šéf Mezinárodní agentury pro energii, se nechal slyšet, že "víc ropy ze strany OPEC by bylo prospěšné".
Nabídka ropy není problém
Zástupci kartelu a spolu s nimi i ropní analytici se však shodují, že samotný OPEC může za současné situace udělat jen opravdu málo. A varují: Problémem není množství nabízené suroviny. Problémem je to, že stávající rafinérie nejsou schopny takové množství zpracovávat. To potvrdil i úder hurikánu Katrina.
"V současně době musí celý svět masívně investovat do rafinérských zařízení," uvedl včera ve Vídni katarský ropný ministr Abdalláh Attijá.
OPEC chce podle svého zástupce začít s výraznou změnou co nejdříve. Do roku 2011 se v zemích kartelu plánuje výstavba alespoň deseti nových závodů na zpracování ropy. Tím by se současné kapacity navýšily o téměř tři procenta a denně by se pak mohlo ve světě zpracovávat o dalších 2,4 miliónu barelů více.
Plány ohledně výstavby nových závodů se týkají například Saúdské Arábie, Kuvajtu, Kataru či Venezuely. Posledně jmenovaná by měla v nejbližší době oznámit, že chce vybudovat novou rafinérii v Brazílii.
S obdobnými plány v posledních dnech vyrukovaly i jiné země. Investiční banka Merrill Lynch ve své analýze zmiňuje třeba Čínu, Indii, Vietnam či Tchaj-wan.
Rafinérie jedou naplno
Když ropní producenti poukazují na nedostatek rafinérských kapacit, musí jim svět dát chtě nechtě za pravdu.
Ve Spojených státech nebyla za posledních 29 let vybudována žádná nová rafinérie. A to jsou přitom USA největším spotřebitelem ropy na světě, uvedla agentura Bloomberg. Z celkového množství nabízené ropy ve světě jde kolem deseti procent na výrobu benzínu pro americké motoristy. V Evropě je situace mírně lepší. Nejnovější rafinérie se datuje k roku 1989.
Paul Horsnell, šéf energetického průzkumu u londýnské investiční banky Barclays Capital, přiznává, že investice do rafinérií byly v posledních letech značně podceněny. "Náklady na výstavbu nového podniku se šplhají ke třem miliardám dolarů. A pokud bychom rozhodli, že s výstavbou začneme, bude rafinérie uvedena do provozu až v příští dekádě," vysvětluje Horsnell, jehož citovala BBC.
Již loni "jely" rafinérie ve světě na 95 procent své kapacity, uvedl před nedávnem Mezinárodní měnový fond. Před dvaceti lety to však bylo jen 80 procent.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist