Anketa
Byl podle vás tendr na dodavatele mýtného systému transparentní? Myslíte si, že by se v započatém výběrovém řízení mělo pokračovat i za cenu, že získaný systém nebude hospodárný? Anebo by bylo pro Česko lepší vypsat nové výběrové řízení, a to i přesto, že se start mýtného oddálí?
Jaromír Schling (ČSSD) poslanec, člen hospodářského výboru a předseda podvýboru pro dopravu
Zveřejnění uchazečů tendru na dodavatele systému elektronického mýtného potvrzuje moje předchozí obavy. Množství zjevných i skrytých omezujících podmínek způsobilo, že tendru se nezúčastnilo mnoho firem, které byly připraveny nabídnout nejrůznější technická řešení, zpravidla levnější. Důkazem je to, že všichni čtyři uchazeči nabídli principiálně stejné řešení. Zrušení nevhodně připraveného tendru a vypsání nového je pro daňové poplatníky lepším řešením - a to i se započtením několikaměsíčního výpadku příjmů z mýtného - než pokračovat dál v tendru, který povede k realizaci investičně i provozně příliš drahého systému.
Karel Sehoř (ODS) poslanec, člen hospodářského výboru a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu
Na úskalí zavádění výkonového zpoplatnění v České republice jsem již upozornil v Hospodářských novinách v listopadu 2004. Myslím, že se bohužel potvrdily některé obavy týkající se technologické neutrality zadání výběrového řízení. Jistě není náhodou, že pravděpodobně všechna čtyři konsorcia, která podala nabídku, chtějí řešit zadání stejnou technologií. Jestli k tomu přispělo více zadání v podobě konkrétních tras ve dvou etapách bez cílového stavu, zadání povinných palubních nediskriminačních jednotek, stanovení výše účinnosti systému nebo předepsání počtu kontrolních bran mýtných úseků se můžeme přít. O hospodárnosti systému hovoří například to, že provozní náklady budou spotřebovávat asi dvacet procent objemu peněz, které se vyberou. A to nejsou započítány náklady na policii, celní službu či Ředitelství silnic a dálnic. V Evropě existuje i systém spotřebovávající kolem pěti procent příjmů z mýtného. To, že se některé velké společnosti nepřihlásily do soutěže, nás sice může mrzet, ale samo o sobě nemůže být důvodem ke zrušení tendru.
Pavel Švagr ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury
V minulosti jsem navrhoval, aby stát ve výběrovém řízení hledal provozovatele, který mu poskytne službu výběru mýtného, tedy vlastně projekt ve formě PPP. Podle mě by se tak lépe rozložila rizika mezi stát a privátního provozovatele. Náklady spojené s investicí by také plně nesl dodavatel služby. Tento způsob řešení ale nebyl přijat. Od listopadu 2004 se na přípravě podmínek tendru, ale ani na přípravě sazeb a dalších podmínek zavedení SFDI, nepodílí. Pro mě osobně bylo překvapením podání pouze čtyř nabídek s tak velkým cenovým rozptylem a prakticky nulovou angažovaností českých firem, s výjimkou AŽD. Chceme-li co nejvyšší výnosnost, pak musíme mít co nejnižší nákladovost systému. Osobně je tak pro mě i předložená nejnižší nabídka vysoká.
Vojtěch Hromíř ředitel divize služeb sdružení autodopravců Česmad Bohemia
Mýto problém s financováním infrastruktury u nás zcela nevyřeší. Způsobí problémy dopravcům svým skokovým nástupem. Samotný tendr byl velmi náročný v části kvalifikace účastníků a obecnější v parametrech řešení, navíc byl vypsán před schválením legislativy. Dopravce musí mýto přenést na svého zákazníka. Obchodník nebo výrobce jej pak promítne do ceny zboží, byť ne nějak významně, doprava až na výjimky netvoří obvykle hlavní část nákladů. S lepšími vozovkami se především zvýší propustnost sítě a tím plynulost dopravy. Opakuji ale, že na nějaké rychlé zlepšení mýto nebude stačit, zanedbanost infrastruktury je u nás vysoká. Odpovědnost ministerstva je mimo jiné i taková, aby byl tendr korektní. Pokud se vyskytly nějaké námitky vůči jeho zadání podpořené argumenty, musí být vypořádány. My s jeho zavedením nespěcháme, šoků v nákladech je v poslední době v dopravě hodně.
Petr Laušman generální ředitel státní společnosti Ředitelství silnic a dálnic, která bude správcem mýtného systému
Ředitelství silnic a dálnic samozřejmě vývoj ohledně elektronického mýtného sleduje a jakožto správce zpoplatněných komunikací a budoucí příjemce získaných prostředků se na svou budoucí úlohu intenzívně připravuje. Nicméně samotné výběrové řízení je záležitostí Ministerstva dopravy. Aktuální situaci shledávám jako pozitivní a celkem osmnáct zkušených společností, které se přihlásily, toho jsou jistě důkazem. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků na rozvoj a údržbu silniční sítě by oddalování termínů a vypsání nového výběrového řízení věci rozhodně neprospělo.
Petr Gandalovič (ODS) primátor města Ústí nad Labem
Stát vypsal soutěž na dodávku a provoz elektronického mýtného i přesto, že zákon, jenž má podmínky pro výběr poplatku za užívání dálnic upravit, ještě není sněmovnou schválen. Nejvýznamnější firmy se proto do soutěže nepřihlásily. Společnosti, které tak učinily, to udělaly s vědomím určitých rizik. Firma, která soutěž vyhraje, bude znevýhodněná tím, že nebude vědět, co jí zákon v tomto odvětví činnosti dovolí a co ne. Podmínky podnikání zde nejsou vinou státu transparentní. Osobně bych dal přednost perspektivnějšímu satelitnímu řešení, které může zahrnovat i ostatní silnice, což je důležité zejména pro regiony silně zatížené automobilovou dopravou.
Stranu připravil: Vladimír Kaláb
Diskutujte k tématu Fóra HN: Česko zavádí mýtné pro silniční nákladní dopravu
Byl podle vás tendr na dodavatele mýtného systému transparentní? Myslíte si, že by se v započatém výběrovém řízení mělo pokračovat i za cenu, že získaný systém nebude hospodárný? Anebo by bylo pro Česko lepší vypsat nové výběrové řízení, a to i přesto, že se start mýtného oddálí?
Jaromír Schling (ČSSD) poslanec, člen hospodářského výboru a předseda podvýboru pro dopravu
Zveřejnění uchazečů tendru na dodavatele systému elektronického mýtného potvrzuje moje předchozí obavy. Množství zjevných i skrytých omezujících podmínek způsobilo, že tendru se nezúčastnilo mnoho firem, které byly připraveny nabídnout nejrůznější technická řešení, zpravidla levnější. Důkazem je to, že všichni čtyři uchazeči nabídli principiálně stejné řešení. Zrušení nevhodně připraveného tendru a vypsání nového je pro daňové poplatníky lepším řešením - a to i se započtením několikaměsíčního výpadku příjmů z mýtného - než pokračovat dál v tendru, který povede k realizaci investičně i provozně příliš drahého systému.
Karel Sehoř (ODS) poslanec, člen hospodářského výboru a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu
Na úskalí zavádění výkonového zpoplatnění v České republice jsem již upozornil v Hospodářských novinách v listopadu 2004. Myslím, že se bohužel potvrdily některé obavy týkající se technologické neutrality zadání výběrového řízení. Jistě není náhodou, že pravděpodobně všechna čtyři konsorcia, která podala nabídku, chtějí řešit zadání stejnou technologií. Jestli k tomu přispělo více zadání v podobě konkrétních tras ve dvou etapách bez cílového stavu, zadání povinných palubních nediskriminačních jednotek, stanovení výše účinnosti systému nebo předepsání počtu kontrolních bran mýtných úseků se můžeme přít. O hospodárnosti systému hovoří například to, že provozní náklady budou spotřebovávat asi dvacet procent objemu peněz, které se vyberou. A to nejsou započítány náklady na policii, celní službu či Ředitelství silnic a dálnic. V Evropě existuje i systém spotřebovávající kolem pěti procent příjmů z mýtného. To, že se některé velké společnosti nepřihlásily do soutěže, nás sice může mrzet, ale samo o sobě nemůže být důvodem ke zrušení tendru.
Pavel Švagr ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury
V minulosti jsem navrhoval, aby stát ve výběrovém řízení hledal provozovatele, který mu poskytne službu výběru mýtného, tedy vlastně projekt ve formě PPP. Podle mě by se tak lépe rozložila rizika mezi stát a privátního provozovatele. Náklady spojené s investicí by také plně nesl dodavatel služby. Tento způsob řešení ale nebyl přijat. Od listopadu 2004 se na přípravě podmínek tendru, ale ani na přípravě sazeb a dalších podmínek zavedení SFDI, nepodílí. Pro mě osobně bylo překvapením podání pouze čtyř nabídek s tak velkým cenovým rozptylem a prakticky nulovou angažovaností českých firem, s výjimkou AŽD. Chceme-li co nejvyšší výnosnost, pak musíme mít co nejnižší nákladovost systému. Osobně je tak pro mě i předložená nejnižší nabídka vysoká.
Vojtěch Hromíř ředitel divize služeb sdružení autodopravců Česmad Bohemia
Mýto problém s financováním infrastruktury u nás zcela nevyřeší. Způsobí problémy dopravcům svým skokovým nástupem. Samotný tendr byl velmi náročný v části kvalifikace účastníků a obecnější v parametrech řešení, navíc byl vypsán před schválením legislativy. Dopravce musí mýto přenést na svého zákazníka. Obchodník nebo výrobce jej pak promítne do ceny zboží, byť ne nějak významně, doprava až na výjimky netvoří obvykle hlavní část nákladů. S lepšími vozovkami se především zvýší propustnost sítě a tím plynulost dopravy. Opakuji ale, že na nějaké rychlé zlepšení mýto nebude stačit, zanedbanost infrastruktury je u nás vysoká. Odpovědnost ministerstva je mimo jiné i taková, aby byl tendr korektní. Pokud se vyskytly nějaké námitky vůči jeho zadání podpořené argumenty, musí být vypořádány. My s jeho zavedením nespěcháme, šoků v nákladech je v poslední době v dopravě hodně.
Petr Laušman generální ředitel státní společnosti Ředitelství silnic a dálnic, která bude správcem mýtného systému
Ředitelství silnic a dálnic samozřejmě vývoj ohledně elektronického mýtného sleduje a jakožto správce zpoplatněných komunikací a budoucí příjemce získaných prostředků se na svou budoucí úlohu intenzívně připravuje. Nicméně samotné výběrové řízení je záležitostí Ministerstva dopravy. Aktuální situaci shledávám jako pozitivní a celkem osmnáct zkušených společností, které se přihlásily, toho jsou jistě důkazem. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků na rozvoj a údržbu silniční sítě by oddalování termínů a vypsání nového výběrového řízení věci rozhodně neprospělo.
Petr Gandalovič (ODS) primátor města Ústí nad Labem
Stát vypsal soutěž na dodávku a provoz elektronického mýtného i přesto, že zákon, jenž má podmínky pro výběr poplatku za užívání dálnic upravit, ještě není sněmovnou schválen. Nejvýznamnější firmy se proto do soutěže nepřihlásily. Společnosti, které tak učinily, to udělaly s vědomím určitých rizik. Firma, která soutěž vyhraje, bude znevýhodněná tím, že nebude vědět, co jí zákon v tomto odvětví činnosti dovolí a co ne. Podmínky podnikání zde nejsou vinou státu transparentní. Osobně bych dal přednost perspektivnějšímu satelitnímu řešení, které může zahrnovat i ostatní silnice, což je důležité zejména pro regiony silně zatížené automobilovou dopravou.
Stranu připravil: Vladimír Kaláb
Diskutujte k tématu Fóra HN: Česko zavádí mýtné pro silniční nákladní dopravu
