Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan riskuje mnohé. Vyjednávání s Evropskou unií je napjaté a složité do posledních chvil, zároveň však šéf umírněné islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) musí manévrovat ve složitých domácích poměrech. Prosazuje modernizační reformy, které narážejí na odpor konzervativců i v jeho straně, brání se i nařčením, že svým islamismem a lpěním na tradicích porušuje dědictví zakladatele sekulárního Turecka Mustafy Kemala - Atatürka.
Nejsložitější vztah má Erdogan a jeho strana s armádou, která se považuje za hlavní dědičku Atatürkova odkazu. Konzervativní armádní establishment vidí v reformách, které po Turecku požaduje Evropská unie, ohrožení svého tradičně vlivného postavení. Erdogan odmítl opakované požadavky armády na obnovení platnosti tvrdého antiteroristického zákona.
Kurdové proti EU?
Premiér dokonce podle týdeníku Economist uvažuje, že nejpalčivější bezpečnostní problém - otázku Kurdů a boje proti jejich ozbrojencům na východě země - bude řešit nikoli represí, ale jednáním.
"Mírové řešení kurdského problému by k tureckým euroskeptikům z řad armády a konzervativních nacionalistů přidalo ještě část vedení kurdské strany PKK. Oni se obávají, že řešení kurdské otázky demokratickými prostředky a tím pádem eroze terorismu by podemlely jejich moc a mohly vyřešit kurdskou otázku v rámci tureckého státu," řekla HN Senem Aydinová, analytička z bruselského Centra pro evropská politická studia.
Kurdové se také včera v Lucemburku snažili poukázat na problémy spojené s jejich národem při demonstraci před kongresovým sálem, kde o rozhovorech EU a Turecka rozhodovali ministři zahraničí členských států unie.
V případě armády, která vede boj proti asi pěti tisícům kurdských povstalců, navíc čeká Erdogana nejtěžší zkouška v příštím roce, kdy má relativně liberálního šéfa generálního štábu Hilmi Özköka nahradit konzervativnější voják Yasar Buyukanit. I proto, aby zastánce sekulárního státu udržel na uzdě, zřejmě Erdogan potlačil požadavky konzervativnějších voličů své strany na uvolnění zákazu nosit tradiční šátky ve vládních budovách nebo na zvýšení důrazu na náboženské vzdělávání.
Modernisté z Kayseri
Evropané často Turecku vytýkají, že nelze skloubit islám a modernizaci společnosti. Že modernizační experimenty mohou být v souladu s požadavky na dodržování umírněné podoby islámu a zároveň vést k ekonomickému růstu, dokládá studie nevládní organizace ESI. Na příkladu regionu kolem města Kayseri v centrální Anatolii, které je centrem světové výroby džínoviny a domovem druhého nejvýše postaveného tureckého politika Abdulaha Güla, analytici ESI popsali, jak otevírání trhů a změna z převážně zemědělské ekonomické orientace na průmyslovou mohou radikálně změnit celou společnost.
"Strukturální reformy z let 2000 a 2001 a filozofie demokratického konzervatismu" vládní strany AKP byly klíčovou součástí přeměny na společnost, v níž islám a modernita dokážou žít pohromadě," shrnují autoři studie a vyvracejí řadu výtek jak evropských odpůrců tureckého členství v unii, tak tureckých nacionalistů, kteří rovněž zahájení rozhovorů odmítají.
Menší turecká nacionalistická strana včera organizovala demonstraci proti proti členství v unii v Istanbulu. Podle průzkumů podpora členství mezi Turky klesá, za dobrou věc považuje vstup do Evropské unie jen kolem šedesáti procent Turků.
Podobně jako v Polsku, Pobaltí nebo na Balkáně si však většina obyčejných lidí nedokáže konkrétní dopady členství představit. Rozhovory s Evropskou unii mají trvat nejméně osm až deset let a výsledky se dotknou přžedevším zemědělství, které je největším sektorem, jehož se zatím reformy dotýkají jen málo.
"Největší obtíže při vyjednávání s EU lze čekat právě v zemědělství a v ochraně životního prostředí. V zemědělství proto, že je to obrovský a nereformovaný sektor a ochrana životního prostředí si vyžádá obrovské náklady na to, aby se splnily požadavky evropského práva, což může způsobit, že se proti EU postaví někteří z dosavadních zastánců členství, třeba podnikatelé," řekla Senem Aydinová.
Kandidáti a uchazeči o členství v EU
Nejsložitější vztah má Erdogan a jeho strana s armádou, která se považuje za hlavní dědičku Atatürkova odkazu. Konzervativní armádní establishment vidí v reformách, které po Turecku požaduje Evropská unie, ohrožení svého tradičně vlivného postavení. Erdogan odmítl opakované požadavky armády na obnovení platnosti tvrdého antiteroristického zákona.
Kurdové proti EU?
Premiér dokonce podle týdeníku Economist uvažuje, že nejpalčivější bezpečnostní problém - otázku Kurdů a boje proti jejich ozbrojencům na východě země - bude řešit nikoli represí, ale jednáním.
"Mírové řešení kurdského problému by k tureckým euroskeptikům z řad armády a konzervativních nacionalistů přidalo ještě část vedení kurdské strany PKK. Oni se obávají, že řešení kurdské otázky demokratickými prostředky a tím pádem eroze terorismu by podemlely jejich moc a mohly vyřešit kurdskou otázku v rámci tureckého státu," řekla HN Senem Aydinová, analytička z bruselského Centra pro evropská politická studia.
Kurdové se také včera v Lucemburku snažili poukázat na problémy spojené s jejich národem při demonstraci před kongresovým sálem, kde o rozhovorech EU a Turecka rozhodovali ministři zahraničí členských států unie.
V případě armády, která vede boj proti asi pěti tisícům kurdských povstalců, navíc čeká Erdogana nejtěžší zkouška v příštím roce, kdy má relativně liberálního šéfa generálního štábu Hilmi Özköka nahradit konzervativnější voják Yasar Buyukanit. I proto, aby zastánce sekulárního státu udržel na uzdě, zřejmě Erdogan potlačil požadavky konzervativnějších voličů své strany na uvolnění zákazu nosit tradiční šátky ve vládních budovách nebo na zvýšení důrazu na náboženské vzdělávání.
Modernisté z Kayseri
Evropané často Turecku vytýkají, že nelze skloubit islám a modernizaci společnosti. Že modernizační experimenty mohou být v souladu s požadavky na dodržování umírněné podoby islámu a zároveň vést k ekonomickému růstu, dokládá studie nevládní organizace ESI. Na příkladu regionu kolem města Kayseri v centrální Anatolii, které je centrem světové výroby džínoviny a domovem druhého nejvýše postaveného tureckého politika Abdulaha Güla, analytici ESI popsali, jak otevírání trhů a změna z převážně zemědělské ekonomické orientace na průmyslovou mohou radikálně změnit celou společnost.
"Strukturální reformy z let 2000 a 2001 a filozofie demokratického konzervatismu" vládní strany AKP byly klíčovou součástí přeměny na společnost, v níž islám a modernita dokážou žít pohromadě," shrnují autoři studie a vyvracejí řadu výtek jak evropských odpůrců tureckého členství v unii, tak tureckých nacionalistů, kteří rovněž zahájení rozhovorů odmítají.
Menší turecká nacionalistická strana včera organizovala demonstraci proti proti členství v unii v Istanbulu. Podle průzkumů podpora členství mezi Turky klesá, za dobrou věc považuje vstup do Evropské unie jen kolem šedesáti procent Turků.
Podobně jako v Polsku, Pobaltí nebo na Balkáně si však většina obyčejných lidí nedokáže konkrétní dopady členství představit. Rozhovory s Evropskou unii mají trvat nejméně osm až deset let a výsledky se dotknou přžedevším zemědělství, které je největším sektorem, jehož se zatím reformy dotýkají jen málo.
"Největší obtíže při vyjednávání s EU lze čekat právě v zemědělství a v ochraně životního prostředí. V zemědělství proto, že je to obrovský a nereformovaný sektor a ochrana životního prostředí si vyžádá obrovské náklady na to, aby se splnily požadavky evropského práva, což může způsobit, že se proti EU postaví někteří z dosavadních zastánců členství, třeba podnikatelé," řekla Senem Aydinová.
Kandidáti a uchazeči o členství v EU
