Zákon nestanoví žádné omezení doby trvání pracovní cesty. Proto se doba vyslání zaměstnance na pracovní cestu v jednotlivých případech značně různí. Zaměstnavatel by však vždy měl respektovat jednak obecný princip vyslání na "dobu nezbytné potřeby", jednak také princip péče řádného hospodáře. Je třeba pamatovat na skutečnost, že s neodůvodněně protahovanou pracovní cestou jsou spojeny také neodůvodněné náklady spočívající v povinně vyplacených náhradách a vynaložených nákladech.
Protože jsou však pracovní cesty konány velmi často do zahraničí, je třeba si uvědomit i další důsledky delší doby trvání pracovní cesty. Pokud bude zaměstnanec například vyslán v rámci pracovní cesty k výkonu práce na území jiného členského státu Evropských společenství, přičemž doba pracovní cesty (nebo i více opakovaných cest do téhož státu) přesáhne celkem dobu 22 dnů (v období posledních 12 měsíců), vztahuje se na zaměstnance právní úprava členského státu, v němž je práce konána, a to například pokud jde o výši minimální mzdy, minimálních mzdových tarifů a příplatků za práci přesčas.
Jinými slovy, zaměstnanci může za určitých okolností náležet po dobu takové pracovní cesty vyšší mzda, než má sjednánu v pracovní smlouvě. Přitom však zjištění právní úpravy příslušného členského státu není vůbec jednoduché, neboť každá země má zcela odlišný přístup.
advokát AK Holec, Zuska & Partneři
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist



