To samé zaměstnání jen oceněné několikanásobně více - to je to, co vábí Východoevropany do Irska. Za hodinu práce si průměrný Polák vydělal v rodné zemi v loňském roce 3,29 eura. V Irsku si ale mohl za stejnou dobu přijít na 18,79 eura, jak vyplývá z dat kolínského ekonomického institutu IW.
Je sychravé nedělní dopoledne. Do téměř dvě stě let starého dublinském kostela svatého Michana proudí zástupy lidí, lavice jsou zaplněny k prasknutí. Irštinu ale neuslyšíte. Ani angličtinu. Svatou půdou se rozléhá polština. Ti, na něž místo nezbylo, mohou navštívit ještě jednu, navazující mši. I ta bude vedena ve slovanském jazyce.
"Poláci přijíždějí do Irska zcela dobrovolně," vysvětluje kněz Andrew Pyka, jenž v kostele celebruje polské mše. "Mají se zeleným ostrovem kladné zkušenosti, nalézají tu dobře placenou práci snáze, než by si kdykoli pomysleli," dodává.
Ve druhém čtvrtletí 2005 poskočil irský HDP o 4,1 procenta, čímž zdvojnásobil růst oproti předchozímu kvartálu. Vláda předpokládá, že aby země do roku 2010 podobný kurs udržela, bude hospodářství muset vstřebat až 420 000 "extra" pracovníků. Během tří desetiletí pak počet cizinců, pracujících v Irsku vzroste až na jeden milión, prognózuje statistický úřad.
"Irští zaměstnavatelé v sobě objevili apetýt po levné, ale zároveň spolehlivé pracovní síle," soudí Brian McCormick, ekonom dublinské společnosti FAS, která se zabývá mezi jiným irským trhem práce či přeškolováním zaměstnanců. "Lidé z východu jsou celí lační po práci, čímž stahují mzdy dolů a udržují naši ekonomiku konkurenceschopnou."
Pracovat v Irsku je pro Východoevropany snazší od loňského vstupu deseti zemí převážně z tohoto regionu do EU. Od té doby registrují úřady na 128 700 nových pracovníků, z nichž polovinu tvoří Poláci a téměř pětinu Lotyši.
Demografické posuny jdou v Irsku ruku v ruce s ekonomickým rozvojem. Ještě v letech 1991 až 1995 byla země jediným státem EU, kde počty emigrantů převyšovaly přistěhovalé.
Je sychravé nedělní dopoledne. Do téměř dvě stě let starého dublinském kostela svatého Michana proudí zástupy lidí, lavice jsou zaplněny k prasknutí. Irštinu ale neuslyšíte. Ani angličtinu. Svatou půdou se rozléhá polština. Ti, na něž místo nezbylo, mohou navštívit ještě jednu, navazující mši. I ta bude vedena ve slovanském jazyce.
"Poláci přijíždějí do Irska zcela dobrovolně," vysvětluje kněz Andrew Pyka, jenž v kostele celebruje polské mše. "Mají se zeleným ostrovem kladné zkušenosti, nalézají tu dobře placenou práci snáze, než by si kdykoli pomysleli," dodává.
Ve druhém čtvrtletí 2005 poskočil irský HDP o 4,1 procenta, čímž zdvojnásobil růst oproti předchozímu kvartálu. Vláda předpokládá, že aby země do roku 2010 podobný kurs udržela, bude hospodářství muset vstřebat až 420 000 "extra" pracovníků. Během tří desetiletí pak počet cizinců, pracujících v Irsku vzroste až na jeden milión, prognózuje statistický úřad.
"Irští zaměstnavatelé v sobě objevili apetýt po levné, ale zároveň spolehlivé pracovní síle," soudí Brian McCormick, ekonom dublinské společnosti FAS, která se zabývá mezi jiným irským trhem práce či přeškolováním zaměstnanců. "Lidé z východu jsou celí lační po práci, čímž stahují mzdy dolů a udržují naši ekonomiku konkurenceschopnou."
Pracovat v Irsku je pro Východoevropany snazší od loňského vstupu deseti zemí převážně z tohoto regionu do EU. Od té doby registrují úřady na 128 700 nových pracovníků, z nichž polovinu tvoří Poláci a téměř pětinu Lotyši.
Demografické posuny jdou v Irsku ruku v ruce s ekonomickým rozvojem. Ještě v letech 1991 až 1995 byla země jediným státem EU, kde počty emigrantů převyšovaly přistěhovalé.
