Co je strategická investice?
Na diskusích o možné investici korejského Hyundai zaujaly autora Diáře dvě věci. Tou první je názor, že až pobídky vyprchají, pak investor za sebou "za deset let nechá krachující továrnu a s ní patrně stejný problém, jako byly hutě a doly v 90. letech" (Marek Švehla v týdeníku Respekt). Takže opuštěná zóna a tisíce jednostranně vyškolených nezaměstnaných? Vyloučit to jistě nelze, ale proč to řešit teď? To je jako kdybychom hned při narození dítěte nad ním lámali hůl, protože stejně jednou zemře. Navíc daňové úlevy jsou úlevy na investice a automobilky musí investovat a inovovat průběžně. Kdo si myslí, že postaví montážní linky a ty pak deset let běží bez investic, tak o tomto průmyslu nic neví.
Stejně je ale možné, že globalizace bude smazávat rozdíly mezi střednědobou a dlouhodobou strategickou investicí. Svět je rychlejší, mobilnější, flexibilnější a v mnoha ohledech nemilosrdnější. Ano, připusťme si: ta továrna tu opravdu může být jen na deset let. Jenže tak to dnes ve světě chodí a bránit se nelze. Zmizet či odejít může přece i investor, který pobídky nedostal. Případy, že nějaký Laurin & Klement začne v Mladé Boleslavi vyrábět auta, která se tam vyrábějí ještě po sto letech, se opakovat už nebudou.
Druhou zajímavou námitkou je, že dotace na podobný projekt by bylo lépe investovat ve školství. Jak skvělé by bylo vítat u nás daňovými úlevami třeba pobočky Oxfordu či Harvardu!
To je sice krásná představa, jenže vyžaduje důkladnou a systémovou změnu a ta nenastane ze dne na den. Za prvé je třeba od základu změnit systém, tedy zavést školné a garantované půjčky, a za druhé je třeba výrazně zvýšit jazykovou vybavenost mládeže, tak, aby u nás měli zahraniční profesoři koho učit. To také nejde přes noc. Víme vůbec, jaká je citlivost našeho školství na investice? Sypat miliardy do nezreformovaného systému je jako sypat je rovnou na hnůj.
jan.machacek@economia.cz
