Rovná daň se vyplatila každému, kdo pracoval

Rovná daň se vyplatila každému, kdo pracoval

Kritiky daňové reformy na Slovensku by podle jejího autora, vicepremiéra Ivana Mikloše, měly přesvědčit výsledky analýzy, kterou včera publikoval Institut finanční politiky na Ministerstvu financí.
"Především nemají pravdu ti, kteří tvrdí, že rovná daň poškodila chudé," řekl Mikloš na včerejší tiskové konferenci.
Reforma se rozeběhla v lednu 2004 a občan s minimální mzdou během roku zvýšil reálný příjem o 3,1 procenta. Rodina se dvěma dětmi si polepšila téměř o devět procent a důchodcům se reálný příjem zvýšil o 0,4 procenta. "Neznamená to samozřejmě, že k propadu nemohlo dojít v jednotlivých případech, ale převážná většina rodin získala," upřesnil vicepremiér.

Obavy a skutečnost

Opozice měla k rovné dani dvě hlavní námitky. Především si stěžovala, že reforma sníží daňovou progresi a že lidé s nižšími příjmy se pak propadnou do chudoby.
Mělo to být nejen vinou jednotné, devatenáctiprocentní daně z příjmu, ale také tím, že na sazbě 19 procent se sjednotila daň z přidané hodnoty.
Tím se mělo zvýšit zdanění i výdaje nejchudších rodin, které dosud relativně nejvíc využívaly snížené čtrnáctiprocentní sazby za potraviny a teplo.
Obavy se však podle studie nepotvrdily. Do roku 2003 vydávaly nejchudší domácnosti na daně včetně DPH a zdravotního i sociálního pojistného 40 procent svých příjmů. Do těchto příjmů přitom analytici započítali i sociální dávky. S rostoucími příjmy se daňová kvóta snižovala a lidé s průměrnými výdělky odváděli státu kolem 35 procent. Třetina nejbohatších pak platila státu daně ve výši téměř 45 procent.
Loni byla situace pro všechny příznivější - ovšem s výjimkou desetiny nejchudších. Ti platili státu 47 procent svých příjmů. Pak však míra zdanění prudce klesala na 28 procent u průměrně vydělávajících a pak postupně rostla ke 40 procentům u nejbohatších.
Analýza konstatuje, že daňová progrese se tak během reformy zvětšila. Bylo to především zásluhou zavedení daňových odpočtů, které zvýhodnily chudší rodiny víc, než nižší daně z příjmu pomohly bohatším.

Lidé bez práce

Vyšší daň z přidané hodnoty na potraviny a za topení nejvíce zasáhla jednočlenné rodiny a rodiny nezaměstnaných.
Pokud jde o osamělé, ti nemohou spojit více příjmů a ušetřit například na výdajích za teplo. Vícečlenné rodiny naopak mohly využít vyšších odpočtů nejen za děti, ale i za rodiče, který zůstal s dětmi doma na mateřské. Osamělí lidé, kteří pracují, však využili toho, že rostla ekonomika. Jejich příjmy se tak v průměru zvýšily víc, než jim do peněženky zasáhla DPH.
Poraženými daňové reformy tak byli především nezaměstnaní. Sociální dávky se nezvýšily a přitom narostl jediný druh daní, který platili. Analytici však upozorňují, že sociální dávky nebylo možné při rozpočtových omezeních od Evropské unie víc zvyšovat.
I nezaměstnaní mohli využít toho, že díky rychlejšímu hospodářskému růstu přibývalo pracovních míst. Zároveň probíhající sociální reforma navíc zvětšila motivaci všech, kdo spadli do sociální pasti. Ještě v roce 2003 mohli lidé nastoupit do práce, ztrátou sociálních dávek by se ale jejich příjmy propadly. To se v roce 2004 změnilo a společný systém daní a dávek odměňoval každou aktivitu. Tím poklesla nezaměstnanost o čtyři procenta.
Publikací analýzy Ministerstvo financí polemizuje s výzkumy veřejného mínění, podle kterých si většina Slováků na daňovou reformu stěžuje. Naposledy to v květnu potvrdil výzkum, který pro deník SME vypracovala agentura MVK.
Výzkumníci zjistili, že 30 procent lidí pocítilo nižší příjmy, sedm procent si pochvaluje zvýšení a zbytek občanů žádnou změnu nepocítil. Podle expertů jde o subjektivní pocit. "Lidé spojují rovnou daň s nepříjemnostmi, které ji provázeli, třeba se zvýšením cen potravin," vysvětlil pro SME sociolog 1/4ubomír Falťan.