Chřipka by stála miliardy

Přesně před čtyřmi lety vláda schválila takzvaný Národní pandemický plán a Vladimír Polanecký, spoluautor krizového chřipkového scénáře, sebejistě prohlásil: "Zatím nevíme kdy, ale jednou budeme plán proti chřipce potřebovat. To je jisté."
Poté, co včera rumunské úřady potvrdily výskyt ptačí chřipky v Evropě, jsou jeho slova opět aktuální. A dvojnásob to platí o pandemickém plánu.

Je už čas?
Polanecký, mimo jiné ředitel pražských hygieniků, s kolegy začal na plánu pracovat ve chvíli, kdy se začaly objevovat první znepokojující zprávy o ptačí chřipce v Asii. Odborníkům totiž bylo jasné, že je pouze otázkou času, kdy se nebezpečné viry dostanou do Evropy. A navíc pokud zmutují a začnou se přenášet mezi lidmi, budou postupovat velmi rychle.
"Na základě údajů Organizace civilního letectví o počtu pasažérů a předpokládané vnímavosti populace na onemocnění dojde k rozšíření chřipky z Amsterodamu do dalších evropských měst během jediného měsíce," píše se v krizovém scénáři.
Prvním signálem o tom, že přišla skutečná pandemie chřipky, by byly informace z lékáren o zvýšeném prodeji protichřipkových léků a zprávy z lékařských pohotovostí o náporu pacientů.
Aby se zamezilo šíření nemoci, následovala by podle plánu série rychlých kroků.
Hlavní hygienik by vyhlásil zvláštní režim ve vybraných institucích:
Omezil by provoz škol a úřadů.
Zakázal by návštěvy v nemocnicích, ústavech sociální péče a domovech důchodců.
Nechal by zrušit velké kulturní a společenské akce.

Vakcíny pro vybrané
Současně by začali lékaři očkovat vybrané skupiny obyvatel. Přednostně mají nárok na lék tři skupiny lidí. První v pořadí jsou osoby starší pětašedesáti let a nemocní lidé, u nichž hrozí, že chřipka společně s jinou chorobou by je mohla zabít. Ve stejné frontě by stáli i zdravotníci a pracovníci domovů důchodců a ústavů sociální péče, kteří se rovněž pohybují v rizikovém prostředí.
Druhou skupinu plán definuje jako rodinné příslušníky nemocných a starých.
Před ostatními by ještě přednost dostali lidé pracující ve strategických profesích. "Fyzické osoby činné v oblastech klíčových pro hospodářství, obranu a bezpečnost státu," píše se doslova v pandemickém plánu.
Sám Polanecký to přeložil do srozumitelné řeči slovy: "Někdo musí pustit elektřinu, někdo musí upéct housky, někdo je musí dovézt do obchodů, někdo je musí prodávat."

Stovky miliónů na léky
Podle hlavního hygienika republiky Michaela Víta mají úřady v současnosti zásobu 600 tisíc dávek antivirotik, které jsou určeny právě pro nemocné a lidi v profesích zajišťujících chod státu. "Budeme jednat o uvolnění 300 miliónů korun na nákup další zásilky léků opět pro šest procent obyvatel, čímž by byly zhruba ze dvou třetin pokryty nároky těchto skupin," prohlásil Vít.
Kolik by skutečná pandemie stála peněz, si netroufnou říct ani odborníci. "Celkové náklady státu jsou zatím neodhadnutelné. Musí se počítat s dalšími výdaji za hospitalizace, karantény, převozy nemocných a zemřelých, státní pohřebné a náklady pojišťoven vůbec," stojí ve strategickém dokumentu. Jen chřipková epidemie v roce 1988, která trvala šest týdnů a postiženo bylo dvacet procent obyvatel, si vyžádala podle střízlivých odhadů tři miliardy korun.

Ptačí chřipka v Evropě