Ještě v dobách, kdy jsme si začali jako lidstvo zapisovat své první úvahy, měli naši předkové pocit, že to jde dolů z kopce. Kdysi existoval ráj, zlatý čas, illo tempore (jak tomu říká známý antropolog Mircea Eliade). My bychom tomu řekli harmonie Těla, Duše a Ducha.

Ale z toho ráje jsme byli vyhnáni a od té doby je to horší a horší. Svět se časem horší – nebo v lepších letech zůstává přinejlepším stejný. A valí se do pekla tím rychleji, čím dál je od Stvoření, od počátku. Svět se zkrátka nezastavitelně řítí do armagedonu. Jinými slovy, představa pokroku a zlepšování světa byla neexistující. Budoucnost bude temnější než současnost.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč jsme v 18. století začali věřit, že svět směřuje k pokroku?
  • Jak mu pomohlo investiční bankovnictví?
  • Proč za naším úspěchem stojí kombinace víry v pokrok a otevřenost vůči kritice?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.