Sídliště z doby laténské, které archeologové objevili v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku, mělo funkci nadregionálního obchodního a výrobního centra napojeného na dálkové obchodní trasy. Svým rozsahem a charakterem nemá v Česku obdoby, řekli při prezentaci nálezů zástupci institucí, které se na vykopávkách podílely. Vrcholná fáze osídlení spadá do druhého století před naším letopočtem, tedy do doby před vznikem keltských oppid, opevněných sídlišť městského typu. Laténské období je spojované s Kelty. Sídliště archeologové objevili v druhé polovině roku 2024.
„Bezesporu jde o velmi významnou lokalitu s ekonomickými a společenskými funkcemi. Těmto sídlištím se říká otevřená aglomerace. Jsou to centrální sídliště s různými funkcemi, která později přebírají oppida,“ řekl vedoucí archeologického terénního výzkumu Univerzity Hradec Králové (UHK) Ladislav Rytíř.
Na výzkumu se podíleli archeologové z UHK, Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové a společnosti Archaia Praha.
Úhlavní nepřátelé Římanů. Genetická studie odhalila překvapivý původ obyvatel Kartága
„Z hlediska svého potenciálu a významu se blíží nejvýznamnějším centrálním aglomeracím známým z oblasti středního Podunají či jižního Německa. Sídliště nebylo opevněné,“ řekl vedoucí archeologického oddělení MVČ Miroslav Novák.
Sídliště pro stovky obyvatel
Archeologové datují osídlení od čtvrtého století před naším letopočtem do přelomu druhého a prvního století před naším letopočtem, vrchol zaznamenalo od konce třetího století před naším letopočtem do první třetiny prvního století před naším letopočtem. V té době mělo sídliště okolo 25 hektarů a stovky obyvatel. Běžná sídliště doby laténské známá z Česka mají přitom jeden a dva hektary, řekli novinářům archeologové.
Archeologové na nalezišti objevili jak množství kovových předmětů včetně zlatých a stříbrných keltských mincí, mincovních raznic, tak i zlomky keramických nádob, základy obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné či dvou svatyní. O zapojení do dálkového obchodu tehdejších obyvatel sídliště svědčí i nálezy baltského jantaru, platidel a důkazy o výrobě luxusní keramiky.
„Kolekce mincí a dokladů mincovní výroby se vymyká nálezům odpovídajícím běžnému soudobému osídlení. Právě proto se předpokládá centrální obchodní, výrobní, společenská a správní role sídliště v širším regionu. Vysoký počet ztrátových mincí odráží vysokou frekvenci lidí v lokalitě. Některé z nich navíc dokládají kontakty i s poměrně vzdálenými evropskými oblastmi,“ doplnil Rytíř.
Z hlediska počtů nalezených mincí je to podle něj druhá nejvýznamnější lokalita v Česku, první je takzvaná otevřená aglomerace v Němčicích nad Hanou v Olomouckém kraji.
O kontaktech s římskou republikou, západní Evropou, středním Podunajím a jihovýchodní Evropou dávají podle vědců tušit nalezené části kovových nádob, zlomky zrcadel, mince nebo šperky. „Nálezy jantaru poukazují na napojení na Jantarovou stezku spojující Pobaltí a Středomoří,“ řekl Rytíř.
22 tisíc sáčků s nálezy
Objev je podle něj výjimečný i tím, že odkryté osídlení z doby laténské bylo téměř nenarušené intenzivní zemědělskou činností a nelegálními aktivitami hledačů pokladů, kteří využívají detektory kovů. Archeology také překvapila nebývale vysoká hustota nálezů v ornici. „S počtem 22 tisíc sáčků s nálezy se jedná o jeden z největších souborů artefaktů, jaký byl kdy v Čechách nalezen. Zahrnuje předměty denní potřeby i neobyčejně bohaté kolekce šperků,“ uvedl Rytíř.
Z dosavadních výsledků průzkumu vyplývá, že prostor sídliště byl rozdělen dnes zaniklým vodním tokem na dvě části. Bylo zjištěno velké množství půdorysů nadzemních staveb různého typu, velikosti, a tedy zřejmě i funkce, uvedli archeologové. Jsou tam patrná i nezastavěná prostranství a je zřejmé, že některé aktivity se soustřeďovaly v určitých částech sídliště víc než jinde.
„Například na jeho severním okraji byl vyčleněn areál nejspíše specializovaný na zpracování barevných kovů. Sídliště nebylo opevněno,“ řekl archeolog Muzea východních Čech Tomáš Mangel. Podle něj je jedním z nejvzácnějších nálezů keramický střep s vyobrazením koně. Podobných objevů není v Evropě mnoho, dodal. Archeologové zvažují prohlášení lokality, která je pod neustálým dohledem, za kulturní památku.
Vykopávky v trase budoucí D35 mezi Hořicemi a Hradcem Králové přinesly řadu cenných nálezů, o kterých archeologové již informovali, například objev zřejmě nejdelší pravěké mohyly v Evropě ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
