Rekonstrukce letiště startuje

Do konce letošního roku kraj vybere zhotovitele stavby, práce začnou zřejmě v únoru příštího roku. Hejtmanství uvolní ze svého rozpočtu na první etapu rekonstrukce 70 milionů korun, dalších 40 milionů korun získá z dotací evropského operačního programu Infrastruktura. Během první etapy dojde k prodloužení a zpevnění přistávací dráhy; má získat parametry, aby v lázních mohla přistávat i velká letadla. Práce skončí v červnu a kontinuálně na ně naváže další část rekonstrukce. Během května dojde i k výluce v letovém provozu, která potrvá maximálně tři měsíce.

Letadla směřující do Karlových Varů budou v té době přistávat v Praze-Ruzyni. Tam musí vypustit část paliva, aby snížila přistávací hmotnost a bezpečně dosedla na zkrácené dráze v lázeňském městě. Potom potřebné pohonné hmoty dotankují v Karlových Varech nebo se pro ně opět vrátí na Ruzyni. "Už jsme na tom s Českými aeroliniemi domluveni, vyjdou nám vstříc," doplnil náměstek hejtmana Jan Zborník.

Ve druhé etapě počítá kraj s výměnou zabezpečovacího a světelného vybavení. Odhady nákladů hovoří o téměř 39 milionech korun. Podle Zborníka poskytne i v tomto případě část prostředků Evropská unie prostřednictvím programu Interreg IIIA. Další finance získá kraj formou úvěru.

Přestavbou projde i odbavovací budova, která je velmi cenným funkcionalistickým objektem. Nová letištní hala přijde na zhruba 85,5 milionu korun. Její podobu vybírala krajská rada ze dvou variant. Nakonec se rozhodla pro dražší, ale pro perspektivu letiště výhodnější. Vítězná studie počítá s rozsáhlou plochou ke komerčním aktivitám a do budoucna nevylučuje další rozšíření objektu. Rekonstrukce a dostavba haly proběhne v letech 2006 až 2007. V první etapě dosáhnou náklady 25 milionů korun. "Druhou etapu jsme posunuli až do roku 2007, abychom mohli už v rámci nového plánovacího období na dotace Evropské unie usilovat o finanční podporu," vysvětlil Zborník.

Karlovarské letiště má za sebou dobrodružnou historii, už v roce 1929 přistál na ještě nepřipraveném povrchu jistý Andrew Paton Holt, bankéř z Londýna. Svým kaskadérským kouskem otevřel novou epochu v dějinách dopravy v lázeňském městě. Karlovarští radní se záměrem vybudovat letiště zabývali už od roku 1925, tehdy ještě přesně nevěděli, kam ho umístit. Ve hře byly pozemky vedle dostihového závodiště ve Dvorech, ale nakonec dostala zelenou Olšová Vrata.

"Letiště začalo sloužit až počátkem třicátých let, kdy vyrostla první skromná služební budova a dále odbavovací hala a hangár. Letovému provozu sloužila travnatá, 900 metrů dlouhá dráha. První letoun oficiálně odstartoval z Karlových Varů 15. května 1931 v 8.05 hodin. Československé státní aerolinie tehdy umožnily, aby z Olšových Vrat létala jakási přípojková linka na trase Mariánské Lázně-Praha. Let do Mariánských Lázní trval 15 minut, do Prahy jednu hodinu. Od té doby mělo město pravidelné letecké spojení s hlavním městem čtyřikrát denně," uvedl historik Milan Augustin.

V roce 1936 bylo karlovarské letiště dokonce zařazeno do evropské sítě, takže jeho letový řád v Praze plynule navazoval na linky do Budapešti, Bělehradu, Vídně, Berlína, Amsterodamu, Londýna, Paříže a dalších měst.
Počátky letiště jsou spojeny také s tragickou událostí. V červnu 1930, tedy v době, kdy tu bylo možno startovat a přistávat, byl na letišti uspořádán velký mezinárodní letecký mítink, jehož se mimo jiných obratných letců zúčastnil také náš přední akrobat - štábní kapitán František Malkovský. Jeho představení, které chtěl ukončit efektní piruetou kolmo k zemi, však skončilo pádem nedaleko letiště, těžce zraněný Malkovský byl sice odvezen do nemocnice, ale bohužel zemřel již během převozu.

V době okupace bylo letiště používáno pro výcvik pilotů Luftwaffe. Ke konci války zničil americký nálet 20 letadel a velký hangár. V padesátých letech používala letiště naše armáda k ochraně hranic. Následovala výstavba betonové vzletové a přistávací dráhy, asfaltových pojížděcích drah a odstavných ploch.

Největšího rozvoje civilní dopravy se Olšová Vrata dočkala v polovině 70. let, kdy byly Karlovy Vary napojeny vnitrostátními linkami na Prahu, Brno, Ostravu a Bratislavu. Dopravu provozovaly ČSA letadly IL-14, později JAK-40. Od té doby se píše moderní historie letectví v Karlových Varech. Letiště v současné době využívají cestující na pravidelných linkách Českých aerolinií mezi Karlovými Vary, Prahou a Moskvou a dále Tunis Air pro lety do Monastiru.
Karlovarské mezinárodní letiště vydělalo loni Karlovarskému kraji přes 68 000 korun. Celkové výnosy představovaly 14,2 milionu korun, náklady pak kolem 14,1 milionu korun.

Letiště v loňském roce odbavilo téměř 39 000 cestujících, což představuje meziroční nárůst o téměř 50 procent. Po rekonstrukci a dostavbě nové haly by měl podle záměrů kraje vzrůst počet odbavených pasažérů ročně až na 60 000.