Paní Merkelová, na summit pojede odcházející kancléř Gerhard Schröder, budoucí kancléřka zůstane doma. Vadí vám to?
Vůbec ne. Jsme uprostřed koaličních vyjednávání, nová vláda ještě není sestavena. Je v pořádku, že na toto neformální setkání pojede Gerhard Schröder. Navíc u všech témat týkajících se Evropské unie máme úzké kontakty a dohody s ještě úřadující vládou.

Ale Schröder v Hampton Courtu bude prezentovat svou představu evropského sociálního modelu. Nebojíte se, že to bude pro velkou koalici závazné?
Ne. Hampton Court je neformální setkání rady a je zaměřen čistě na výměnu názorů.

O jaký sociální model se v EU zasadíte vy?
Když se hovoří o evropských sociálních modelech, pak může Německo do hry vnést samozřejmě tradici sociálně-tržního hospodářství. To se ale v době globalizace musí osvědčit.
Z přesvědčení říkám: Všichni máme šanci, ale nebude jednoduché náš blahobyt udržet. Musíme si jej ve zcela nové konkurenční situaci znovu vybojovat. Hospodářský úspěch je podmínkou pro to, abychom mohli žít solidárně a sociálně spravedlivě. Život na dluh, málo rostoucí ekonomika, která nedostatečně investuje do výzkumu a technologií, to zajisté nenabízí dobré výchozí podmínky. Musíme mít neustále na očích dva póly: hospodářské síly je třeba k tomu, abychom mohli zachovat a dále vyvíjet sociální stát. Navíc se musíme postavit velkému demografickému problému v Evropě.

Francie je považována za protekcionistickou, Velká Británie za liberální. Jakou pozici zastává Německo?
Nepovažuji to za příliš přesvědčivé, takto Francii a Velkou Británii prezentovat jako protivníky. Realita přeci vypadá zcela jinak. Všichni žijeme ve stejném evropském trhu, z velké části se stejnými pravidly pro ekonomiku. Tak zásadně se tudíž hospodářsko-politické modely lišit nemohou. Některé země zajisté inklinují například k tomu být v liberalizaci trhu rychlejší než jiné. Německo takové situace většinou vyrovnává. To je smysluplné. Vycházejíce ze základu našeho sociálně-tržního hospodářství bychom se případ od případu měli podívat, co se od partnerů v unii můžeme učit.

Jak měříte úspěch hospodářské politiky?
Zaprvé úrovní nezaměstnanosti, která je v Německu příliš vysoká. Zadruhé spolehlivostí zabezpečovacích systémů, neboli v jaké formě stát pomáhá lidem v obtížných a zvláštních životních situacích. Neboli - existuje funkční zdravotnický systém? Nejsou staří lidé moc chudí? Daří se rodinám? V této oblasti už jsme toho mnoho dokázali a můžeme na to být pyšní. Nicméně si ale žijeme nad poměry, což dokazuje špatný stav rozpočtu. Třetím kritériem je vývoj příjmu na osobu. Před dvaceti lety jsme ještě byli v unii na špičce. Mezitím nás Velká Británie a skandinávské země předhonily. To nesouvisí jen se sjednocením Německa, ale také s tím, že máme slabý růst ekonomiky.

Předseda Evropské komise Barroso navrhl vytvořit globalizační fond, který by zmírnil sociální dopady globalizace. Co si o tom myslíte?
Jsem skeptická. Je nejasné, kdo by takový fond spravoval a podle jakých kritérií by se prostředky vyplácely. Jak máme nadefinovat, kdo je postižen globalizací? V zásadě by mohl každý strukturálně slabý region tvrdit, že patří k poraženým globalizace. Strukturálně slabé oblasti podporujeme v EU již dnes. Namísto vytváření další úrovně by se Evropa měla nyní soustředit na to, aby popošla dál ve finančním plánu.

Dají se jednání o finančním plánu uzavřít do konce roku?
Evropa teď nutně potřebuje mít nějaký úspěch. Musí potvrdit svou akceschopnost. A proto by bylo velkým úspěchem, kdyby se jednání dokončila ještě letos. Německá strana každopádně bude spolupracovat, aby to umožnila.

Znamená to, že Německo bude ochotné přistoupit na kompromisy ve sporu o budoucí výši rozpočtu unie?
V této otázce navazujeme na pozici předchozí vlády. Rozpočet by se měl pohybovat nejlépe kolem úrovně 1,0 procenta hrubého národního produktu a co se týče zátěže, měl by být pro Německo vyrovnaný.

Jak se díváte na výdaje EU na zemědělství?
Unie již v roce 2002 schválila balík výdajů na zemědělství, který platí od roku 2007 do roku 2013. Zemědělci musí mít možnost se na to spolehnout, a to je také pochopitelné. Uvítala bych, kdybychom dosáhli závazného národního spolufinancování těchto subvencí.

Bylo by podle vás dobré tento kompromis v příštím finančním období ještě prověřit?
Kompromisu se držíme, znovu jej již rozbalovat nebudeme.