Snažit by se měly obě strany, míní arabista
Odborník na islámský svět - Luboš Kropáček, arabista z Ústavu Blízkého východu a Afriky při Filozofické fakultě UK - soudí, že se imámové v západní Evropě snaží tišit násilí na předměstí Paříže či Birminghamu. Jejich vliv ale nepřeceňuje. Situace je složitá: muslimské komunity nejsou kompaktní, skupiny přistěhovalců pojí jen náboženství. Zlepšit atmosféru mezi muslimy a většinovou společností by se měly snažit obě strany, říká.
HN: Můžete porovnat francouzský integrační model a britský liberální přístup k přistěhovalcům?
V posledních době se Francouzi chlubili tím, že se jejich přístup osvědčuje lépe. Poukazovali na to, že "šátkový zákon" se po prvním roce osvědčil, nekonaly se žádné střety. Ale zůstávají problémy, které nyní sledujeme v přenosu z pařížských předměstí. Je to samozřejmě především problém sociální, to vidí i Britové. Mladí lidé nemohou sehnat místo, vychodí základní školu a pak mají pocit vykořeněnosti, nenalézají uplatnění.
HN: Splnily se naděje, které vkládaly evropské země do tvořící se střední třídy přistěhovalců?
Přistěhovalci bydlí na předměstích francouzských měst v laciných panelácích. Domnívám se, že nejlépe je na tom střední vrstva, kterou představují Turci v Německu. Také přicházeli na manuální práce, ale stali se živnostníky a majiteli kaváren, to je určitý úspěch. Také v Británii se vytvořila vrstva podnikatelů. Problémem zůstává vysoká nezaměstnanost.
HN: Je důležitý původ muslimů? Pákistánci přicházeli z velkých měst, Somálci z vesnic. Hraje to roli?
Pochopitelně, není možné redukovat všechny problémy na náboženského činitele. Je pravda, že muslimové z Pákistánu přicházeli z aglomerací - adaptovali se tedy lépe než například Somálci, uvyklí zemědělství.
HN: Nejsou tolik odsuzovaní islamisté vykreslováni příliš negativně? Francouzský expert Olivier Roy třeba tvrdí, že svým odporem vůči autoritářským režimům prospívají demokracii.
Islamisté jsou bohužel jedinou výraznou opozicí. Ve většině muslimských zemí nefunguje plnokrevná opozice - islamisté tak představují hlavní opoziční proudy, v tom nahradili marxisty. Portréty Engelse nahradil Alláh. Páteční motlitba s kázáním je dobrým místem k propagaci islámských přístupů. Islám tak poskytuje základ k vyjádření.
HN: Jaké jsou priority radikálů?
Islamistické hnutí se reflektuje jako hnutí moderní. Chtějí vydobýt pro islám čestné místo v moderním světě. Západ se podle nich stáčí k nepřijatelným postojům, které například oslabují rodinu. Je třeba říci, že Evropa i islám by měly společně hledat vstřícnost - cestu, jak posloužit dobré věci.
HN: Jak může pomoci zmírnit frustraci evropských muslimů případný pokrok na Blízkém východě?
Palestinský konflikt dávno dozrál k řešení. Pokud se ho dočká, jistě to pomůže, jsou tu ale i další bolavá místa. Konflikt v Iráku, Kašmíru, kde je problém rozdělené země, Filipíny, Čečensko, Palestina a Izrael jsou ale prvořadé.
HN: Často zmiňovanou osobou je muslimský intelektuál Tariq Ramadan. Američané mu odepřeli vstup na své území, Evropa si jej cení. Co o něm soudíte?
Je to známá osobnost, přednáší v Ženevě, sám mluví výborně i anglicky. Účastnil se v Praze setkání v roce 2004. Tehdy mluvil velmi rozumně. Na otázku, proč se představitelé islámu nestavějí proti projevům terorismu, odpověděl, že oni se vyslovují, ale západní média tomu nevěnují pozornost. (sla)
