Tajná vězení, v nichž mají Spojené státy ve východní Evropě zadržovat vysoké představitele Al-Káidy - jak o tom tento týden informoval list Washington Post - vyvolaly znepokojení nejen napříč Spojenými státy, ale i v Evropské unii.
Případem tajných zadržovacích zařízení se včera poprvé zabývala také Evropská komise. Celá záležitost se ještě více vyhrotila, když organizace zabývající se dodržováním lidských práv Human Rights Watch (HRW) informovala, že tato zařízení, v nichž dozor vykonávají pouze agenti CIA, kteří nejsou nikomu odpovědni a kteří se při výsleších mohou uchýlit i k mučení vězňů, jsou rozmístěna v Polsku a Rumunsku.

"Jsme si téměř jisti tím, že taková zařízení existují přinejmenším v Polsku a Rumunsku," řekl listu Financial Times mluvčí washingtonské HRW Tom Malinowski.
Evropská komise proto včera rozhodla, že se tajnými "černými dírami", jak se nepřístupným podzemím celám říká, bude zabývat.
"Z naší strany jde o průzkum. Musíme prostě zjistit, o co skutečně jde. Všichni jsme o tom slyšeli a četli ty zprávy, musíme se tedy podívat, zda se to potvrdí," uvedl mluvčí komise pro záležitosti justice Friso Roscam Abbing. Upozornil přitom, že informace o tajných zařízeních v Polsku a Rumunsku zatím pocházejí pouze z jednoho zdroje (HRW).

Amnesty není překvapena

HRW v Polsku svoji pobočku nemá. Jiná světová organizace zabývající se lidskými právy - Amnesty International (AI), respektive její polská kancelář - nemohla informace HRW potvrdit. Rozhodně je ale nevyvrátila.
"Amnesty International neví o konkrétních věznicích CIA v Polsku, ale informace, jež byly o těchto zařízeních publikovány, pro nás nejsou překvapivé," řekla HN mluvčí polské AI Mirella Paneková s tím, že již mnohokrát upozorňovali na "duše", které v takových věznicích mizejí.

O přístup k vězňům zadržovaným v těchto zařízeních včera americkou vládu požádal i Mezinárodní výbor Červeného kříže, jemuž USA doposud jako jediné organizaci povolovaly přístup ke svým vězňům.
"Požádali jsme americké úřady, aby nás informovaly o zadržování těchto osob a aby umožnily delegaci červeného kříže navštívit osoby držené v tajných věznicích," uvedla mluvčí Antonella Notariová s tím, že organizace měla už dříve pocit, že USA před nimi některé vězně skrývají.

O přeletech letadel CIA nad polským uzemím včera informoval i list Gazeta Wyborcza. Popsal přistání letadla Boeing 737 na malém letišti Szymany na severu země. CIA měla mít letadlo pronajaté od americké firmy. V Polsku mělo přistát 22. září 2003 při letu z Kábulu.
O podobných přistáních letadel pronajímaných CIA na pražské Ruzyni v létě roku 2003 už dříve informovala také česká média.

Polské ministerstvo vnitra se včera opakovaně odmítlo k případu vyjádřit. Bývalý polský ministr obrany Jerzy Szmajdzinski však zprávy o tajně vězněných bojovnících Al-Káidy v Polsku odmítl. Podobně se vyslovila i Bukurešť. "V Rumunsku základny CIA nejsou," řekl novinářům rumunský premiér Calin Tariceanu.
Pokud by se vyšetřováním Evropské komise zprávy o tajných věznicích, kde dochází k mučení vězňů, potvrdily, znamenalo by to pro tyto země značné komplikace.
"Státy Evropské unie jsou signatáři Evropské úmluvy o lidských právech, a tím pádem ji také musí dodržovat," řekl mluvčí komise Abbing s narážkou na Polsko a Rumunsko, které usiluje o členství v unii k 1. lednu 2007.

USA: My vězně nemučíme

Ve Spojených státech proti sobě ohledně mučení vězňů stojí dva tábory. První, shromážděný kolem ministra obrany Rumsfelda a viceprezidenta Cheneyho, tvrdí, že CIA má mít v rukou účinný nástroj v boji proti teroristům. Někteří kongresmani ale namítají, že mučení vězňů je kontraproduktivní, protože z dlouhodobého hlediska nepřináší věrohodné zpravodajské informace a poškozuje obraz USA ve světě.
Bushův poradce Stephen Hadley včera uvedl, že USA se za žádných okolností k mučení neuchylují. Toto prohlášení je však v rozporu s kroky administrativy. Ta totiž brání přijetí zákonného dodatku, který v senátu prosadil republikán John McCain a který zakazuje "kruté, nelidské a ponižující" chování k vězňům nejen vojenským činitelům, ale i agentům CIA.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist