Prezident Petr Pavel navzdory temným náznakům, hrozbám a varováním podepsal státní rozpočet na příští rok. Cynik by řekl, že to byl v podstatě humanitární akt. Pokud by prezident rozpočet vetoval, museli by vládní poslanci mezi svátky do práce, aby ho přehlasovali, což by se dalo interpretovat jako týrání politické reprezentace.

Když se ale na problém skutečně velmi problematického rozpočtu podíváme vážněji, vyvstávají dvě zásadní otázky: Proč se ho prezident nakonec rozhodl podepsat? A rozhodl se dobře?

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč je Fialův a Stanjurův rozpočet nerealistický a netransparentní.
  • Proč měl Petr Pavel všechny důvody ho vládě hodit na hlavu.
  • A proč je dobře, že to nakonec neudělal.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.