Je hezké chtít mír, ale ten sám od sebe nevznikne. A stav naší země není tak špatný, jak někdo občas tvrdí

V době, kdy svět s ohledem na válku na Ukrajině řeší posilování obrany, se prezidentská delegace Petra Pavla vydala na cestu do Japonska společně se skupinou podnikatelů, z nichž někteří v obranném odvětví působí, ať už to byli zástupci technologických firem nebo zbrojařů. Zájem japonské strany o spolupráci s nimi následně potvrdila dvě podepsaná memoranda i plánování podzimní návštěvy japonských firem v Česku.

Jako mediální doprovod jsme strávili s prezidentem téměř celý týden, z toho tři intenzivní dny pracovního programu, který začínal krátce po snídani a končil daleko za časem večeře, zbytek na cestě, na palubě vládního speciálu. A právě tam rozhovor proběhl. Než o pár hodin později, zatímco většina delegace spala, Petr Pavel během mezipřistání v Indii tajně z letadla vystoupil a vydal se na soukromou návštěvu dalajlamy, aby mu osobně poblahopřál k 90. narozeninám.

Téma první sady našich otázek bylo jasné, zvlášť po návštěvě Hirošimy, na kterou začátkem srpna před osmdesáti lety shodili američtí vojáci jadernou bombu, a během silných okamžiků při prohlídce Atomového dómu nebo Mírového pamětního muzea jen málokdo z nás hledal slova.