Keltského tygra čeká zatěžkávací zkouška
Po deseti letech vysokého ekonomického růstu začíná mít Irsko obavy o další existenci svého hospodářského zázraku.
Zahraniční investice do moderních továren kdysi Irsku přinesly blahobyt, dnes jsou ale tamní mzdy již dávno v evropském průměru a trhu s nemovitostmi hrozí přehřátí. Vláda se proto rozhodla investovat do méně rozvinutého výzkumu, aby vytvořila kvalifikovaná pracovní místa. "To je klíč k naší budoucnosti," tvrdí ministr hospodářství Micheál Martin.
Na to, čeho dosáhli, jsou Irové pyšní. Pro letošní rok odborníci počítají s růstem hrubého domácího produktu ve výši 5,7 procenta, HDP na osobu je tu nejvyšší v unii a nezaměstnanost s celkovými 4,3 procenta naopak jedna z nejnižších. Z kdysi chudé země se Irsko stalo jedním z evropských šampiónů a z exportéra pracovní síly zemí, kam lidé za prací přicházejí.
Tajemstvím úspěchu je stabilní, podnikání přející politika, pro niž je typické třeba zdanění firemních zisků ve výši 12,5 procenta. Investoři si ale cení také pružného trhu práce, mladého obyvatelstva, dobré komunikace s vládou a podpory investic. Irsko rovněž dobře využilo podpory Evropské unie.
"Španělé z unijních peněz postavili dálnice, Irové je investovali do vzdělání," vysvětluje John Sutton, profesor London School of Economics a poradce dublinské vlády. "Nyní se ale vláda začíná bát, že Irové úspěch berou jako samozřejmost," dodává.
Jednou z obav například je, že by společnosti zabývající se počítačovými technologiemi či farmacií mohly v budoucnu své továrny stavět v levnější Číně. To by podrazilo jeden z pilířů země - výrobu.
"Ve výzkumu a vývoji ještě hodně pokulháváme," přiznává i Edgar Morgenroth, ekonom vlivného institutu ESRI. Podle něj tkví riziko v tom, že ekonomice dominují velké mezinárodní koncerny. "Jaká bude v souvislosti s rostoucími náklady jejich loajalita?" ptá se.
Aby ekonomika stála na silnějším základu, na kterém by mohlo růst více domácích firem, investuje vláda do výzkumu. Doposud výdaje činí zhruba jedno procento HDP, v roce 2010 by to mělo být 2,5 procenta. Cesta je ale dlouhá, nabídka talentů ve čtyřmiliónovém obyvatelstvu je omezená.
"Dnes máme na irských univerzitách 3000 vědců," říká Maurice Treacy z vědecké nadace Irland. Vláda dala na podporu vědy k dispozici 2,5 miliardy eur. Treacy hledá zdroje i na mezinárodní scéně. Každý pátý vědec, kterého jeho institut podporuje, pochází ze zahraničí.
"Před deseti lety se univerzity soustředily na to, aby vychovaly dostatek inženýrů pro výrobu," tvrdí Paul McCambridge, šéf pro Evropu u americké společnosti Xilinx, která vyrábí počítačové čipy. Nyní je rád, že vláda pochopila, že to do budoucna nestačí.
Irským manažerům ale starosti nedělá jen slabá věda, ale také rostoucí náklady a nedostatečná infrastruktura. Ceny nemovitostí v Dublinu jsou již téměř stejné jako v Londýně, který je sedmkrát větší, kromě toho Dublinu neustále hrozí dopravní chaos. "Vláda se ale snaží jít tím správným směrem," míní John Alexander, ředitel farmaceutického koncernu Novartis v jihoirském Ringaskiddy.
