Politici ve Francii hledají řešení krize
Násilí, které už téměř dva týdny ovládá francouzská města, sílí. Jedenáctá noc střetů mezi mladými přistěhovalci a policií přinesla 34 zraněných policistů, 1408 zničených automobilů a 395 zadržených výtržníků. Premiér Dominique de Villepin se včera snažil zklidnit situaci. Představil nový plán, kterým chce vláda problematickým předměstím pomoci.
Situace na pařížské periférii potvrzovala, že naléhavé řešení nelze odkládat.
Mnozí tvrdí, že hněv pod povrchem už doutnal až příliš dlouho. "Už dvacet nebo třicet let zavíráme oči před problémy na předměstích," říká Brice Hortefeux, francouzský ministr pro místní vlády a Sarkozyho spojenec. "Francie se chovala jako pštros."
Nyní dostihly Francii důsledky této politiky. Násilné střety jsou přitom stále tvrdší.
Gangy výtržníků se nově zaměřily na jižní pařížské předměstí Grigny. Útočníci, kterých byly asi dvě stovky, metali v noci z neděle na včerejšek proti policistům kameny a zápalné láhve, dokonce použili i brokovnice. Výsledkem jsou přes tři desítky zraněných policistů, z toho dva těžce.
Na předměstí Paříže zaútočili vandalové na sociální centrum, na sklad léčiv a na prodejnu motocyklů; zcela také vypálili rozsáhlé produkční studio.
Bojovalo se i mimo Paříž. Útoky směřovaly vesměs proti školním zařízením, ale i proti kostelům. V Nantes byla zničena mateřská školka, v Saint-Maurice jesle, v Saint-Etienne dvě školy a jedna ve Štrasburku. Útočníci v Clermont-Ferrandu a Perpignanu zničili úřadovny.
Nepokoje vypukly na pařížských předměstích 27. října a rozšířily se později i do jiných měst Francie. Výtržnosti a ničení sice zatím zmítají hlavně chudými předměstími s převážně muslimským přistěhovaleckým obyvatelstvem, úřady ale mají obavy, že se násilnosti rozšíří dál. Škody na veřejném i soukromém majetku prudce vzrůstají, desítky osob utrpěly zranění, zatčena byla asi tisícovka výtržníků.
Město Rancy se stalo prvním ve Francii, kde vyhlásili zákaz vycházení. Kromě toho budou ve městě působit občanské hlídky, které byly ustaveny již před několika dny. Připojí se k nim také všichni volení představitelé města.
Podle zahraničních komentářů prožívá Francie nejtěžší krizi od divokých studentských nepokojů v květnu roku 1968.
Evropští komentátoři vyjádřili obavy, že by se revolta nezaměstnané mládeže mohla rozšířit z Francie do dalších zemí Evropy. Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výbuch nespokojenosti je především přímým důsledkem neúspěchů francouzských vlád v integrační politice.
Odborníci svorně míní, že nalézt řešení bude nesmírně složité.
Plány pro vytvoření pracovních míst vzešlé z vlád levicových i pravicových neodvedly mladé lidi z ulic, ze spárů drogových dealerů, islámských radikálů ani ze slepých uliček. Ani desetiletí existující schémata obnovy nezbavila předměstí nádechu rozvojového světa.
Některé projekty nízkonákladového bydlení, druhdy považované za vzory urbanizačního pokroku s topením, koupelnami a velkými byty, zdegenerovaly v nebezpečné zóny, jimiž i policie projíždí bez zastavení.
