PETR MATERNA: Požádali jsme Brusel o odklon některých letů

Požádali jsme Brusel o odklon některých letů

I když má Česko jedny z nejnižších poplatků za přelet nad republikou v Evropě, patří společnost Řízení letového provozu k nejziskovějším firmám v oboru. Tvrdí to Petr Materna, její generální ředitel.

HN: Poplatky, které vybírá české Řízení letového provozu, jsou nyní jedny z nejnižších v Evropě, nyní je to 26,40 eura. Průměr za Evropu je přitom 45 eur. Od ledna však české poplatky stoupnou. Můžete potvrdit, že cena za přeletovou jednotku vzroste na 34 eur?
Od Nového roku si budeme účtovat vyšší cenu za přelet. Cenu ještě ale potvrdit nemohu. Nyní se k návrhu vyjadřuje Eurocontrol a letecké společnosti sdružené v IATA. Rozhodnutí Eurocontrolu zveřejníme v prosinci.

HN: Výše poplatků, které platí dopravci za přelet nad územím Česka, je závislá na délce trati nad naším územím a na typu letadla. Můžete uvést konkrétní příklad - kolik například zaplatí za přelet nad republikou Boeing 737 - 700?
Obří jumbo, které míří z Budapešti do Londýna, přeletí nad naším územím 403 kilometrů. Za tu trasu zaplatí 9526 korun. Oproti tomu Boeing 737 - 700 zaplatí jen 3864 korun.

HN: Kolik celkem zaplatily letecké společnosti za přelet nad Českem v uplynulém roce?
Obrat podniku činil 2 335,2 miliónu korun. Z toho přibližně 62 procent jsou výnosy právě za přelety nad republikou. Další příjmy máme z poplatků za přibližovací a letištní služby.

HN: Poplatky za přelet jsou přesto druhé nejnižší v Evropě - nižší má pouze portugalský ostrov Santa Maria. Netrpí tím hospodaření firmy, kterou vedete?
Naším cílem je hlavně bezpečnost letového provozu. Přesto patříme mezi nejziskovější společnosti, které řídí provoz nad Evropou.

HN: V posledních letech se prudce zvyšoval provoz ve vzdušném prostoru nad Českem. Kolik letadel průměrně prolétne nad republikou za den?
Je to kolem osmnácti set strojů, ovšem v provozních špičkách i více než dva tisíce.

HN: Jak takový nápor zvládáte?
Musím říct, že je to skutečně na hraně. Proto jsme také v létě požádali Centrálu řízení toku letového provozu v Bruselu o zavedení příslušných opatření, která zabrání přetížení českého vzdušného prostoru. Díky tomu se snížil počet letadel v našem vzdušném prostoru denně o třicet až čtyřicet a snížilo se tím i průměrné zpoždění.

HN: V uplynulých pěti letech se počty letadel nad naším územím meziročně zvedaly o více než deset procent. Jak si s tím poradíte v budoucnu?
Největší růst byl v roce 1999 a byl způsoben krizí v Kosovu. To se zvedl provoz nad Českem o třetinu. Tento rok by to mělo být méně. Odhaduji tak devět procent. Na nižším růstu se podepsalo i dražší palivo. Celkově však letecká doprava v Evropě v roce 2005 zaznamenává nejlepší provozní výsledky v posledních letech. Od roku 2007 se navíc zvedne naše kapacita pro řízení letadel. Postavili jsme nové řídící středisko v Jenči a díky tomu zvládneme řídit více strojů.

HN: Měl jste nad některým územím ve světě pocit, že řízení letového provozu letadlo příliš nenaviguje a že je vše jen na pilotech v kokpitu?
Ještě před několika lety jsem ten pocit skutečně měl, a to ve střední Africe. Letadla nad tímto územím létala dokonce z bezpečnostních důvodů s přistávacími světly. Posádky se domlouvaly mezi sebou a ne přes řídící centrálu na zemi, jak je to běžné. Když jsem na cestě z Jihoafrické republiky mluvil s kapitánem letadla, tak mi potvrdil, že spojení navazovali několikrát po sobě.

HN: Letecké společnosti proti takovému řízení neprotestovaly?
Situace se řešila. Nyní jsou služby letového provozu v centrální Africe na vyšší úrovni. Koneckonců - poskytovatelé služeb řízení letového provozu posílají leteckým společnostem faktury a ty přece nebudou platit za něco, co nefunguje.