Přestože David Irving patří k nejznámějším popíračům holocaustu, v Česku je populárním a vydávaným autorem, jeho knihy bodují v žebříčcích bestsellerů "naučné literatury".
Irvingovy knihy se dokonce na některých školách používaly jako učebnice, zjistil před třemi lety časopis Respekt.
I když je nyní ministerstvo školství - stejně jako tehdy - rozhodně nedoporučuje, stoprocentní kontrolu nad tím, zda se podle nich nadále nevyučuje, ale nemá.
Jakou literaturu budou školy používat a studentům doporučovat, záleží jen na nich.
V drtivé většině ale vybírají z učebnic, které získaly takzvanou ministerskou doložku, tvrdí Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva školství. Toto osvědčení o odborné kvalitě vydávají odborníci vybraní úřadem Petry Buzkové. A žádný z Irvingových textů doložku nezískal.
Ministerstvo jej totiž označuje za revizionistického historika, jehož práce jsou v rozporu s nejnovějšími vědeckými poznatky.
Na pultech knihkupectví jsou nyní bez problémů k dostání minimálně dvě Irvingovy kontroverzní knihy: Hitlerova válka a Goebbels - Pán myšlenek Třetí říše.
Vydává je nakladatelství Jota.
"Neříkám, že bychom nevěděli, že Irving je populární spisovatel. My jej ale jen přeložíme a dáváme lidem, aby si udělali názor," vysvětluje Zuzana Klimplová z brněnského nakladatelství.
Její firma nesděluje, kolik knih se prodalo, ale neprodělává. Titul Hitlerova válka vydalo už ve třetím dotisku - a teprve ten opatřilo seriózní předmluvou historika.
Jenže v anotaci na další práci, o Goebbelsovi, není slovo o tom, že Irving byl soudem v Londýně uznán za popírače holocaustu. Spisovatele naopak charakterizuje jako historika, který se důsledně opírá o archívní materiály a vyvrací řadu legend o třetí říši. Irvingovo účelové nakládání s historickými podklady přitom tvořilo významnou část rozsudku, proč ho londýnský soud shledal vinným.
Oslovení čeští historici mají k jeho dílům značný odstup, pro zákaz jeho knih by ale nebyli.
"Mám špatný pocit z jakéhokoli zakazování čehokoli," říká Martin Kovář, ředitel ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Irvinga označuje spíše za kšeftmana: "Když napíšete standardní práci o Hitlerovi, tak se prodá průměrně. Když jsem ho viděl na obrazovce z Rakouska, skoro bych řekl, že si to zatčení užil."
Historik Jiří Fidler, člen redakční rady brněnského nakladatelství Jota, si popírání holocaustu v jeho knihách nevšiml: "Někdy na můj vkus provokuje příliš, ale že by byl motorem osvětimské lži, to si nemyslím."
S tím nesouhlasí ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát: "Pokud takovému člověku vycházejí knížky, je to alarmující."
Jen to podle něj dokládá, jak obtížně se u nás hledá míra mezi svobodou slova a paragrafy o osvětimské lži či hanobení rasy, národa či přesvědčení.