Jako dítě jste možná hráli hru Následuj svého vůdce. Ale myslíte si nyní, když už jste vyrostli, že je pro vaši kariéru tato hra vhodná?
Nikoli nezbytně.
Následovat bývalého šéfa k jeho novému zaměstnavateli se nevyplatilo Tomu Gmitterovi. Stal se na podzim 2003 hlavním informačním ředitelem ve stavební firmě v Las Vegas, aby mohl nadále pracovat pro George Langise, který se tam před nedávnem stal finančním šéfem. Jenže Langis hned následující jaro tento podnik opustil a jeho nástupce zbavil Gmittera hlavních pravomocí. A proto Gmitter velmi záhy odtud také odešel.
Opatrnosti nikdy nezbývá
Přestože tu existují závažná rizika, lidé často následují svého odcházejícího šéfa do jiného podniku. Výkonní ředitelé společností Schering-Plough, Gap nebo Mirant přímo přetahovali své loajální zaměstnance od předchozího zaměstnavatele do svého nového manažerského týmu.
Abyste však na novém místě uspěl, musíte si předem zjistit, jaké nášlapné miny tam leží, a rychle si vybudovat v nové pozici svou důvěryhodnost. Nepředpokládejte, že manažer, kterého následujete, bude hájit vaše zájmy, tvrdí Lauren Macklerová z poradenské firmy pro manažery z Newtonu ve státě Massachusetts. "Musíte sám převzít odpovědnost za svou vlastní kariéru," říká.
Především si s nadstandardní horlivostí a vytrvalostí opatřete všechny informace o potenciálním pracovišti.
"Zjistěte, jaká podniková kultura v novém místě vládne, a to především intenzívními rozhovory s vrcholovými manažery," radí Gmitter.
Nárazník nemusí fungovat
Připouští, že před přestupem k firmě v Las Vegas si mnoho "domácích úkolů" neuložil, takže až později přišel na to, že je tam podniková kultura založená na malichernosti a podlosti. "Znal jsem George Langise," vysvětluje, "a věděl jsem, jaké hodnoty a kulturu vyznává".
Gmitter, nynější trenér ve fitcentru v Nashvillu ve státě Tennessee pracoval pro Langise v letech 1989 až 1993. Proto se domníval, že jeho bývalý boss "bude jistým nárazníkem mezi mnou a zbytkem vrcholového managementu".
Dalším důležitým krokem je zjistit, jak si váš bývalý boss v novém podniku vede a zda se tam jeho styl řízení hodí. Nechcete přece svou kariéru spojit s padající hvězdou.
Navíc si zjistěte, jaký byl vývoj kariéry těch jeho bývalých podřízených, kteří ho už v minulosti následovali do nového podniku. Brian D. Walker, prezident pro výzkum managementu agentury Wise Group, radí, že při přestupu do nového podniku musíte získat nějaké výhody, ať už jde o výši platu, postavení ve firmě či profesionální růst.
Jestliže se rozhodnete k takovému kroku, shromážděte si od svého bývalého nadřízeného informace, jací jsou na novém místě klíčoví hráči, abyste mezi nimi mohl uspět. "To mi pomohlo získat velmi brzy ostruhy," vzpomíná nynější publicista Dan Flack z Greenboro v severní Karolině. V roce 1999 ho jeho bývalý manažer, s nímž pracoval u mobilního operátora, podnítil, aby ho následoval do nového podniku, který se zabýval vývojem softwaru. A oba tam ovládli pole.
"Řekl mi, kdo je kdo, kdo kalí vodu, na kterého chlapíka je spolehnutí a kdo vás podtrhne," říká Dan Flack. A výsledek? Flackovi se podařilo odstranit značné nedodělky a odvrátit stížnosti zákazníků dříve, než se podniku sesypaly na hlavu.
Musíte rovněž předvídat nelibost pracovníků v novém podniku nad tím, že jste protekční dítě svého šéfa. Tento "odpor organismu vůči implantátu" vyjadřuje, jak se stará garda chová k tomu, kdo je podle nich příliš blízko k moci," uvádí Jeremy Garlington, manažerský poradce z Atlanty. Jedním z řešení je získat si starou gardu na svou stranu, aby na vás nehleděla jen jako na "chlapíka nového šéfa". Začátkem roku 1999 nastoupil Frank Sibley k Terrymu McDermottovi, svému bývalému šéfovi, který převzal řízení National Association of Realtors. Sibley jako nový viceprezident získal podporu frustrovaných kolegů tím, že jim pomohl při prodeji projektu, s nímž nemohli hnout. "Musíte se pro tým stát nikoli přítěží, ale přínosem," konstatuje Sibley. Rovněž jim velmi trpělivě vysvětloval své názory, pokud se lišili od jejich. A rozhodně jim neříkal: "Když se vám to nelíbí, půjdu za Terrym a ten to schválí za minutu."
Svou roli hraje i žárlivost
Když McDermot začátkem podzimu odešel do důchodu, správní rada Franka Sibleyho požádala, aby zůstal ve své pozici. "Získal jsem řadu užitečných spojenců a snad jsem prokázal, že jsem pro organizaci přínosem," tvrdí.
Ten, kdo následuje svého bývalého šéfa na nové působiště, musí "usilovat dvakrát tolik než obvykle, aby si v kuloárech vybudoval dobré svazky", protože dosavadní pracovníci budou žárlit na vaši pozici, radí Maggie Craddocková, odbornice na management z New Yorku. Před několika roky najala jedna firma na Wall Street jako šéfa skupiny podřízeného bývalého šéfa. Se členy týmu si nevytvořil dobré vztahy. A ti začali "remcat", že ten chlapík vůbec nerozumí své práci. Maggie Craddocková vysvětluje, že prostě nezapadl do party. Když jeho ochránce-šéf firmu opustil, členové týmu dosáhli toho, že musel po osmi měsících odejít.
Postavit se na vlastní nohy
Je také dobré snažit se na novém místě větším úsilím posílit vlastní důvěryhodnost a vytvořit si "separátní identitu" od šéfa. Ohleduplně občas vyjadřujte nesouhlas se svým šéfem, jehož jste následovali na nové působiště. A dobrovolně se zapojujte do pracovních skupin, které stojí mimo jeho nebo její pravomoc. A postarejte se o to, aby každý z vašeho týmu uznal váš osobitý přínos.
Dvakrát si ovšem rozvažte následovat svého šéfa dvakrát i vícekrát. Riskujete, že se na vás budou dívat spíše jako na šéfova mazlíčka než jako na svého vedoucího. "Budete-li označen za seriálního chráněnce svého staronového šéfa, může to zpomalit vaši kariéru," tvrdí Hal Reiter, šéf firmy Herbert Mines Associates z New Yorku.
Nikoli nezbytně.
Následovat bývalého šéfa k jeho novému zaměstnavateli se nevyplatilo Tomu Gmitterovi. Stal se na podzim 2003 hlavním informačním ředitelem ve stavební firmě v Las Vegas, aby mohl nadále pracovat pro George Langise, který se tam před nedávnem stal finančním šéfem. Jenže Langis hned následující jaro tento podnik opustil a jeho nástupce zbavil Gmittera hlavních pravomocí. A proto Gmitter velmi záhy odtud také odešel.
Opatrnosti nikdy nezbývá
Přestože tu existují závažná rizika, lidé často následují svého odcházejícího šéfa do jiného podniku. Výkonní ředitelé společností Schering-Plough, Gap nebo Mirant přímo přetahovali své loajální zaměstnance od předchozího zaměstnavatele do svého nového manažerského týmu.
Abyste však na novém místě uspěl, musíte si předem zjistit, jaké nášlapné miny tam leží, a rychle si vybudovat v nové pozici svou důvěryhodnost. Nepředpokládejte, že manažer, kterého následujete, bude hájit vaše zájmy, tvrdí Lauren Macklerová z poradenské firmy pro manažery z Newtonu ve státě Massachusetts. "Musíte sám převzít odpovědnost za svou vlastní kariéru," říká.
Především si s nadstandardní horlivostí a vytrvalostí opatřete všechny informace o potenciálním pracovišti.
"Zjistěte, jaká podniková kultura v novém místě vládne, a to především intenzívními rozhovory s vrcholovými manažery," radí Gmitter.
Nárazník nemusí fungovat
Připouští, že před přestupem k firmě v Las Vegas si mnoho "domácích úkolů" neuložil, takže až později přišel na to, že je tam podniková kultura založená na malichernosti a podlosti. "Znal jsem George Langise," vysvětluje, "a věděl jsem, jaké hodnoty a kulturu vyznává".
Gmitter, nynější trenér ve fitcentru v Nashvillu ve státě Tennessee pracoval pro Langise v letech 1989 až 1993. Proto se domníval, že jeho bývalý boss "bude jistým nárazníkem mezi mnou a zbytkem vrcholového managementu".
Dalším důležitým krokem je zjistit, jak si váš bývalý boss v novém podniku vede a zda se tam jeho styl řízení hodí. Nechcete přece svou kariéru spojit s padající hvězdou.
Navíc si zjistěte, jaký byl vývoj kariéry těch jeho bývalých podřízených, kteří ho už v minulosti následovali do nového podniku. Brian D. Walker, prezident pro výzkum managementu agentury Wise Group, radí, že při přestupu do nového podniku musíte získat nějaké výhody, ať už jde o výši platu, postavení ve firmě či profesionální růst.
Jestliže se rozhodnete k takovému kroku, shromážděte si od svého bývalého nadřízeného informace, jací jsou na novém místě klíčoví hráči, abyste mezi nimi mohl uspět. "To mi pomohlo získat velmi brzy ostruhy," vzpomíná nynější publicista Dan Flack z Greenboro v severní Karolině. V roce 1999 ho jeho bývalý manažer, s nímž pracoval u mobilního operátora, podnítil, aby ho následoval do nového podniku, který se zabýval vývojem softwaru. A oba tam ovládli pole.
"Řekl mi, kdo je kdo, kdo kalí vodu, na kterého chlapíka je spolehnutí a kdo vás podtrhne," říká Dan Flack. A výsledek? Flackovi se podařilo odstranit značné nedodělky a odvrátit stížnosti zákazníků dříve, než se podniku sesypaly na hlavu.
Musíte rovněž předvídat nelibost pracovníků v novém podniku nad tím, že jste protekční dítě svého šéfa. Tento "odpor organismu vůči implantátu" vyjadřuje, jak se stará garda chová k tomu, kdo je podle nich příliš blízko k moci," uvádí Jeremy Garlington, manažerský poradce z Atlanty. Jedním z řešení je získat si starou gardu na svou stranu, aby na vás nehleděla jen jako na "chlapíka nového šéfa". Začátkem roku 1999 nastoupil Frank Sibley k Terrymu McDermottovi, svému bývalému šéfovi, který převzal řízení National Association of Realtors. Sibley jako nový viceprezident získal podporu frustrovaných kolegů tím, že jim pomohl při prodeji projektu, s nímž nemohli hnout. "Musíte se pro tým stát nikoli přítěží, ale přínosem," konstatuje Sibley. Rovněž jim velmi trpělivě vysvětloval své názory, pokud se lišili od jejich. A rozhodně jim neříkal: "Když se vám to nelíbí, půjdu za Terrym a ten to schválí za minutu."
Svou roli hraje i žárlivost
Když McDermot začátkem podzimu odešel do důchodu, správní rada Franka Sibleyho požádala, aby zůstal ve své pozici. "Získal jsem řadu užitečných spojenců a snad jsem prokázal, že jsem pro organizaci přínosem," tvrdí.
Ten, kdo následuje svého bývalého šéfa na nové působiště, musí "usilovat dvakrát tolik než obvykle, aby si v kuloárech vybudoval dobré svazky", protože dosavadní pracovníci budou žárlit na vaši pozici, radí Maggie Craddocková, odbornice na management z New Yorku. Před několika roky najala jedna firma na Wall Street jako šéfa skupiny podřízeného bývalého šéfa. Se členy týmu si nevytvořil dobré vztahy. A ti začali "remcat", že ten chlapík vůbec nerozumí své práci. Maggie Craddocková vysvětluje, že prostě nezapadl do party. Když jeho ochránce-šéf firmu opustil, členové týmu dosáhli toho, že musel po osmi měsících odejít.
Postavit se na vlastní nohy
Je také dobré snažit se na novém místě větším úsilím posílit vlastní důvěryhodnost a vytvořit si "separátní identitu" od šéfa. Ohleduplně občas vyjadřujte nesouhlas se svým šéfem, jehož jste následovali na nové působiště. A dobrovolně se zapojujte do pracovních skupin, které stojí mimo jeho nebo její pravomoc. A postarejte se o to, aby každý z vašeho týmu uznal váš osobitý přínos.
Dvakrát si ovšem rozvažte následovat svého šéfa dvakrát i vícekrát. Riskujete, že se na vás budou dívat spíše jako na šéfova mazlíčka než jako na svého vedoucího. "Budete-li označen za seriálního chráněnce svého staronového šéfa, může to zpomalit vaši kariéru," tvrdí Hal Reiter, šéf firmy Herbert Mines Associates z New Yorku.
