Spokojenost zavládla včera mezi účastníky jednání Severoatlantické aliance (NATO). Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová totiž podle nich uspokojivě vysvětlila, jak to bylo s tajnými vězeními CIA na území evropských států. Tento problém je tak dle ministrů provždy vyřešen.
"Spojené státy americké se rozhodně vždy držely mezinárodních úmluv. Nikdy neuplatňovaly mučení, neschvalují ho a svým agentům jej netolerují," zopakovala včera v Bruselu poněkolikáté Riceová.

Toto vysvětlení uspokojilo i ty evropské vlády, které se pod tlakem veřejného mínění domáhaly přesnějších údajů poté, co se začalo o amerických věznicích a tajných přeletech amerických letadel v Evropě spekulovat.
"Debata byla velmi uspokojivá. Především bylo jasně řečeno, že Spojené státy si mezinárodní konvence nevykládají jinak než Evropa," uvedl německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmaier. Podobně hovořili i další ministři včetně Nizozemce Bernarda Bota, který dosud považoval odpovědi z Washingtonu za neuspokojivé.

Zástupci organizací bojujících za lidská práva však poukazují na to, že Evropa chce jen celý problém rychle a bezbolestně vyřešit. Navíc není podle nich stále jasné, jak přesně to s vězeními bylo. Americká média tvrdí, že kvůli nedávným spekulacím už byly všechny tajné žaláře uzavřeny.
Mezi podezřelými zeměmi se ocitly například Rumunsko, Polsko a i Česká republika. "Mezi lety 2001 až 2004 jsme poskytli některé naše vojenské objekty k dispozici Američanům," sdělil tento týden médiím rumunský premiér Adrian Nastase. V Česku zase mělo přistát na patnáct amerických vojenských letadel. Toto nařčení zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil.

Slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan, který byl po včerejších jednáních jediný, kdo se vyjadřoval konkrétněji, uvedl: "Otázky byly jasné. Na dotaz o přeletech uvedla ministryně Riceová, že žádné přelety nebyly."
Poslanci Evropského parlamentu se však americkou ministryní okouzlit nedali. Tři velké poslanecké kluby v čele s druhou nejsilnější frakcí, tedy socialisty, chtějí zřídit parlamentní vyšetřovací výbor, který si na údajná vězení CIA v Evropě posvítí.

"Je třeba vnést jasno do fám, které nyní kolují," uvedl Martin Schulz, německý poslanec za SPD a šéf evropských socialistů. Podle něj by byl výbor buď stálý s přesně vymezenými pravomocemi, nebo dočasný s volnější působností.
"Z odpovědí ministryně Riceové vyplývá, že evropské vlády něco věděly, a my chceme vědět přesně co," tvrdí Schulz. Přitom nepředpokládá, že poslanci dostanou veškeré informace, přesto má podle něj vyšetřování smysl a spadá do kontrolních pravomocí parlamentu.

Poslanci po dohodě s komisařem Frankem Frattinim, zodpovědným mimo jiné za lidská práva, předloží příští týden plénu ve Štrasburku přesný návrh na zřízení výboru. Obecně se předpokládá, že jej parlament schválí.
Komisař Frattini už také členské státy varoval, že porušení základních lidských práv by pro ně mělo velmi vážné důsledky. Lidská práva totiž patří k základním hodnotám unie a jejich porušení dává ostatním členům možnost vyloučit zemi, která je porušuje, z hlasování v Radě ministrů. Ta jsou však určující pro rozhodování v pětadvacítce.

Včerejší zasedání NATO mělo ještě další významný závěr. Členské státy se dohodly na rozšíření působnosti jednotek aliance v Afghánistánu. Počet aliančních vojáků se tak zvýší z devíti na 15 tisíc a uleví tak čistě americkým jednotkám. Nejvíce mají svými vojáky přispět Kanada, Velká Británie a Nizozemsko. Američané požadovali, aby se všechny jednotky v Afghánistánu sjednotily pod jejich velením. To však evropští spojenci odmítli, nezamlouvalo se to především Francii a Německu.