CIA využívala polské spojence

Polsko bylo podle ochránců lidských práv hlavní základnou, kde byly tajné věznice americké zpravodajské služby CIA a kde byli po teroristických útocích 11. září 2001 vyslýcháni někteří vězni. Polskému listu Gazeta Wyborcza to řekl Marc Garlasco, hlavní expert nevládní organizace Human Rights Watch (HRW) na vojenské otázky a informaci také potvrdil v rozhovoru pro stejný list bývalý pracovník CIA Larry Johnson. Stejnou informaci již přinesla i americká stanice ABC.

Pátrání reportérů polského listu potvrdilo, že na starém vojenském letišti Szymany pod Szczytnem u Mazurských jezer od roku 2002 několikrát přistály letouny Gulfstream a Boeing, registrované v USA pro civilní firmy, které jsou krycími podniky CIA. "Vždycky nám řekli až v poslední chvíli, že tu něco přistane, rychle jsem museli dráhu nachystat a pak jsme museli zůstat v budovách," řekl deníku nejmenovaný pracovník letiště.

"K letounu šli jen dva policisté a přijely dva autobusy se zatemněnými skly z nedaleké výcvikové základny tajné služby. Letadlo ani netankovalo a za chvíli odletělo. Druhý den pak přišel dobře oblečený muž a zaplatil za přistání dvojnásobek běžné ceny," popsal svědek v sobotním vydání listu obvyklou proceduru.
Polsko bylo spolu s Rumunskem od počátku aféry s tajnými věznicemi CIA v Evropě jako blízký americký spojenec v podezření, že na svém území hostí tato zařízení. Evropská unie a Evropská rada vedou vyšetřování, zda CIA transporty vězňů z války proti terorismu a jejich výslechy neporušovala lidská práva. Podle některých evropských politiků by země, která takové věznice hostila, mohla dokonce přijít o hlasovací práva v EU.

Polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz v sobotu reagoval na článek prohlášením, že odpovědné služby musí prověřit, zda v Polsku byly tajné věznice. "Je třeba to vyšetřit a uzavřít to téma, protože ruch, jaký kolem toho vznikl, neslouží bezpečnosti Polska," řekl Marcinkiewicz.
Marcinkiewicz je premiérem teprve druhý měsíc, předtím vládla v Polsku levice. Podle informací ochránců lidských práv ale z politiků o věznicích věděl pouze prezident hostitelské země, v tomto případě za dva týdny z funkce odcházející Aleksander Kwaśniewski. "V Polsku nebyli vězněni členové Al-Káidy, taková vězení v Polsku nejsou," řekl Kwaśniewski agentuře PAP v reakci na zprávy médií.

Podle Marca Garlaska byly věznice v Polsku dvě, jedna u Mazurských jezer a druhá, větší, kdesi na jihu země. Podle Human Rights Watch je v tajných vězeních vyslýcháno nejméně sto vězňů. Po vyzrazení existence těchto zařízení, které má CIA i v jiných regionech světa, před měsícem v článku listu Washington Post byly věznice v Evropě zrušeny a vězňové byli přemístěni údajně mimo Evropu.

Rumunsko, které minulý týden podepsalo s USA dohodu o zřízení čtyř stálých amerických vojenských základen, v případu vězňů hrálo podle ochránců lidských práv pouze roli přestupní stanice pro lety z Afghánistánu nebo z Iráku, kde byli lidé podezřelí zatýkáni. Ovšem Německo již vzneslo protest proti únosu jednoho svého občana v rámci protiteroristické operace CIA, který byl propuštěn na svobodu až po pěti měsících.