Banky chtějí vyjednat změny bez zákona
Návrhy Ministerstva financí, jak zlepšit postavení klientů tuzemských peněžních domů, mohou ještě doznat zásadních změn. Hlavní vyjednávač bank Jiří Kunert včera Hospodářským novinám potvrdil, že banky se chystají ministra Bohuslava Sobotku přesvědčit o tom, aby je neprosazoval legislativou.
"V nadcházejícím dialogu mezi bankami, spotřebiteli a Ministerstvem financí chceme dál vysvětlovat, proč není nutné do legislativy sahat," řekl. Některé legislativní návrhy ministerstva je podle něj možné zavést jen dohodou mezi bankami. Další, například zrušení poplatku za zrušení účtu, jsou už zbytečné.
"Většina bank ho už nevybírá. Nemyslím, že by ho někdo znovu zaváděl," říká Kunert.
Ministerstvo financí je po uzavření společného prohlášení o nápravě v bankovním sektoru vstřícnější než před jeho podpisem před týdnem. Nevylučuje, že připravené legislativní návrhy nebude nutné předložit.
"Vládní legislativci nám sice doporučili, že by některé základní věci měly být v zákoně. To ale neznamená, že se o jiné variantě nebudeme s bankami bavit," reagoval na Kunertovo vyjádření Tomáš Prouza, náměstek ministra financí.
Kunert nezakrývá, že v celé diskusi o změnách v bankovním sektoru je mu nejbližší stanovisko České národní banky, která je od počátku proti jakékoliv legislativní regulaci. Centrální bankéři ji považují za nebezpečný zásah do konkurenčního prostředí. V konečném důsledku by se tím zvýšily náklady bank, které by je pak mohly naúčtovat klientům.
Mnoho času nezbývá
To, co teď obě strany tlačí, je čas. Konkrétní kroky v bankách chce mít ministr financí Bohuslav Sobotka na stole během ledna příštího roku. Alespoň některé z legislativních návrhů plánuje totiž protlačit v Parlamentu do červnových voleb.
Časovou naléhavost si dobře uvědomují i bankéři. Kunert plánuje první setkání zástupců bank, Ministerstva financí, spotřebitelů a centrální banky ještě před Vánocemi.
"Probereme všechny návrhy ministerstva, a pokud narazíme na problém, vytvoříme profesionální skupinu, která by měla připravit řešení. To může proběhnout velice rychle," uvedl Kunert. Odpovědi, jak zavést požadované změny ministra Sobotky, by měly být známy v průběhu ledna.
Teoreticky by se mohlo stát, že Sobotkovy návrhy na změny v bankách by byly jen součástí kodexu, který banky nyní připravují na půdě své asociace. Neoficiálně totiž bankéři připouštějí, že současná verze kodexu by se mohla rozšířit o další povinnosti bank.
Už nyní přitom návrh kodexu zahrnuje i část změn, které resort plánuje včlenit do zákonů. Je mezi nimi například povinnost informovat o změnách ceníků jeden měsíc předem. Anebo to, že lidé by měli získat k nově uzavírané smlouvě platný ceník. Platit by měl také zákaz přikládat reklamu k výpisům z účtů a povinnost bank informovat o jednotlivých produktech v infolistech.
Co vede Ministerstvo financí k tomu, aby trvalo na legislativní formě?
"Když je něco stanovené zákonem, pak je zaručena i vymahatelnost. Pokud banky vymyslí způsob, jak budou dodržování nových pravidel v celém sektoru kontrolovat, pak je nebude nutné prosazovat zákonem," řekl včera Prouza.
Bankéři hlavně upozorňují na to, že legislativní regulace zvýší už teď velký rozsah byrokratických povinností peněžních domů. Kunert to ilustruje na příkladu chystané povinnosti přikládání ceníku ke smlouvě.
"Většina bank už to dělá sama. Navíc někteří klienti chtějí jen část sazebníku, nebo ho vůbec nechtějí. Když na to bude zákon, budeme jim vnucovat hory papírů. Nebo s nimi vyplňovat formuláře o tom, že sazebník odmítli. Jinak budeme čelit riziku, že porušujeme zákon," tvrdí Kunert.
Ve hře jsou i další náklady
Banky zatím nevyčíslily, jak velké zvýšení nákladů jim požadavky ministerstva přinesou.
"Pokud by ale změny prošly dohodou bank, pak by to vyšlo levněji než legislativní forma. Odpadla by byrokracie," říká Petr Bártek ze společnosti Cyrrus. Banky by ale nepromítly všechny náklady na úkor klienta. "Na to je konkurence v Česku příliš silná," říká Bártek.
