O úvěrování exportu mají zájem především strojírenské firmy

Ruská federace je jednou ze zemí, kde zájem exportérů o financování vývozu Českou exportní bankou velmi dynamicky stoupá. Podíl objemu podepsaných smluv do této země v úvěrovém portfoliu banky vzrostl z 1,5 procenta v roce 2001 na dvacet jedno procento v loňském roce.
České firmy se v Rusku postupně učí znovu podnikat a překonávat obavy z obdobné krize, k jaké došlo v polovině 90. let zhroucením tamního devizového trhu. Výhodou pro naše firmy zůstává, že naše zboží má dobrou kvalitu a je v Rusku žádané. Přirozeně že výrobci či vývozci se snaží reagovat na poptávku, která nezřídka navazuje na dodávky z let minulých.
I v tomto teritoriu však na české exportéry čekají problémy a úskalí, která je nutno překonávat. V poslední době se například projevuje přetlak místních zdrojů a zesiluje silná domácí i zahraniční konkurence. Současně tu roste zájem o komplexní financování dodávek a ruští podnikatelé vyhledávají takovou spolupráci s českými partnery, při které je dodávka spojena s výhodným financováním.
V Rusku existují i další bariéry a zábrany. Není vyřešen problém uznávání licencí, homologací, certifikátů či atestů, které jsou platné v zemích Evropské unie. To se týká i Ukrajiny.
V případě dodávek zboží, které podléhá předložení takového dokumentu, musí proto vývozce čekat, dokud neproběhne národní schválení (nelze využít dokumentů platných v EU). Konkrétně jde o výrobky dopravního strojírenství.
Naši exportéři mají přitom v poslední době stále větší zájem v této zemi investovat do vlastních výrobních kapacit, privatizovat či jinak vlastnicky vstupovat do tamních firem. Zapojují se i do mezinárodních konsorcií a projektů.
Zvolit správnou nabídku financování, která jim pomůže obstát v sílící konkurenci - v tom je jim nápomocna Česká exportní banka, která je na základě zkušeností s jednotlivými teritorii schopna posoudit ten který plán či projekt.

Specifické podmínky čekají české exportéry a investory v zemích Střední Asie, jejichž dynamické ekonomiky bývají často pod silným státním vlivem. Tady může Česká exportní banka pomoci nejen zkušeností z regionu, ale i tím, že jako státem zřízená instituce je v těchto ekonomikách vnímána jako silná podpora pro potenciálního exportéra.
I díky tomu je Česká exportní banka partnerem řady českých výrobců a exportérů, ale i investorů v zahraničí, kteří spolupracují na třetích trzích s dalšími zahraničními subjekty. Financuje, doprovází a podporuje jak nové či začínající exportéry, tak i tradiční vývozce, kteří již uspěli na zahraničních trzích.
Více než osmdesát procent financovaného zboží bylo strojírenského charakteru. V zahraničí však je zájem také o jiné české komodity.
Banka nabízí komplexní obsluhu podniků, přičemž z hlediska produktů je největší poptávka po přímých odběratelských a dodavatelských úvěrech krátkodobého i dlouhodobého charakteru a předexportních úvěrech a využití mezibankovních úvěrových linek.
Česká exportní banka na sebe postupně přebírá vyšší stupeň rizika, což dokládá i skutečnost, že zatímco před pěti lety tvořily v klientském portfoliu více než 90 procent banky jednotlivých podniků v tuzemsku i v zahraničí, dnes už je třetina úvěrů a dalších produktů poskytována přímo firmám.

Každý ze zahraničních trhů se ovšem vyznačuje určitými vlastnostmi vyplývajícími z kulturních, politických či teritoriálních odlišností, a jsou na něm odlišné bariéry. K úspěšnému proniknutí na zahraniční trhy je proto nezbytné tyto odlišnosti pochopit a překonat.
Významným faktorem zůstávají tradice, které jsou v některých zemích velice silné.
Vzhledem k měnícím se podmínkám a mezinárodní konkurenci na trhu dochází k posunu od trhu prosté realizace zboží k trhu investic.
Bariérou úspěšné spolupráce může být snaha zahraničního partnera nalézt nižší cenu vstupních nákladů na výrobu dané produkce.
Hlavní směr zvyšování konkurenceschopnosti českých firem nemůže být proto do budoucna založen pouze na nabídce nízkých cen a mezd, ale především na kvalitním zboží a službách.

Autorka pracuje v České exportní bance