Co čeká hlavní firmy burzy

Philip Morris ČR - pád ziskovosti

Tabákový průmysl v příštím roce nemá příliš dobré vyhlídky. Od 1. dubna znovu vzroste spotřební daň na cigarety.
To bude pro tabákové firmy včetně dominantního dodavatele tabáku Philip Morris ČR znamenat další snížení jejich ziskovosti, protože si nedovolí zdražit o plných sedm korun na krabičku, a tak si sáhnou do marží. Důvodem je cenová válka na trhu cigaret, která zabránila plnému zdražení tabáku i při letošním červencovém nárůstu spotřební daně.
Zástupce Imperial Tobacco Richard Vavřík také poukazuje na zkušenosti z Maďarska, Slovenska i Polska, kde se po zdražení prodej legálních cigaret kvůli nástupu kontrabandu propadl o 20 až 40 procent.

S tím vším se bude muset vyrovnat i největší tuzemská tabáková firma, Philip Morris ČR. Té už během letošního prvního pololetí klesl konsolidovaný čistý zisk meziročně o 0,45 miliardy korun na 1,46 miliardy. Tržby se snížily zhruba o desetinu na 5,74 miliardy. Analytici však při hodnocení perspektivy Philip Morris zatím ještě neobracejí palec dolů. "Hlavním kritériem atraktivity akcií bude dividenda. A ta nebude o moc nižší než letos," míní analytik BH - Securities Petr Hlinomaz.

Jestliže letos byla dividenda 1350 korun na akcii, v příštím roce by mohla být asi 1300 korun. Hlinomaz předpokládá, že první pololetí roku 2006 bude pro Philip Morris příznivé, protože obchodníci budou před dubnovým zvýšením daně nakupovat cigarety jako diví do zásoby. A než se pak vyšší daň pomalu začne projevovat v cenách, uplynou ještě aspoň další tři měsíce.

Unipetrol: ve stínu úspěchu
Veleúspěšný rok mají za sebou akcie největší tuzemské petrochemické firmy. Za dvanáct měsíců zhodnotil Unipetrol svým akcionářům cenné papíry o 137 procent, tedy nejvíce na trhu pražské burzy SPAD. Je ale zřejmé, že takový nárůst se holdingu, ovládanému od letošního jara polským PKN Orlen, v nadcházejícím roce nepovede.
Úspěch na burze podnítilo podle Jana Schiessera ze společnosti Atlantik FT, která je také jedním z menšinových akcionářů, významné podhodnocení akcií Unipetrolu. Ten byl dlouho mimo zájem investorů, zatímco ziskovost firmy a atraktivita sektoru se výrazně zvyšovala.

Svoji roli podle Schiessera také sehrál postup PKN vůči Agrofertu, respektive smlouvám uzavřeným s Agrofertem. "Protože prodej významných aktiv z holdingu by významně poškodil všechny akcionáře Unipetrolu. Nedodržení smluv ze strany PKN bylo pro Unipetrol jednoznačně pozitivní," tvrdí.

Mezi výhodami lze očekávat vliv synergických efektů s PKN, Unipetrol by měl ušetřit například na společné logistice, nákupu ropy i řízení a provozu. "K tomu lze dál očekávat nárůst rafinérských kapacit, ale neočekávám, že by Unipetrol končil příští rok na více než 300 korunách," míní analytik BH Securities Petr Hlinomaz. Sdružení minoritních akcionářů Unipetrolu je o poznání optimističtější. "Počítám, že nedodržení smlouvy s Dezou nebude mít na Unipetrol zásadní vliv, situace holdingu se urovná a příští rok cena akcie 300 Kč přesáhne," reagoval mluvčí sdružení Martin Beneš.

Zentiva - rozmach pokračuje
Především expanze na zahraniční trhy bude příští rok posilovat pozici tuzemské farmaceutické jedničky Zentivy. Hlavním trumfem je vstup na rumunský trh díky letošní koupi tamní společnosti Sicomed. Akvizici za pět miliard korun hodlá Zentiva začít v budoucnu vydatně zhodnocovat.

Pro firmu jsou přitom stále důležitější i další trhy ve východní Evropě, kde zatím výrobní podniky nemá, ale proniká tam s prodejem léků. Pokračovat tak bude aktivita v Polsku, Rusku i v Pobaltí. Zatímco v roce 1999 měla firma například z prodejů v Polsku podíl jen jedno procento, letos už to je osm procent. Rumunsko pak zaujímá v prodejích podíl dokonce 14 procent.

Úměrně tomu klesá podíl domácího i slovenského trhu. V posledních pěti letech klesl prodej v Česku z 67 na 47 procent, na Slovensku z 23 na 18 procent. Přesto však obě země bývalé federace stále budou tvořit základ tržeb Zentivy, jež letos dosáhnou asi 12,5 miliardy korun. Zisk se přitom čeká na úrovni 1,8 miliardy korun.

Příznivé podmínky bude mít zřejmě firma v tuzemsku i díky lékové politice vlády. Je závislá na prodejích tzv. generických léků, tedy levnějších kopií léků originálních. Ministerstvo zdravotnictví sice nyní hodlá omezit výdaje na léky a snížit i jejich úhrady ze zdravotního pojištění - což obecně farmaceutickým firmám může snížit zisky. Zároveň se však zřejmě léková politika zaměří více na podporu generik na úkor některých dražších přípravků - a to bude Zentivě vyhovovat.

Na CME číhají dva silní soupeři
Příští rok bude pro CME velmi perný. Teprve tehdy se totiž ukáže, zda velkoryse pojatá expanze přinese své plody.
Letos CME dokoupila zbylých 15 procent akcií Novy, za 119 miliónů korun koupila Galaxii sport, sedm miliónů dolarů stál nákup několika ukrajinských kanálů. Podle interních dokumentů CME by poté měly následovat akvizice v Rusku, Polsku, Maďarsku a Bulharsku. To bude klást vysoké nároky na finanční zdroje a výkonnost skupiny. Již letos se zisk v pololetí ve výši 25,5 miliónu dolarů překlopil v čistou ztrátu v třetím kvartálu 9,6 miliónu dolarů.
Velká pozornost se přitom soustředí na Novu, která se na celkových tržbách skupiny podílí 35 %. Ta se v příštím roce bude potýkat s dvěma hlavními soupeři - antimonopolním úřadem, který prošetřuje podmínky Novy pro zadavatele reklamy, a televizí Prima, která bude chtít navázat na úspěch VyVolených. Při porovnání programových plánů na příští rok zatím opticky vychází vítězně Prima. Hodlá vysílat až šest reality show, k tomu mix původních a socialistických seriálů, Nova zatím ohlásila jen dvě reality show, seriály a několik málo výrazných novinek. Bude tedy záležet na tom, zda se Nově podaří přilákat zpět část starších diváků, kteří od ní letos odešli a zda Prima udrží mladé publikum.

Český Telecom je jistá stálice
Jediný telekomunikační operátor mezi českými "blue chips" bude jistou investicí i v příštím roce. Nedá se čekat velký zisk, ale akcie nejspíše mírně zhodnotí.
Zvýšit zisky by ale mohl výraznější vstup do nové oblasti - televize. Přes telefonní přípojku už společnost testuje její provoz a do půl roku nabídne zákazníkům asi třicet programů.
Cenám akcií nejspíše pomohou vyplácené dividendy. "Český Telecom jako společnost vytváří volné cash flow, ale nemá možnost ho investovat," říká Petr Bártek, analytik společnosti Cyrrus. Investičních příležitostí totiž v regionu už mnoho není. Navíc nový vlastník Telecomu, španělská Telefónica, vlastní v českém telekomunikačním gigantu "jen" necelých 70 procent. Kdyby tedy k nějaké akvizici přistoupil, je nepravděpodobné, že by to udělal přes Telecom. Nahromaděné peníze ve firmě si tedy zřejmě příští rok rozdělí akcionáři. Valná hromada, na které se o dividendách bude jednat, proběhne už v dubnu, což je téměř o dva měsíce dříve než obvykle.
Na možnost vyplacení dividend nepřímo upozornil začátkem prosince finanční ředitel Telecomu Juraj Šedivý. Uvedl, že Telecom si může dovolit zvýšit zadlužení o další dvě miliardy eur. Připustil rovněž, že finanční hotovost firma zřejmě nevyužije na akvizice.

ČEZ doufá v nové akvizice
Jistota drobných i větších investorů se v příštím roce jmenuje ČEZ. Energetická firma už oznámila, že dál zvýší zisk, který se letos odhaduje na 16 miliard korun a bude se snažit prosadit v zahraničí. V Bulharsku a Rumunsku ČEZ v posledních dvou letech investoval zhruba 13 miliard korun do nákupu rozvodných firem. Na další úspěšné akvizice ale zatím čeká, přestože se účastní řady tendrů hlavně v Polsku a na Balkáně, zvláště v Makedonii a Černé Hoře.
Podle agentury Dow Jones ČEZ jedná s nizozemskou společností VS Energy International a dalšími firmami o investici do energetiky na Ukrajině. "Nějaké rozhovory proběhly. V tuto chvíli ale na Ukrajině nic nekupujeme," řekl šéf ČEZ Martin Roman pro ČTK. Očekávaný rekordní zisk v roce 2006, jehož výši ale firma nesdělila, ovlivní zejména úspory z nového organizačního uspořádání skupiny a rostoucí poptávka po elektřině v Evropě. Ta zdražuje i domácí velkoobchodní (o necelých 15 procent) a maloobchodní ceny (zhruba o 10 %). Zisk může pozitivně ovlivnit i obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého. Očekává se, že v polovině roku ČEZ oficiálně oznámí záměr postavit v Česku nové jaderné bloky.

Erste Bank dál expanduje
Rakouská finanční skupina Erste Bank rozšířila před několika dny své impérium o Rumunsko, když koupila obdobu České spořitelny - Banca Comerciala Romana.
Pokračuje tak v expanzi na východ a není ještě u konce. Vedle České spořitelny je už součástí rakouské skupiny Slovenská spořitelna, chorvatská Riječka banka, maďarská Postabank a srbská Novosadska banka. Rakouský dům se ale dívá po dalších příležitostech, například na Ukrajině. Akvizice na nové evropské trhy se Erste vyplácí: letos za tři čtvrtletí její čistý zisk narostl o čtyřicet procent na 508,8 miliónu eur, za celý rok má být zhruba 600 miliónů eur.
Největší tuzemská banka navíc plánuje další upevnění své pozice lídra ve spotřebitelských úvěrech, hypotékách a platebních kartách a meziroční růst zisku o deset procent. K vyššímu výdělku spořitelny v roce 2006 přispěje i další snížení daně z příjmu právnických osob.
Erste se však nevěnuje jen expanzi. Souběžně s tím nutí své východoevropské akvizice ke stále přísnější kontrole nákladů - například Česká spořitelna letos na podzim nečekaně razantně snížila počet zaměstnanců o 500 lidí. (ska)

KB: pomohou vyšší dividendy?
Když Laurent Goutard letos v říjnu přebíral nejvyšší post v Komerční bance (KB), řekl, že třetí největší peněžní dům v Česku chce zvyšovat podíl na trhu.
KB je nejziskovějším ústavem v zemi, v nejrychleji se rozvíjejících obchodech - v hypotékách, spotřebitelských úvěrech i v kreditních kartách - ji ale předhání Česká spořitelna. I když se nedá čekat, že příští rok bude z KB dravý finanční hráč, firmě se povede dobře. Stejně jako ostatní banky bude těžit z většího zájmu lidí a firem o půjčky. Nové klienty přivede bankám i očekávaný růst reálných mezd.
U zisku KB lze počítat spíš jen s mírnějším růstem. Banka se nechystá na prodej významných majetkových účastí. Naopak jí ale zisk může vylepšit další zvyšování úrokových sazeb ČNB: KB je významným hráčem na mezibankovním trhu a růst sazeb by jí vylepšil výnosy. Zhodnocení jejích akcií analytici odhadují zatím v kategorii "mírně". Situaci může změnit hlavní akcionář Société Générale (SC), pokud by se rozhodl vyplácet větší dividendu. Ta letošní byla jen polovinou loňských 200 Kč na akcii. Banka je podle ekonomů překapitalizovaná, k vyšším dividendám se však zatím SC nevyjádřil. (ska)

Síla Orca zůstane v Česku
Investiční záměry skupiny Orco Property Group, která patří k největším investorům na realitním trhu v regionu střední Evropy, budou i v roce 2006 směřovat hlavně do nemovitostí v Česku a v dalších zemích střední a východní Evropy.
Ve střední Evropě jsou stále v porovnání se starými zeměmi EU relativně vysoké výnosy. Ty zde například u administrativních budov dosahují kolem 7 procent. V sousedním Německu nebo Francii jsou výnosy na úrovni šesti procent. Nejvíce peněz chce přitom Orco investovat do administrativních budov a do bytových projektů střední a luxusní kategorie. Zástupci firmy plánují i výstavbu a správu hotelů. Expanzi v hotelovém byznysu odstartovalo Orco již letos na jaře, když v rámci privatizace koupilo v Chorvatsku několik hotelů. V této zemi plánuje otevřít další hotely i v příštím roce. Velice aktivní v akvizicích bude také Endurance Fund, jehož manažerem je Orco Property Group. Akcionáři fondu jsou institucionální investoři, jako například Morgan Stanley, ČS, ORCO. Orco Property Group, investor, developer a správce nemovitostí, působí na realitním a hotelovém trhu ve střední Evropě od roku 1991.