Rusko přitvrdilo a odpojilo Ukrajině plyn

Rusko přitvrdilo a odpojilo Ukrajině plyn

Ruský prezident Vladimir Putin dal včera Ukrajincům nevšední novoroční dárek. Jelikož vláda v Kyjevě odmítla zvednout cenu odebíraného zemního plynu ze současných 50 na 220 dolarů za tisíc krychlových metrů, zastavila ruská státní společnost Gazprom dodávky do země svého souseda.
Začala pouštět do plynovodu směřujícího přes ukrajinské území do střední a západní Evropy přesně o čtvrtinu méně suroviny než doposud. Takový byl alespoň podíl odebíraný ještě poslední den loňského roku Ukrajinou.
Kyjev podobně jako většina evropských zemí tvrdí, že mu zásoby plynu vystačí na několik týdnů. Německo a další státy včetně ČR budou ale muset hledat alternativní zdroje, pokud by se spor Moskvy s Kyjevem táhl delší čas.
"Některými trasami plyn vůbec neproudí, což může vést k poklesu tlaku a v důsledku omezení dodávek do západní Evropy," citovala agentura Reuters mluvčího ukrajinské společnosti Naftogaz Eduarda Zanjuka.

E.ON varuje velkoodběratele

Maďarsko hlásilo včera na večer, že tlak v potrubí klesl již o čtvrtinu. Největší německý dodavatel, společnost E.ON, ve stejném čase oznámil, že snížení dodávek na Ukrajinu by se ve Spolkové republice mohlo projevit brzy u velkoodběratelů.
Kyjev je ochoten přistoupit na nárůst cen odebíraného plynu postupně, nevyjádřil se ale zatím ke včerejší Putinově nabídce, podle které Rusko zvýší ceny skokově až k 1. dubnu.
Kyjevská vláda včera oznámila, že je ochotna platit Gazpromu maximálně osmdesát dolarů za tisíc kubických metrů plynu. Opětovně pak poukázala na skutečnost, že sousední Bělorusko platí Rusku padesát dolarů a Gruzie, která se k Moskvě v posledním čase staví značně nepřátelsky, 110 USD za tisíc kubíků.
Vedení Gazpromu Ukrajince podle listu The New York Times obvinilo, že budou v příštích dnech plyn pro vlastní potřeby odebírat tajně a vyvolají tím omezení dodávek do dalších zemí.
Ukrajina odebírá přibližně čtyřiadvacet, zatímco Evropská unie 150 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně.

Politický nátlak

Moskva sice odmítá, že by na vládu v Kyjevě vykonávala politický nátlak, opak je ale pravdou. Na Ukrajině se 26. března konají parlamentní volby a vyhrát by nich mohl blok stran vedený prezidentem Viktorem Juščenkem, který chce svou zemi urychleně dovést do EU a NATO. V předloňských prezidentských volbách, které byly rozbuškou ukrajinské "oranžové" revoluce, Juščenko porazil tehdejšího premiéra Viktora Janukovyče podporovaného Moskvou. Janukovyč nyní hodlá v čele proruské Strany ukrajinských regionů znemožnit vítězství liberálních sil orientovaných na Evropu.
Nová ukrajinská vláda, kterou Juščenko jmenoval loni v září, kdy zbavil úřadu premiérku Julii Tymošenkovou, čelí nemalým hospodářským potížím, které by zastavení dodávek plynu mohlo ještě prohloubit. "Odmítnutí splnit naše požadavky bude mít pro Ukrajinu a bohužel také i pro bratrský ukrajinský lid katastrofální důsledky," zdůraznil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.
Postoj Moskvy ostře kritizoval Putinův hlavní ekonomický poradce Andrej Illarionov, který ze svého úřadu odstoupil minulý týden.
"Jedním z důvodů mé rezignace bylo právě tohle. Proti svým sousedům používáme zbraně z oblasti energetiky," řekl Illarionov rozhlasové stanici Echo Moskvy.
Německo, Itálie a Francie, které jsou hlavními odběrateli ruského plynu, apelovaly na Moskvu již v sobotu, aby se spor s Ukrajinou pokusila vyřešit jinak než nátlakovými prostředky. EU bude o celé záležitosti jednat ve středu.

Ukrajina hledá alternativy

Kyjev se snaží otevřít další zdroje zemního plynu na ukrajinském území. Do 24. března hodlá nabídnout zahraničním investorům k průzkumu a případné těžbě rozsáhlé území v kontinentálním šelfu Černého moře.
S vítězem výběrového řízení pak ukrajinská vláda hodlá uzavřít dohodu v hodnotě nejméně dvou miliard eur.
Zdroje z Černého moře by mohly Ukrajině dodat zhruba čtyři miliardy krychlových metrů plynu ročně. Dvacet miliard kubíků již Ukrajinci těží dnes.

EU má zásoby plynu na několik týdnů
Ukrajina
Čtvrtinu své spotřeby ve výši 80 mld. m3 ročně kryje země z vlastních zdrojů, dvacet čtyři miliard m3 dováží z Ruska, zbytek z Turkmenistánu, přes Ukrajinu vyváží Rusko do západní Evropy přibližně 150 mld. m3 plynu, což je čtvrtina celkového dovozu EU.
Česko
Přes území ČR proudí do západní Evropy přes 70 mld. m3 ruského plynu ročně, ČR odebírá asi šest miliard, zásoby vystačí i při úplném odstavení dodávek, podle společnosti RWE Transgas, na několik týdnů.
Německo
Dovoz plynu z Ruska kryje místní spotřebu ve výši 100 mld. m3 z jedné třetiny. Současné zásoby vystačí při kompletním přerušení dodávek na 75 dní. Německo může výpadek krýt dovozem z Norska.
Itálie
Italská společnost Eni dováží z Ruska 29 procent své spotřeby. Podle Gazpromu se může dostat do potíží.
Maďarsko
Maďarská firma MOL tvrdí, že domácí zásoby plynu jsou postačující.
Polsko
Má zásoby plynu na týden, ruský plyn dováží také přes Bělorusko.
velká británie
Tradiční producent plynu v posledních letech snížil těžbu. Ruský plyn proudí na britské ostrovy přes Belgii, která by se při snížení dodávek sama mohla dostat do potíží.
Zdroj: Reuters, RWE Transgas