"Nejdůležitější je hosta získat. A když k nám už přijde, nesmí se stát, aby odešel do jiného hotelu. Musí vždy dostat něco navíc, než očekává. A potom se bude stále vracet. To je něco, co funguje po celém světě," tvrdí Viliam Sivek, majitel největší české hotelové sítě a zároveň největší cestovní kanceláře, která se specializuje na příjezdovou turistiku - EuroAgentur Hotels & Travel.
Nyní - když se stal manažerem hokejové Sparty - uvažuje o tom, že by do byznysu zapojil i hokejisty. "Řada z nich má dostatek peněz, které chce investovat do nějakého podnikání. A z vlastní zkušenosti vím, že je gastronomie a hoteliérství lákají," říká Sivek.


HN: Jste výhradním vlastníkem úspěšné firmy. Po patnácti letech jste ji ale transformoval na akciovou společnost. Proč?
Když jsem loni zaplatil daně za EuroAgentur jako fyzická osoba, řekl jsem si, že takhle to dál nejde. Transformoval jsem proto firmu na akciovou společnost.
Pominu-li otázku daní, pak máme jako akciová společnost také daleko lepší vyhlídky na strategického partnera, kterého pro naši expanzi hledáme.


HN: Kolik procent společnosti byste případnému strategickému partnerovi odprodal?
Nehledám partnera, kterému bych odprodal část EuroAgentur. To v žádném případě.
Chci strategického partnera pro další podnikání. To znamená, že s někým, koho považuji za seriózního a silného investora, chci založit novou firmu.
Každá firma má nějaký svůj zenit. Je to doba, kdy se musí zastavit, nadechnout a pak teprve pokračovat v dalším podnikání. A já si myslím, že u nás tento okamžik nastal právě teď.
Před několika dny jsme otevřeli hotel U Jezulátka u Karlova mostu v Praze. V únoru otevíráme Byznyshotel v Jihlavě, v březnu hotel Mánes v Myslíkově ulici v Praze, v dubnu Krystalhotel v Malé Štěpánské, v květnu hotel Viliam v Bratislavě.
Vyjma toho máme rozdělaných dalších pět projektů. A to je právě ten čas, kdy se musíme zastavit a říct si, co budeme dělat dál a jak to budeme dělat dál.
Musíme mít jistotu, že jsme schopni to všechno uřídit, hotely obsadit. Prostě to ekonomicky zvládnout. Aby expanze nepředběhla naše možnosti. To se v tržní ekonomice stává. A řadu firem pak špatné odhady zcela potopí.


HN: Vedete již konkrétní jednání s konkrétním zájemcem?
Ano. Dokonce již mohu říct, že jsme si strategického partnera našli. Jméno ale prozrazovat nechci.
Řeknu jen, že se jedná o velkou českou renomovanou firmu.

Hotely s označením de luxe zatím provozovat nechci


HN: V současnosti provozujete asi čtyřicítku hotelů a restaurací. Zatím se specializujete na tří- až čtyřhvězdičkové hotely. Uvažujete i o těch s označením de luxe?
Zatím jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Možná i proto, že takový typ hotelu je velmi náročný na servis, a tedy i na provozní náklady.
Když například zjistíte, že pětihvězdičkový hotel na strategickém místě v Praze začne v červnu inzerovat cenu jen 85 euro za pokoj, tak uvažujete, jak je možné, že se jim to při zachování vysokého standardu služeb vyplatí.
Možná i to je důvod, proč zatím o pětihvězdičkových hotelích nepřemýšlím.


HN: Takže do luxusních hotelů vaše investice zatím nemíří. A co naopak ty levné? O EuroAgentur se v posledních měsících mluví jako o možném budoucím partnerovi EasyHotels, který provozuje v Evropě velmi levné hotely, které ale například nemají okna...
Máme s lidmi od EasyHotel podepsanou smlouvu o mlčenlivosti. Mohu zopakovat jen to, co jsem již veřejně přiznal: hledáme v Česku vhodnou nemovitost.
EasyHotel je absolutně specifický objekt, který má na šesti až osmi metrech čtverečních pokoj, záchod i koupelnu. EasyHotel, který stojí v Londýně, má 32 pokojů, z toho jen dva mají okna.
Pokud chcete mít na pokoji uklizeno, musíte si to zaplatit zvlášť.
Za ovládání na televizi se platí také zvlášť. V hotelu není výtah. Těžké kufry si musíte po schodišti, které na první pohled vypadá jako požární, vynést sám.
Hotel neposkytuje žádné snídaně, neakceptuje platební karty.


HN: Myslíte si, že pro takový typ ubytování najdete v Česku vhodnou klientelu?
Zatím nevím. I tuto otázku si při hledání vhodné budovy klademe.
Za cenu, kterou bychom museli v takovém hotelu vybírat, aby to pro nás bylo ekonomicky výhodné, se v Praze nabízejí velmi kvalitní penzióny.


HN: Jaké další plány má firma EuroAgentur pod vaším vedením?
Rozjíždíme vlastní franšízy. Po šestnácti letech jsme našli tu sílu, že začínáme prodávat i své jméno.
Ke jménu nabízíme i naše rezervační systémy. Jen během měsíce, co jsme s tím začali, se nám přihlásilo devět hotelů, které se nám do naší franšízy hlásí.


HN: Kde ty hotely budou?
Zatím nemohu uvést žádné podrobnosti.


HN: Vy osobně byste je rád viděl kde?
Já bych je chtěl po celé republice. Hlásí se nám ale i hoteliéři ze zahraničí. Například z Bratislavy a Tater.
Budeme si ale vybírat podle přísných pravidel. Chci, aby hotely, které zahrneme do naší sítě, byly zárukou kvality.


HN: Hotel Jelení dvůr na Pražském hradě, který vaší společnosti patří, získal loni prestižní cenu Best of Reality. Kdo vám dělá design hotelů?
Někdy jej vymýšlím sám, někdy je to týmová práce. Nemáme žádné architekty, kteří by nám interiéry budov zařizovali.
Chceme, aby to bylo teplé. Nápady sbíráme po celém světě.
Když například přijedete na Mauricius, vidíte, že vás v recepci posadí do křesla a recepční vás v něm také přijímá. Otřou vám ruce teplou žínkou.
Při zařizování Jeleního dvora jsem se hoteliéry na Mauriciu inspiroval. Když přijedete do hotelu Jelení dvůr, sednete si a dostanete sklenku křišťálové vody. A když si host sedne, tak je váš. Viděla jste nadávat sedícího člověka?
Tak se snažíme něco takového přinést i do našich hotelů. A opravdu to funguje.
Praxe, a to nejen moje, ale všech hoteliérů světa, ukazuje, že host, kterého uvítáte v sedě a nabídnete mu například uvítací drink, bude daleko spokojenější. Takový člověk se k vám bude vracet. Hotel Jelení dvůr nejsou ale jen kvalitní služby. Myslím, že se nám hodně povedl jako celek. Mám z něj dobrý pocit. A přitom to byla budova v havarijním stavu.


HN: Dostal jste v uplynulém roce od Národní hotelové federace titul Nejlepší hoteliér roku. Být nejlepší se poměřuje různými parametry, mimo jiné ziskem. Jaký hospodářský výsledek vykázala loni firma EuroAgentur Hotels & Travel?
Možná jsem ocenění hoteliér roku získal proto, že už mám na to opravdu věk. Soukromý hotelový byznys dělám už šestnáct let.
Ocenění přitom nepatří jen mně. Mají na tom zásluhu všichni lidé, které zaměstnávám. A těch je necelých pět set. Zcela paradoxně pak můj nejužší kolektiv nepochází z hotelnictví. Jsou to lidé organizačně schopní, kteří se hotelový byznys za ta léta naučili.


HN: A jaké jsou vaše hospodářské výsledky?
Daň z příjmu jsem loni zaplatil kolem třiceti miliónů korun. Z toho si můžete odvodit, jaké má firma výsledky.


HN: Kolik lidí ze zahraničí jste ve svých hotelech loni ubytovali?
Loňská čísla ještě nemám po kupě. Ale v roce 2004 to bylo přes 250 tisíc cizinců. Máme jedno centrum v Praze. Z něj pak obsazujeme naši hotelovou síť. Podnikatelský záměr byl již od počátku jasný: propojit cestovní kancelář, která se specializuje na příjezdovou turistiku, s hotelovým byznysem.

Host chce ušetřit, a tím nám vydělá ještě víc


HN: Vyjma hotelů vlastníte i řadu restaurací a kaváren. Jak se vám daří tyto dvě činnosti propojit?
Myslím, že docela dobře. Dám vám takový příklad. Přijde k nám do hotelu host a my mu dáme takovou slevovou knížku jako dárek.
V ní nabízíme třeba slevy na kávu ve výši dvaceti procent. Host se podívá, kde kavárna stojí, a řekne si. Café Rococo? To je jen pár metrů od hotelu, kde bydlím.
A host jde, a protože chce ušetřit, tak u nás utratí další peníze. A přesně s takovou službou se dá hrát. Kdybych mohl mít divadlo, tak hostům nabídnu kulturu.


HN: Koncem minulého roku jste se stal generálním manažerem HC Sparta. Nabídnete hostům také lístky na hokej nebo na akce, které proběhnou ve sportovní hale v pražských Holešovicích, kde má hokejová Sparta své zázemí?
Tak to mne zatím nenapadlo.
Ale je to dobrý nápad. Jo. Myslím, že by všichni naši hosté měli chodit na Spartu.


HN: Uvažujete o tom, že by vám s hotelovým byznysem mohli nějak pomoci i hokejisté?
Určitě, včera jsem o tom zrovna s jedním z nich mluvil.
Řada hokejistů má dostatek peněz, které chce investovat do nějakého podnikání. A z vlastní zkušenosti vím, že je gastronomie a hoteliérství láká. Chci jim tedy se svými lidmi poskytnout poradenství tak, aby v novém životě hned neprodělali to, co v ledním hokeji pracně vydělali.

Viliam Sivek
Majitel největší české hotelové sítě a cestovní kanceláře, která se specializuje na příjezdovou turistiku, získal v uplynulém roce od Národní hotelové federace ocenění Hoteliér roku. Jeden z jeho hotelů - Jelení dvůr na Pražském hradě, získal loni prestižní designérskou cenu Best of Reality. Viliamu Sivkovi je 59 let a je rozvedený. Nyní žije se svou dlouholetou partnerkou. Má dvě dcery a dva syny. Všichni svému otci pomáhají s hotelovým byznysem. Syn Michal hrál ještě nedávno lední hokej ve Spojených státech za Pittsburgh. Na ledě se objevoval spolu s Mario Lemieuxem. Nyní hraje za hokejový klub HC Sparta Praha. Viliam Sivek se minulý rok stal generálním manažerem hokejové Sparty. Říká o sobě, že zatímco hotelový byznys ovládá především jeho rozum, Sparta je jeho "srdíčko". Dlouhá léta hrál volejbal. Nyní ho baví (kromě hokeje) i tenis.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist