Jiří Zlatuška: Jsme tak ješitní, že je odmítneme?

Projekt výstavby Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně znamená: znalosti, výzkumné know-how, napojení na špičkové výzkumné prostředí, vědce a projekty. To vše by přinesla účast renomované americké Mayovy kliniky, instituce ve světovém měřítku excelující v kvalitě základního, aplikovaného i klinického výzkumu, napojení na špičkové firmy i schopnosti přetvářet poznatky výzkumu v nové léčebné postupy, ale také patenty nebo špičkové vzdělávání lékařů.
Investice ve výši téměř dvou miliard korun je vysoká jen zdánlivě. Mayova nadace se zavazuje vyvážit tento materiální vklad garancí společných projektů, kde jsou již dnes přiděleny tři s objemem financování 100 miliónů korun, a spoluprací s odborníky, kteří brněnskému centru usnadní přístup k financování ze zdrojů americké "grantové agentury" National Institute of Health s ročním rozpočtem 30 miliard dolarů.


"Srdcaři" jsou dobří...
Profesor Syka založil svou polemiku Ať profesor Zlatuška nesnižuje své kolegy! (HN 21. prosince) na obhajobě úrovně českého výzkumu v klinické medicíně a odmítnutí relativizování jeho kvality srovnáním se světem. Jeho pýcha je v domácích podmínkách pochopitelná. Klinická medicína se v letošní analýze Rady vlády pro výzkum a vývoj umístila z hlediska ukazatele relativního citačního dopadu oboru RCIO - procentuálního srovnání "kvality" domácích publikací s celosvětovým průměrem, kde nehraje roli velikost země nebo absolutní počet publikací - mezi celkovým počtem 24 oborů jako jeden ze tří (s matematikou a inženýrstvím), ve kterých česká věda znatelněji převýší pouhou polovinu průměrné kvality vyspělých zemí.
U klinické medicíny to ovšem znamená dosažení úrovně 99 procent průměrného ohlasu všech zemí světa včetně rozvojových. Je toto skutečně výsledek, o který máme stát a který si nezaslouží charakterizaci jako přibližování k pouhému průměru zespoda? Nestojí nám vlastní hrdost za to, abychom se porovnávali alespoň s průměrem rozvinutých zemí?


...ale "svět" potřebujeme!
Skutečně si naše země může dovolit odmítnout příchod instituce tohoto kalibru, když naše cena za něj je malým zlomkem vládní rozpočtové úspory v minulém roce? Nevidíme si opravdu ani na špičku nosu, když děláme mediální cirkusy kolem investičních pobídek nebo výkupu pozemků pro montovny, které k nám jdou za nijak extra kvalifikovanou prací vyrábět konzumní produkty, ale necháme plavat šanci dostat k nám opravdovou líheň vědeckých špiček, která na našem kontinentě nemá srovnání? Nebylo by přirozenější, kdyby oponenti projektu z řad vědecké obce raději protestovali proti přímým i nepřímým veřejným výdajům do pouhých montážních linek pro produkty japonských inženýrů?
Důležitou součástí činnosti ICRC má být vzdělávání formou tří typů aktivit: zhruba dvouletých stáží pro naše vybrané mladé lékaře a další specialisty na Mayově klinice, plně klinikou hrazených, tříměsíčních pobytů na Mayo zaměřených na zkušenosti při zavádění nových metodik a doktorského studia vedoucího k titulu Ph.D. s renomé daným Mayovou klinikou. Ale i vědci jsou jen lidé z masa a kostí a nectnosti jako ješitnost či žárlivost jim nemusí být cizí.
Metafora s modelem vesmírné stanice s pozemskou bází všech brněnských vysokých škol, které rozvíjejí biologický, lékařský a přístrojový výzkum - Masarykovou univerzitou, Veterinární a farmaceutickou univerzitou a Vysokým učením technickým, výrazným zájmem brněnských ústavů Akademie věd i dalších institucí z širšího okolí, je zcela na místě.
Schválí-li vláda projekt ICRC, má jižní Morava příležitost stát se významným centrem biomedicínského výzkumu ojedinělým v rámci střední a východní Evropy. Příznivý efekt z toho by však nepochybně pocítila celá česká věda.
Autor, senátor, je místopředsedou Výboru pro vzdělání, vědu, lidská práva a petice