Šéf největší české firmy nezná neúspěch

Šéf největší české firmy nezná neúspěch

Snad nikdy, kromě studentských brigád, nebyl ničím jiným než ředitelem. A úspěšným. Martin Roman, který od února 2004 řídí energetický kolos ČEZ, v tomto trendu pokračoval i loni. Firma by měla vykázat rekordní zisk kolem 16 miliard korun a udržet si postavení nejziskovější tuzemské firmy.
"Vždy si především cením hodnocení jiných a hodnocení ze strany investorů takovým je. To považuji za největší loňský úspěch. Vždyť jen majetek státu jsme zhodnotili o 147 miliard. To je na jednoho občana téměř 15 tisíc korun," říká k loňskému roku Roman.
Za dobu jeho působení v ČEZ se zvedla hodnota společnosti celkem o více než 320 miliard korun. Tržní kapitalizace firmy v současnosti činí téměř 15 miliard eur. To je nejvíce ze všech středoevropských firem.
Zahájil také expanzi ČEZ do zahraničí. Loni dokončil nákup 51 procent rumunské distribuční firmy Electrica Oltenia za 4,5 miliardy korun. Rok předtím za devět miliard ČEZ koupil dvě distribuční firmy v Bulharsku. To je rekordní investice české společnosti v zahraničí.
Loňské ovládnutí Severočeských dolů za devět miliard bylo naopak největší domácí investicí české firmy.
V čem je tedy výjimečnost Martina Romana? Sám o tom, jak se rozhoduje a firmy řídí, moc nemluví. A to sedí na různých ředitelských židlích už čtrnáctým rokem. Nejdříve, ještě jako student, v české pobočce potravinářské firmy Wolf Bergstrasse jako ředitel prodeje, pak na postu generálního ředitele v Jance Radotín a ve stejné funkci ve Škodě Holding. Všechny postavil na nohy.
"Hlavně proto, že jsme zavedli systémy prodeje, získali nové zakázky a snížili náklady tím, že se prosadila kultura, v níž každý věděl, že se má chovat, jako by šlo o jeho vlastní majetek," vrací se pár let zpátky. A přidává další recept - stálý tlak na produktivitu a koncentraci na klíčové věci přinášející firmám hodnotu. To vše podmíněno získáním týmu špičkových lidí.
"Má obrovskou schopnost absorbovat informace a ve velmi krátkém čase je analyzovat," vysvětluje jeden z jeho blízkých spolupracovníků Jiří Borovec, který v ČEZ odpovídá za výrobu.
Lidé, co Romana znají, o něm mluví jako o muži zrozeném pro úspěch. Bývalý primátor Plzně a nyní senátor Jiří Šneberger na něm oceňuje dravost, cílevědomost a umění používat v jednání kompromisy, pokud povedou k úspěchu. "V poklidu jsme řešili i věci, které nebyly až tak příjemné," připomíná dobu, kdy Roman řídil v té době problémovou Škodu Holding.
K tomu, aby byl "nejlepší" ho ale už vedli rodiče. Otec báňský inženýr a matka učitelka. Ve škole, měřeno známkami, se jim to dařilo. Ambicióznost pak doplnilo vzdělání. Vedle práva zvládl i ekonomii.
"Když člověk studuje dvě vysoké školy najednou a ještě do toho pracuje, zvykne si na intenzívní tempo," tvrdí Roman.

Šéf největší firmy nezná neúspěch

V německém Heidelbergu nebo švýcarském Sant Gallenu, kde také studoval, si tenhle dnes úspěšný muž po přednáškách vylepšoval životní úroveň jako zahradník, frézař nebo rozvážel nákupy.
"Opravdu pocit výjimečnosti nemám a pevně věřím, že nikdy mít nebudu. Ale určitě jsem hodně pracovitý, bez toho to nejde," povídá na rovinu.
A ještě jedna věc je pro pochopení Romanových schopností důležitá: Na začátku jeho kariéry při něm stál manažer světového formátu. Když ve třiadvaceti jako student přebral v Česku řízení firmy Wolf, jeho přímým nadřízeným se stal právě penzionovaný marketingový šéf koncernu Unilever. Tedy jedné z největších potravinářských firem světa. "Věděl, že nemám zkušenost, tak mě bral do terénu a učil, že ani jako ředitel se nesmím bát pomoct třeba při rovnání zboží do regálů," vzpomíná Roman. Naučil ho ale i systémovosti, orientovat se v marketingu, pracovat denně s čísly a také ho přesvědčil, že žádné rozhodnutí nelze přijmout bez předchozí kalkulace.
Tím vším se řídí dodnes.
To potvrzuje i Jan Musil, generální ředitel Škody Power, když vzpomínal, jak Roman do firmy přinesl styl řízení "přes čísla". A ještě na jednu věc Musil oceňuje: Roman neprosazuje svůj názor za každou cenu. "Ustoupí, pokud si člověk to své opravdu objektivně obhájí. Má schopnost komunikovat. A co je také důležité - dokáže dát lidem prostor. Když si řeknou o větší hřiště a mají na to, dostanou ho."
Manažerským vzorem Romana je americká legenda Jack Welch, který proměnil byrokratický General Electric v prosperující korporaci. I za cenu, že propustil během prvních čtyř let sto tisíc lidí a sáhl po drastických metodách. Ty ale Roman nepoužívá, i když třeba ve Škodě Holdingu propustil polovinu z dvanácti tisíc zaměstnanců. Ale to považoval za nutnost, aby firma vůbec mohla přežít. Hodně ale sází na motivaci, kontrolu přes čísla a dobrý tým. Rád přitom říká, že se nebojí mít vedle sebe lidi, kteří jsou ještě lepší. "Jenom to posune člověka dopředu," má pro to vysvětlení. A s nadhledem dodává: Všichni máme právo na těch devadesát procent nápadů, které se nakonec neuskuteční.
Na tomhle Romanově vidění světa dnes stojí i úspěch energetické společnosti ČEZ, jejíž loňský zisk analytici odhadují na 16 miliard korun. Letos má být ještě vyšší. Tedy zase rekordní. Vedle rostoucích cen elektřiny ho ovlivní i miliardové úspory. Ty vznikly díky novému uspořádání skupiny a celkem přesáhnou 7,7 miliardy korun. Jen letos se ušetří na 1,8 miliardy korun.
O tom, že má Martin Roman odvahu, nepochybuje asi nikdo. Má ale i pořádný smysl pro recesi. Jak jinak si totiž vysvětlit, že si stoupne před desititisícový dav "svých" energetiků, kteří loni zaplnili Sazka Arenu a spolu s dalšími členy představenstva jim zapěje song Síla skupiny s refrénem "Jsme všichni ČEZ". A to o sobě prohlásil, že jednou z mála věcí, s níž si v životě nevěděl rady, byl jeho hudební antitalent. Tou druhou oblastí, kde mu pánbůh nadělil spíš vůli než talent, je sport. "Ale tam jsem naštěstí nikdy nějaké strašně velké ambice neměl," říká. Odpočívá při tenisu, na golfu nebo doma. Rád má výtvarné umění. "Mně se zpočátku líbily spíš starší obrazy. Ale v poslední době mi dělá radost kupovat mladé umělce. Je to samozřejmě finančně dostupnější a pak mám dobrý pocit, že mohu pomoci, protože chce-li si člověk vydělávat na život malováním obrazů, je to sakra těžký úkol," poznamenává k tomu.
Budoucnost stále spojuje s ČEZ. Má totiž jasno: je to jedna z mála českých firem, která má šanci expandovat v zahraničí. A že jde o firmu, v níž má stát 67,6 procenta akcií, moc neřeší. "V manažerské pozici se musíte vždy řídit přáním akcionářů. A pak je jedno, kdo jím je. Snažím se vždy jednat tak, jako by šlo o jakoukoliv standardní nadnárodní společnost," vysvětluje. Kdo ví, třeba v budoucnu v některé z ní tenhle pro úspěch zrozený muž zakotví.