Julija Tymošenková: Ukrajinu čekají další energetické krize

Evropa si po domnělém ukončením sporu mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli cenám plynu oddechla tak hlasitě, že to bylo slyšet až tady v Kyjevě. Urovnání sporu ale vzbuzuje víc otázek, než kolik jich řeší. Vzhledem k tomu, že dohoda vydává energetické potřeby Ukrajiny do rukou neprůhledné společnosti, napojené na mezinárodní zločince, je setbou, z níž vyklíčí nové a snad i nebezpečnější krize.

Obchod prolezlý korupcí

Urovnání mezi Ukrajinou a ruským státním monopolem Gazprom je nepřijatelné, neboť energetickou budoucnost Ukrajiny vydalo do rukou RosUkrEnergo, zločinecké sněti na těle státní plynárenské společnosti. Firma RosUkrEnergo byla založena v posledních měsících existence režimu bývalé hlavy státu Leonida Kučmy. Přesto jako zázrakem získala kontrolu nad veškerými ukrajinskými dovozy plynu ze Střední Asie. Podle dohody uzavřené v uplynulém týdnu si kontrolu udrží.

Obchod s plynem je v zemích bývalého Sovětského svazu prolezlý korupcí. Dokud jsem byla ministerskou předsedkyní, má vláda usilovala o prošetření společnosti RosUkrEnergo - aby se zjistilo, kdo jsou vlastně její majitelé, jak získala praktický monopol na dovoz středoasijského plynu a kam plynou její zisky. Teď když už ve vládě nejsem, vyšetřování bylo odloženo. Energetické potřeby Ukrajiny, a tedy i jistota dodávek energií pro celou Evropu, nebudou nikdy v bezpečí, bude-li přeprava plynu v rukou tajuplných společností s neznámými vlastníky.

Ukrajina je nesmělá

Problémy, otevřené sporem o plyn mezi Ukrajinou a Ruskem, ovšem sahají za energetickou bezpečnost a oživují otázky ohledně místa Ukrajiny v Evropě a ve světě. Jak tento zápas dokládá, Ukrajina je povinována přijmout exponovanou úlohu v evropských záležitostech. Musí zvážit, do jaké Evropy zapadá, jakou rovnováhu má hledat mezi Ruskem a Evropskou unií a jak má najít sebejistotu potřebnou k tomu, aby se plně ujala své role ve světovém dění.

Bylo by naprosto pošetilé tvrdit, že Ukrajinci začínají s nepopsaným listem. Pohled Ukrajinců na svou zemi a její zájmy různými způsoby formovala staletí, kdy Ukrajina byla součástí ruské a sovětské říše. Jedním důsledkem je to, že Ukrajinci jsou často nesmělí, mají-li otevřeně prosazovat nezávislé zájmy Ukrajiny - což lze doložit právě tím, že Ukrajina přijala dohodu, která ponechává její energetickou bezpečnost tak nejistou.

Abnormální historie

Ukrajinské vztahy se světem jako u každé země určují čtyři vzájemně provázané faktory: dějiny, vlastenectví, národní zájmy a geografie. Každý faktor tu má zvláštní ozvuk. Pravda, Ukrajinci se právem cítí jako občané normálního, nezávislého státu a chtějí, aby se tak s nimi jednalo. To však neznamená, že chceme pohřbít dějiny a své historické vazby. Jsme normální země s abnormální historií.

Nechceme být bojištěm

Vskutku, zájmy Ukrajiny tvoří uklidňujícím způsobem dobře známý trojúhelník ekonomických, politických a strategických priorit: volný obchod a celosvětově otevřené trhy, prosperující a demokratické sousední státy a přání nestát se frontovou linií a už vůbec ne bojištěm ve střetu mezi Ruskem a Západem. Naším cílem je tedy demokratická Ukrajina ležící mezi prosperujícími a podobně smýšlejícími sousedy jak na východě, tak na západě.

Jistěže, nebezpečí tyranie, zmatku a války je v takzvaném "postsovětském prostoru" značné, a proto Ukrajina touží svou zranitelnost omezit. Ukrajinské nadšení pro EU se zakládá na myšlence, že evropská bezpečnost je nedělitelná.
Uvědomujeme si samozřejmě, že ani mezi nejvášnivějšími příznivci evropské integrace se nenajde mnoho těch, kdo chtějí Ukrajině pomoci k rychlému vstupu. Ohrožení dodávek plynu pro EU však dokazuje, že naše osudy jsou svázané. Evropa musí sehrát svou úlohu v procesu, kdy Ukrajina nově vymezuje své historické vazby k Rusku, a její činy nesmí nijak podkopat národní nezávislost Ukrajiny - či vlastně žádného ze států, jež se objevily po rozpadu Sovětského svazu.

Rizika baltského plynovodu

Navrhovaný plynovod přes Baltské moře, který by do Německa dopravoval plyn přímo z Ruska, přičemž by se vyhýbal Polsku, Ukrajině, pobaltským státům i zbytku střední Evropy, je v tomto ohledu nebezpečný, protože by mohl Gazpromu zajistit svobodu omezit dodávky plynu některým zákazníkům, aniž by ohrozil zásobování svých favorizovaných západních trhů. To je recept na oživení hrozeb, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro členské země EU, jako jsou Polsko, Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a tři pobaltské státy.

Bezpečí a národní zájmy

Obecně řečeno, Ukrajina usiluje o bezpečí a stabilitu a je dobře mít na paměti, že tady máme na co navázat. Nejzřetelnějším dokladem našich dobrých sousedských úmyslů a politické vyspělosti je skutečnost, že před více než deseti lety učinila Ukrajina rozhodnutí vzdát se postavení jaderného státu.

Dnešní krizi kolem dodávek plynu nesmíme zveličovat. Řečeno objektivně, Ukrajina jako stát je dnes bezpečnější, než kdy v dějinách byla. Ukrajinci se však necítí tak bezpečně, jak by měli.
Nejistotu a složité situace je třeba řešit jasným myšlením a rozhodným jednáním, nikoliv uzavíráním dohod, jež vydávají budoucnost Ukrajiny do rukou neprůhledných firem. Dnešní spor o dodávky plynu nám zajistí roli v transformované Evropě jedině prostřednictvím jasné formulace a obhajoby ukrajinských národních zájmů.
Autorka je bývalá premiérka Ukrajiny. (c) Project Syndicate, 2006 www.project-syndicate.org