Liberální reformy proměnily Slovensko v rovnostářštější zemi, než bývalo před nimi.
Když před třemi lety kabinet Mikuláše Dzurindy představoval světu rovnou daň, povinné spoření na penze v soukromých fondech a poplatky za recept, sklízel chválu ekonomů a mezinárodních institucí. A kritiku levice napříč Evropou: je to reforma jen pro bohaté.
Teď jsou na stole první detailnější čísla Ministerstva financí, jak reformy dopadly na konkrétní rodiny. Vydělala na nich každá rodina, kde alespoň jeden pracuje. Výrazně naopak klesla životní úroveň lidí, kteří žijí jen ze sociálních dávek. Prohloubila se hlavně extrémní bída Romů na východě země. Právě to je největší slabinou slovenských reforem.

Chudí s dětmi bohatli
"Po dlouhých letech se díky daňové reformě rozdíly v příjmech bohatých a chudých začaly zmenšovat," potvrzuje Eugen Jurzyca z bratislavského Institutu pro ekonomické a sociální analýzy.
Vůbec nejvíce si polepšily rodiny s velmi nízkými příjmy a dětmi. Člověku, který pracuje za minimální mzdu necelých sedm tisíc korun měsíčně, má dvě děti a ženu na mateřské, vzrostly za rok 2004 čisté příjmy rodinného rozpočtu o šestnáct procent. Stejná rodina, kde otec či matka vydělávají 48 tisíc korun, si ve stej-né době polepšila o dvanáct procent.


Tento výpočet přitom ukazuje nejen vyšší čisté příjmy díky poklesu daní, ale bere v úvahu i zdražení potravin a dalšího zboží kvůli sjednocení sazby DPH na úrovni devatenácti procent a růst platů.
Tím, kdo na reformě vydělal vůbec nejméně, jsou Slováci s průměrnými platy a střední třída. Bezdětný člověk s průměrným platem na úrovni sedmnácti tisíc korun měl po započtení všech změn daní i růstu platů na konci roku 2004 o 1,5 procenta vyšší příjem než o rok dříve. Vůbec nejvíce lidí na Slovensku dnes vydělává kolem třinácti tisíc korun měsíčně. Ti si - pokud nemají děti - polepšili jen o 0,3 procenta ročně.


"Tato srovnání platí obecně. Řadě konkrétních domácností se mohly příjmy snížit. V zákonech bylo před reformami mnoho výjimek a speciálních režimů pro některé profesní skupiny," říká slovenský ministr financí Ivan Mikloš. "Já osobně platím několikanásobně vyšší daně než před reformou. Pro novináře platil jeden ze speciálních režimů s velmi nízkou sazbou," říká zástupce šéfredaktora časopisu Týždeň Robert Žitňanský. Navzdory vyšším osobním odvodům silný zastánce reforem. "Hlavní je, že se udělal pořádek. Důležité je, že systém je přehledný a není v něm tisíce výjimek," říká.


Kritici nenapadají - s výjimkou prohlubující se bídy dlouhodobě nezaměstnaných lidí - samotné reformy. Varují, že vláda se opojila ekonomikou a jejími úspěchy, a zapomíná na vše ostatní.
"Důsledkem reforem, jejichž cílem bylo oživit ekonomiku, je umrtvování politického a společenského života," napsal před ča-sem šéfredaktor nejprodávanějšího slovenského deníku SME Martin Šimečka pro Respekt.


"Korupce se vyvinula v něco, co už má znaky systému a není to jen živelný jev typický pro všechny postkomunistické země," tvrdí.
Dzurindovu vládu skutečně kromě chvály za reformy provází i řada korupčních skandálů. Tím posledním byl vynucený odchod ministra hospodářství Pavla Ruska, po kauze s nevyjasněnými dluhy a směnkami. Přibývá však zároveň, na rozdíl od Česka, úředníků či policistů odsouzených za korupci.


Kritiku za silový postoj sklízí slovenská vláda za zásah do majetkových práv kvůli vyvlastňování ve prospěch továrny korejské automobilky Kia v Žilině.
Prosperita zatím není na Slovensku na první pohled viditelná. V bratislavských ulicích se netyčí mnoho nových veřejných staveb ani obytných budov. Bez ohledu na velikost je rozdíl mezi Prahou a Bratislavou propastný. V atraktivitě nových domů, sídel mezinárodních firem, nabídce dobře placených míst, restaurací či luxusních obchodů. Mezi českým a slovenským venkovem je rozdíl ještě propastnější.

Oboustranná inspirace
Prosperita však nikde na světě nebyla viditelná po prvních několika letech, kdy se ekonomika rozhýbala. Kdo by neznal ekonomické statistiky, těžko by si při návštěvě Irska tipnul, že se právě ocitl v druhé nejbohatší zemi Evropské unie. Naopak východ Německa je plný nových dálnic, univerzit a domů. Přitom je to jeden z koutů Evropy s nejhlubšími problémy vůbec.
Většina Slováků stále pohlíží na Česko jako výrazně bohatší a vyspělejší zemi. Slovensko však dělá mnohem více proto, aby se jí stalo v budoucnu.


Slovensko a jeho reformy jsou oblíbeným tématem českých politických debat. ODS na něj ukazuje voličům, aby viděli, jak dobře reformy fungují v praxi. Premiér Paroubek a ČSSD jako na odstrašující případ úpadku sociálního státu. "Nechceme, abychom se jako Slovensko dostali do situace, kdy na nemocnice útočí exekutoři," řekl před časem premiér.
Inspirace je oboustranná. Šéf opoziční levicové strany Smer Robert Fico by byl rád, kdyby ho právě Paroubek přijel podpořit před podzimními volbami. Fico se stále častěji odvolává právě na prosperující českou ekonomiku. "Proč dělat sociálně kruté reformy, když Česko velmi prosperuje i bez nich."

Srovnání Česka a Slovenska