Brusel bývá jevištěm pro domácí publikum
Evropská unie se včera snažila pochopit, proč se nad její dohodou o výjimkách na sazby DPH vznáší hrozba krachu. Poté, co na úterní schůzce ministrů financí zablokovaly tři nové členské země kompromisní návrh Rakouska, se v Bruselu všeobecně usuzuje, že ze strany Česka a Polska šlo o "ukazování svalů" domácímu publiku.
Česká hrozba vetem se dává do souvislosti s červnovými parlamentními volbami. Polsko se zase zmítá ve vnitropolitické krizi, která zřejmě vyvrcholí předčasnými volbami. "Jediné vysvětlení, které pro jejich postoj máme, je předvolební kampaň," řekl HN zástupce jedné členské země, který se jednání zúčastnil. "Přesto je to hodně neobvyklá situace, takhle daleko se zachází jen málokdy. Většinou každý nakonec couvne, pokud vidí, že postoj ostatních nezmění," dodal.
Česko, Polsko a Kypr dostaly v úterý večer několik dní na rozmyšlenou, zda se k dohodě připojí stejně jako 22 zbylých zemí. Pokud ji nakonec některý ze třech rebelů přece jen torpéduje, vstoupí do dějin EU. "Je to velice výjimečné. Případy, kdy některá země v posledních 20 letech použila veto, by se daly spočítat na prstech jedné ruky," řekl HN uznávaný analytik evropské politiky Peter Ludlow. Podle něj je zcela běžné, že domácí politika členských zemí zasahuje do dění v Bruselu. "V obecném smyslu tvoří domácí politika 90 procent politiky EU," řekl Ludlow.
O domácí úspěch šlo při jednáních o DPH ale nejen Čechům a Polákům. Před jednáním se téměř veškerá pozornost soustředila nikoli na české a polské byty, ale na francouzské restaurace. Prezident Jacques Chirac totiž během kampaně v roce 2002 slíbil, že prosadí jejich zařazení do nižší daňové sazby. Nová německá kancléřka Angela Merkelová mu ale odmítla ustoupit. Nakonec souhlasila jen s tím, že se otázka ještě definitivně neuzavře. Chirac sice nic nezískal, ale neztratil před Francouzi tvář.
Domácí politika hrála velkou roli i při prosincovém summitu EU. Ten jednal o příštím rozpočtu unie, jehož návrh předkládala tehdejší předsednická země Británie. Několik zemí, které proti návrhům z různých důvodů vystupovaly nejhlasitěji - jako Polsko, Maďarsko, Nizozemsko a Švédsko - mají rovněž před volbami nebo jejich vlády doma byly v obtížné situaci.
