Jak absolventi hodnotí školy

Vyšší odborné školy (VOŠ) představují v českém vzdělávacím systému poměrně nový prvek. Do školského systému vyšší odborné školy uvedla novela školského zákona z roku 1995. Jejich původním smyslem bylo především vytvořit základ neuniverzitního, výrazně profesně orientovaného sektoru vzdělávání. Většinou se zřizovaly při středních odborných školách. V současné době provozuje tento typ studia přibližně 175 škol v Česku a ke studiu je každoročně přijímáno asi 10 tisíc studentů.

Jaké je dnešní postavení VOŠ ve vzdělávacím systému a jak naplňují očekávání studentů přibližně po deseti letech své existence? Na tyto otázky z pohledu absolventů odpovídají výsledky první etapy výzkumu Přechod absolventů vyšších odborných škol do praxe a jejich uplatnění. Uvedený výzkum dokončili koncem minulého roku v Národním ústavu odborného vzdělávání v rámci systémového projektu ministerstva školství nazvaného VIP - kariéra. Projekt, jehož zkratka zahrnuje klíčová slova Vzdělávání - Informace - Poradenství, se realizuje za podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Cílem je zvýšení celkového standardu služeb pedagogicko-psychologického a kariérového poradenství na školách a vytvoření podmínek pro jeho udržení a další rozvoj.

Kromě vybudování sítě školních poradenských pracovišť bude v rámci projektu vytvořen integrovaný Informační systém o uplatnění absolventů škol (ISA). Ten propojí informace o školách a oborech vzdělání na jedné straně s poznatky o uplatnění absolventů škol na trhu práce a potřebách zaměstnavatelů na straně druhé. Zpřístupnění informací potřebných pro volbu povolání i nejširší veřejnosti, to znamená včetně rodičů a samotných žáků, kteří se o volbě vzdělávací cesty rozhodují, umožní zodpovědnou a racionální volbu studijního oboru i úrovně vzdělání včetně zvážení rizika nezaměstnanosti nebo obtížného uplatnění budoucího absolventa.

Jedním z informačních zdrojů uvedeného komplexního projektu je i zmíněný výzkum zaměřený na vyšší odborné školy. V rámci šetření bylo osloveno 1400 studentů posledních ročníků šesti vybraných oborů vyšších odborných škol, a to v období těsně před ukončením studia. Pozornost byla soustředěna především na rozhodování studentů o volbě vzdělávací dráhy, hodnocení spokojenosti studentů se studiem i s úrovní jednotlivých získaných kompetencí a představy studentů o možnostech uplatnění absolventů VOŠ na trhu práce.

Proč studenti volí tento typ studia

Podle výsledků výzkumu byla většina studentů při výběru studia na VOŠ vedena snahou získat nebo rozvíjet svou kvalifikaci v oboru, který byl předmětem jejich zájmu. Důležitým motivem byl i předpoklad, že zvýšení kvalifikace příznivě ovlivní jejich startovní pozici na trhu práce. Studenti přitom očekávali, že absolvování školy jim přinese jak možnost snadnějšího získání zaměstnání, tak i vyšší finanční ohodnocení.

Vedle těchto pozitivních zjištění ale výzkum upozornil na problematickou skutečnost, a to že významnou roli v rozhodnutí studentů studovat právě tento typ školy sehrála i vnější omezení. Více než polovina studentů se rozhodla pro studium vyšší odborné školy až v důsledku neúspěchu při přijímacím řízení na vysokou školu. Pro významnou část studentů, a toto zjištění platí především pro humanitní obory, tak volba tohoto typu školy představovala spíše určitou "náhradní variantu".

Přestože studium vyšší odborné školy nebylo původním cílem značné části studentů, celkové hodnocení studia vyznívá kladně - takto odpovědělo asi 76 procent z nich. Přitom rozhodně spokojeno bylo 13 procent a spíše spokojeno 63 procent studentů. Naopak pětina budoucích absolventů byla spíše nespokojena, jen čtyři procenta vyjádřila zásadní nespokojenost.

Nejhůře se hodnotí to, co je nejvíc potřeba

Ve spokojenosti studentů se získanými kompetencemi i v hodnocení jednotlivých oborů vzdělání zaznamenal výzkum velké rozdíly. K nejspokojenějším patří studenti oborů Pedagogika, učitelství a sociální práce a Strojírenství a strojírenská výroba. Podstatně menší spokojenost je v oboru Právo, právní a veřejnosprávní činnost. Na nejnižším stupni žebříčku vybraných oborů najdeme obor Gastronomie, hotelnictví a turismus, kde se 40 procent studentů k otázce, zda studium splnilo jejich očekávání, vyjádřilo negativně.

Důležitým předpokladem úspěšného uplatnění absolventů na trhu práce a jejich schopnosti konkurovat pracovníkům s delší praxí je nejen vysoká úroveň odborných znalostí a dovedností, ale i takzvaných klíčových kompetencí. Tento v poslední době často zmiňovaný pojem zahrnuje řadu sociálních a dalších dovedností, jako jsou například komunikační dovednosti, schopnost dorozumět se v cizím jazyce, pracovat s výpočetní technikou, samostatně se rozhodovat, účastnit se týmové práce a další. V zásadě do této kategorie můžeme zařadit ty kompetence, které umožňují flexibilně se přizpůsobovat požadavkům zaměstnavatelů i trhu práce a rozvíjet konkrétní odborné znalosti, které v dnešní dynamické společnosti zastarávají ve stále kratším časovém horizontu.

Přestože se klíčové kompetence stávají nezbytnou a ze strany zaměstnavatelů vyžadovanou součástí pracovních dovedností, z pohledu absolventů vyšších odborných škol k jejich nejsilnějším stránkám nepatří. Jednoznačně nejlépe hodnotí absolventi svoji připravenost v oblasti odborných teoretických znalostí. Na druhé příčce pomyslného žebříčku kompetencí najdeme "všeobecné znalosti a rozhled" a vcelku příznivě hodnotí absolventi i schopnost samostatně se rozhodovat. Naopak jako určitý problém se ukázalo zjištění, že více než čtvrtina absolventů vyšších odborných škol se necítí dostatečně připravena v oblasti zvládnutí práce s výpočetní technikou.

Naprostá většina zaměstnavatelů přitom od absolventů na této už relativně vysoké úrovni vzdělání očekává, že budou zvládat práci s výpočetní technikou velmi dobře. Poněkud překvapivým zjištěním je, že ačkoli VOŠ představuje typ školy, jehož těžiště má na rozdíl od univerzitního vzdělání spočívat v praktické a profesně orientované přípravě, přibližně 30 procent absolventů považuje svoji přípravu v této oblasti za nedostatečnou. Takže spokojenost je zde mnohem nižší než v oblasti teorie a všeobecných znalostí.

K nejzávažnějším zjištěním tohoto výzkumu patří skutečnost, že největší míru nespokojenosti vyjadřují absolventi se zvládnutím cizího jazyka, tedy s dovedností, která patří z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce k nejdůležitějším. Špatně hodnotí svoji znalost cizího jazyka 37 procent absolventů, z toho více než desetina ji považuje za velmi špatnou. Zcela spokojeno je s úrovní jazykové přípravy jen 14 procent absolventů. Nedostatečné jazykové znalosti jsou tak i z pohledu studentů, podobně jako ostatních vzdělanostních kategorií, neuralgickým bodem získaného vzdělání.

Shrnuto: vyšší odborné školy v souhrnném pohledu sice převážně splňují očekávání absolventů, ale nespokojenost se koncentruje právě do těch kompetencí, které jsou na trhu práce široce žádané, tedy jazykových znalostí a dovednosti pracovat s výpočetní technikou. Jsou to zároveň ty kompetence, jejichž dobrá úroveň může významně zvýšit konkurenceschopnost absolventů ve vztahu ke zkušenějším pracovníkům s praxí, z nichž řada tyto dovednosti neovládá.

K důležitým zjištěním patří bezesporu skutečnost, že vyšší odborné školy nenaplňují ambice značné části studentů po dosažené úrovni vzdělání, více než 60 procent absolventů uvedlo, že by v případě možnosti zopakovat si svoji studijní volbu dalo přednost vysokoškolskému studiu. Řada absolventů (27 procent v denním studiu a pětina při zaměstnání) má v úmyslu pokračovat ve studiu na vysoké škole.

Co chtějí studenti dělat po absolvování

Důležitou otázkou uplatnění absolventů na trhu práce, kterou se zmíněný výzkum rovněž podrobně zabýval, je i zájem absolventů zahájit svoji pracovní dráhu ve vystudovaném oboru. Ukázalo se, že naprostá většina absolventů chce zužitkovat znalosti získané v průběhu studia a má v úmyslu pracovat buď přímo ve vystudovaném oboru (77 procent absolventů), nebo alespoň v příbuzném oboru (osm procent). Jen šest procent absolventů bylo rozhodnuto hledat si uplatnění zcela mimo vystudovaný obor.

I když absolventi mají zájem pracovat ve vystudovaném oboru, řada z nich hodnotí vyhlídky na získání pracovního uplatnění ve svém oboru relativně pesimisticky, a to často v rozporu s objektivní situací na trhu práce. Přibližně tři pětiny studentů očekávají, že získají pracovní místo snadno nebo jen s menšími obtížemi. Poměrně vysoké procento - 38 procent absolventů - se obává značných obtíží při hledání svého pracovního uplatnění na trhu práce a dvě procenta zastávají pesimistické stanovisko, že vhodné zaměstnání se jim získat vůbec nepodaří.

V hodnocení možnosti uplatnit se na trhu práce výzkum opět zjistil velké rozdíly mezi studijními obory. Nejpesimističtější názor na možnost získat pracovní místo ve svém oboru vyjádřili absolventi oborů Právo, právní a veřejnoprávní činnost, kde více než polovina z nich předpokládá, že se při hledání zaměstnání bude potýkat se značnými obtížemi. Opačná situace je ve strojírenských a elektrotechnických oborech, kde kolem 70 procent absolventů očekává jen menší obtíže při hledání zaměstnání.

Subjektivní hodnocení studentů se neshoduje s řečí statistických čísel. Míra nezaměstnanosti absolventů VOŠ má totiž klesající tendenci a v roce 2005 se pohybovala kolem 10,6 procenta, takže vyhlídky absolventů s touto úrovní vzdělání na získání pracovního uplatnění jsou relativně příznivé.

Autorka pracuje v Národním ústavu odborného školství

Názor studentů posledních ročníků VOŠ na to, zda studium splnilo jejich očekávání